Jurkovičovy dřevěné skvosty zdobí Pustevny už 120 let. Libušín i Maměnku si lidé prohlédnou příští rok

Nahrávám video

Dvě dominanty beskydského vrcholu Pustevny, Libušín a Maměnka, slaví 120 let od svého otevření. Zdobné dřevěné stavby architekta Dušana Jurkoviče se momentálně vrací do své původní podoby. V případě Libušína je to však o něco složitější, protože se musí postavit celý znovu. Dříve hojně navštěvovanou útulnu totiž před pěti lety kompetně zničil požár.

V polovině 18. století byla nedaleko první dřevěné radhošťské kaple zřízena poustevna pro jednoho poustevníka, právě ta dala název dnešnímu místu, které je vyhledávaným cílem turistů hlavně ze Zlínského a Moravskoslezského kraje.  

Pustevny byly tak atraktivní, že bylo potřeba začít řešit i zázemí pro návštěvníky. Začaly tak vznikat první horské hotely a ubytovny. Jako první byla postavena v roce 1891 útulna Pústevňa, hned vedle ní se o tři roky později otevřela útulna Šumná. 

Turistů však neustále přibývalo a členové frenštátského spolku Pohorská jednota Radhošť se rozhodli zvýšit ubytovací a pohostinské kapacity. Proto nechali vybudovat další dvě útulny, které navrhl slovenský architekt Dušan Jurkovič ve slohu lidové secese. Libušín a Maměnka se s velkou slávou otevřely v roce 1899. 

Dřevěné stavby se během let pomalu dostávaly do havarijního stavu, s nápadem na kompletní rekonstrukci Maměnky a Libušína přišlo v osmdesátých letech Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Opravu se podařilo zrealizovat v roce 1995, o čtyři roky později byla otevřena restaurace Libušín a v roce 2003 pak hotel Maměnka. 

Libušín lehl popelem

V noci z 2. na 3. března 2014 však přišly Pustevny o jednu z nejznámějších staveb. Technická závada způsobila rozsáhlý požár útulny Libušín, který zničil nejenom samotnou stavbu, ale také spoustu cenných děl, která byla uvnitř. 

Odborníci teď budují Libušín znovu a od základů, stavba by měla vyjít na sto milionů korun. Objekt bude mít mírně jiné barvy, vrátí se do podoby z roku 1925, kdy byly dostavěny všechny jeho části. Tělo Libušína bude světlejší, změní se i odstíny barev, například červená nebude tak výrazná jako dříve. 

Restaurátoři se snaží být maximálně přesní, obnově předcházel pečlivý průzkum původní dokumentace. Práce na zevnějšku Libušína musí řemeslníci stihnout do začátku zimy, na počasí v horách se totiž nedá spoléhat ani uprostřed léta. „Třeba v pondělí pršelo, tak není možné natírat, protože je to lehce navlhlé,“ řekl ředitel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Jindřich Ondruš. 

Na Pustevnách se momentálně opravuje i útulna Maměnka. Práce na obou legendárních dřevěných stavbách se už pomalu blíží k cíli. V zimě budou ještě řemeslníci pracovat na interiérech a s příchodem jara by se měly Maměnka i Libušín otevřít návštěvníkům. Mohlo by to být v den výročí požáru Libušína. 

Na obnovu přispěli také lidé ve veřejné sbírce. Vybralo se dohromady deset milionů korun, což je desetina celkových nákladů na stavbu. 

  • Dušan Jurkovič se narodil 23. srpna 1868 v Turé Lúke a zemřel 21. prosince 1947 v Bratislavě. Byl to slovenský architekt, návrhář nábytku a etnograf a byl výrazným představitelem secesní architektury. Vytvořil velice osobitý národní styl, výrazně ovlivněný lidovou architekturou. Inspiraci hledal i u anglického hnutí Arts and Crafts.
  •  V letech 1884–1888 studoval na Státní uměleckoprůmyslové škole ve Vídni. Po návratu do Martina spolupracoval s lidovými tesaři z Oravy u stavitele Bully. Poté odešel pracovat do Vsetína, kde u stavitele Michala Urbánka studoval valašské lidové stavby. S Michalem Urbánkem navrhoval valašskou dědinu a další folklórní stavby pro národopisnou výstavu v Praze. 
  • Od roku 1896 působil Dušan Jurkovič jako samostatný architekt v Brně. Za I. světové války realizoval řadu vojenských hřbitovů v lidovém stylu v polské Haliči. Roku 1919 se stal přednostou Památkového úřadu v Bratislavě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 17 mminutami

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 10 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 22 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026
Načítání...