SeČTeno z Vysočiny: „Vypnutí ekonomiky“ pocítili prakticky všichni. Zemědělci i pivovary se museli přizpůsobit

Koronavirová epidemie v Česku značně omezila život – nejen podnikání a služby, ale také provoz škol. Právě kvůli dětem museli rodiče často zůstat doma a pobírat ošetřovné. Lepší situace byla v malotřídkách, kam se mohly děti vrátit dříve. Na Vysočině jich je 133. „Vypnutí ekonomiky“ pocítili také zemědělci nebo hoteliéři. Ekonomické dopady pandemie v Česku mapuje pořad SeČTeno, tentokrát z Kraje Vysočina.

V Heřmanově na Žďársku škola chybí, v obci se zhruba dvěma sty obyvateli skončila v roce 2015, radnice na ni neměla peníze. Pokud by však malotřídka fungovala během šíření epidemie covidu-19, nemusely by děti zůstat doma na distanční výuce tak dlouho. Do těchto typů škol se totiž žáci vraceli dříve než do základních.

Školy v Kraji Vysočina
Zdroj: Kraj Vysočina

Během posledních pěti let se ale Heřmanov rozrostl o řadu dětí, starostka obce Pavla Chadimová (nestr.) proto předpokládá, že v září škola opět otevře. „Zařídili jsme provoz komunitní školy Heřmánek, takže jsme využili budovu, je opravená. Jsou to ale jen odpolední volnočasové aktivity, dopoledne máme školu volnou. Malotřídka se tam perfektně hodí,“ uvedla starostka.

Podle člena předsednictva Rady dětí Jana Burdy děti během dlouhého pobytu na distanční výuce ztratily řadu návyků. Bude třeba upřesnit také pravidla jejich návratu právě do volnočasových aktivit. A otázky se vynořují i ohledně fungování letních táborů. Uvažuje se o povinném PCR testu před nástupem na tábor, pokud by jej však měli platit samotní rodiče, mohlo by to podle Burdy některým až zdvojnásobit cenu pobytu.

Nahrávám video

Dopad na farmáře

S epidemií covidu se museli poprat také farmáři z Vysočiny. Dopad na jejich práci však údajně nebyl tak velký jako v jiných oborech. „Byl tady velký propad tržeb, protože spoustu zboží od nás odebírají restaurace a hotely, ty byly zavřené. Myslím, že se to dotklo například producentů ovoce, brambor. Nezanedbatelnou záležitostí bylo i vyřazení zemědělství z hlediska podpory agroturistiky a vesnického ubytování. Podpory státu šly pouze do oficiálních ubytovacích zařízení,“ řekl farmář z firmy Zelené údolí z Heřmanova Jiří Novotný.

Velký zájem o návštěvu farmy zaznamenal aspoň mezi tuzemskými turisty. Nevýhodou však bylo, že je nemohli ubytovat. „Na farmu k nám chodila spousta lidí na procházky s dětmi, za zvířaty. Chodily k nám školy, pokud byly otevřené, takže farma byla navštěvovaná jako nikdy jindy,“ dodal Novotný. 

Zavřeno má i nadále řada hotelů na Vysočině. Majitel hotelu Medlov Jan Piskoř řekl, že otevřít ubytovací zařízení po tak dlouhé době bude velmi složité. „Je to jako otevřít nový hotel. Finanční a pracovní náklady jsou značné. Než se zase najede na to, že lidé si zvyknou na systémy, než si hosté zvyknou na to, že si můžou ubytování koupit, tak to bude nějakou dobu trvat,“ řekl s tím, že než se plně provoz rozjede, může to trvat i měsíc a půl. 

Nahrávám video

Situace v ubytovacích zařízeních byla uspokojivá alespoň loni v létě, hoteliéři doufají, že letošní léto bude minimálně podobné. „Jsme připraveni po stránce provozní. Chybí nám ale nějací zaměstnanci, děláme nábory,“ dodal Piskoř. 

Když pivo musí za zákazníkem

Jinou strategii podnikání musely kvůli covidu zvolit například pivovary, příkladem může být Pivovar Kamenice, který začal rozvážet pivo až k zákazníkům domů. „Koncem loňského roku jsme koupili stáčecí linku na plechovky a lahve, což nám zachránilo krk v letoším roce,“ popsal jednatel pivovaru Milan Houška.

Pivovar Kamenice naštěstí nemusel přistoupit k propouštění svých zaměstnanců. „Jsme rodinný pivovar, naši zaměstnanci, i když primárně nejsou z naší rodiny, jsou jedna velká rodina. Nikoho jsme nepropouštěli, protože očekáváme, že po skončení krize zase nastane ,boom‘ prodejů,“ uvedl. 

Podnikatelské subjekty v Kraji Vysočina
Zdroj: ČT24

Jak se daří obcím

Obce se kvůli covidu musely potýkat s jinými problémy než tomu bylo před pandemií. Zastavila se například kultura, normální život však musel běžet dál. Například Heřmanov roznášel obyvatelům roušky a zajišťoval provoz obchodu, aby si lidé měli kde nakoupit. 

„My jsme si tu budovu (obchodu) v roce 2018 pronajali, máme svoji vlastní prodavačku, já tam občas zaskakuji a díky tomu jsme soběstační, to je pro nás nejdůležitější,“ uvedla starostka s tím, že společně s Poštou Partner jde o základ služeb v obci, které by Heřmanov měl občanům poskytnout. 

Například obec Křižánky zase v době covidu zavedla svou vlastní měnu. Ta má sloužit k tomu, aby místní obyvatelé nakupovali hlavně u místních ponikatelů, nikde jinde se totiž křižáneckou měnou platit nedá. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kraj Vysočina

Českem prošly silné bouřky. Hasiči napříč zemí evidovali stovky výjezdů

Českem v pondělí prošly silné bouře. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. Bouřky doprovázel přívalový déšť, kroupy i silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Celkem od dvanácté do osmnácté hodiny evidovali více než 550 případů technických pomocí. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobily výpadky elektřiny.
11:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud rehabilitoval svědka „číhošťského zázraku“ Václava Trtíka

Krajský soud v Hradci Králové v úterý rehabilitoval číhošťského farníka a očitého svědka takzvaného číhošťského zázraku z prosince 1949 Václava Trtíka. Trtík, který byl v roce 1950 vězněn v souvislosti s perzekucí faráře Josefa Toufara umučeného komunistickou Státní bezpečností (StB), byl tehdy ve věci nezákonně zadržován, vyplynulo z nynějšího rozhodnutí soudu.
11. 8. 2026

VideoČeské firmy usilují o zakázky při dostavbě Dukovan

Tuzemské podniky se nyní podílejí téměř 30 procenty na plánované dostavbě Dukovan, řekl ČT ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Celkem by si tuzemský průmysl měl sáhnout na zhruba 60 procent zakázky. Část firem už s jihokorejskou KHNP, která má dva bloky jaderné elektrárny stavět, podepsala memoranda, některé již mají smlouvy. Korejci uvedli, že dosud bylo s českými společnostmi podepsáno celkem 16 kontraktů, včetně smlouvy o dodávce parní turbíny se Škoda Power, smlouvy o podpoře při projektování a licencování s Energoprojektem Praha a smlouvy o podrobném průzkumu staveniště s ČEZ EP. Velkou zakázkou pak budou hybridní chladicí věže. Celkem se chce na dostavbě Dukovan podílet asi devadesát firem.
6. 8. 2026

VideoSucho vyprázdnilo studny v části obcí, někde vodu dovážejí

Kvůli suchu jsou téměř prázdné studny v některých menších obcích. V Putimově na Vysočině přitéká do vodojemu zhruba jen třetina obvyklého množství vody, obec ji proto musí dovážet cisternou z nedalekého Pelhřimova. Situaci, kdy chybí pitná voda, municipalita přitom nečelí poprvé. Třeba po víkendu často neteče vůbec. Za nedostatek vody může podle starosty malý přítok z obecních studen i staré vodovodní potrubí. Místní se ho pokoušejí opravit.
3. 8. 2026

Rodičům u dětských hřišť chybí toalety. Hygienické předpisy je ale nevyžadují

Brněnské městské části řeší stížnosti rodičů, kterým u dětských hřišť chybějí toalety. U některých mohou rodiny využít zázemí okolních podniků, jinde ale taková možnost není. V Brně-Kohoutovicích nechalo vedení městské části toaletu vybudovat při rekonstrukci hřiště. Vzniku dalších takových WC brání především náklady, chybějící kanalizace a obavy z vandalismu. Podobné je to i v jiných městech.
30. 7. 2026

VideoSokolské jednoty prodávají budovy. Nemají peníze

Řada sokolských jednot v menších městech a obcích už nemá peníze na údržbu svých budov ani na jejich rekonstrukci. Se souhlasem vedení proto některé prodávají, často radnicím. Zatímco v Hrotovicích vznikl na místě původní sokolovny nový společenský dům a město zajistilo jednotě nové sportovní zázemí i podporu její činnosti, jinde prodeje teprve připravují. Nyní jedná Sokol o prodeji budovy a sportoviště ve Světlé nad Sázavou, právě kvůli nedostatku peněz.
27. 7. 2026

Vojáci zranění při nehodě vrtulníku jsou mimo ohrožení života, uvedla armáda

Vojáci zranění při čtvrteční nehodě vrtulníku na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou jsou při vědomí, stabilizovaní a nejsou v bezprostředním ohrožení života, informovala armáda na síti X. Dodala, že zraněným i jejich rodinám poskytuje maximální podporu. Armádní vrtulník Venom se zřítil ve čtvrtek po poledni při návratu z výcvikového letu, jedna vojačka zemřela a čtyři vojáci byli zraněni. Armáda do ukončení vyšetřování pozastavila provoz všech svých vrtulníků Venom a Viper, pokračuje vyšetřování události.
24. 7. 2026Aktualizováno24. 7. 2026

Při pádu armádního vrtulníku zemřela vojačka

Na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku se zřítil armádní vrtulník Venom s pěti vojáky na palubě, uvedla po poledni na síti X armáda. Jeden člověk při pádu zemřel, náčelník generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč později sdělil, že šlo o ženu. Dalších sedm lidí záchranáři ošetřili a převezli je do nemocnic v Brně, Jihlavě a Třebíči. K nehodě došlo při návratu z výcvikového letu.
23. 7. 2026Aktualizováno23. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.