Karlovarský kraj chce vlastní základnu letecké záchranky. Zbytečnost, říkají záchranáři

Krušné hory lákají turisty ke sportovním aktivitám v zimě i v létě. Pokud se v oblasti někdo těžce zraní, letí k němu vrtulník z Plzně nebo Ústí nad Labem. Počet zásahů za poslední dva roky vzrostl o pět procent. I proto Karlovarský kraj usiluje o vlastní leteckou základnu.

„Zhruba 80 procent území i obyvatelstva (Karlovarského kraje) není pokryto,“ tvrdí krajský radní pro zdravotnictví Jan Bureš (ODS). Pro letecké záchranáře ale zákon nestanovuje časový limit doletu. Například z plzeňské základny do Aše jim to trvá zhruba 30 minut.

„Neznamená to, že by dostupnost letecké záchranné služby neexistovala, ale cestovní rychlost potom samozřejmě prodlužuje zásah,“ připouští náčelník odboru letecké záchranné služby v Líni u Plzně Zdeněk Pašek.

Základna pro leteckou záchrannou službu by podle Karlovarského kraje mohla být na mezinárodním letišti v Karlových Varech. Personál by tak mohl využívat stávající zázemí.

„V případě zřízení tohoto stanoviště jsme schopni ho personálně obsadit. Finančně by se na tom musel podílet jak Karlovarský kraj, tak ministerstvo zdravotnictví,“ říká vedoucí dispečer ZZS Karlovarského kraje Radek Hess.

Podle leteckých záchranářů ale kraj vlastní základnu nepotřebuje. Vrtulníky totiž odtamtud většinou odvážejí pacienty z terénu i z nemocnice do specializovaných center v Praze a Plzni.

„Karlovarský kraj bohužel nemá traumacentrum, nemá centrovou péči, na kterou je letecká záchranná služba navázána. Já se domnívám, že v současné době to význam nemá,“ míní náčelník letecké záchranky Pašek.

„My se domníváme, že by občané Karlovarského kraje měli mít stejné právo na zásah jako všichni obyvatelé v ČR a že mají mít za své daně stejné služby,“ trvá na nápadu radní Bureš.

Vláda plánuje reorganizaci systému letecké záchranky až po roce 2020.