Liberecký kraj trápí úroveň zdravotnictví, strach z migrace a prorůstání byznysu s politikou

Pouze čtvrtina lidí v Libereckém kraji je rozhodnuta jít ke krajským volbám a zároveň už ví, koho bude volit. Výsledky v druhém nejmenším regionu v republice proto lze jen stěží odhadovat. Přestože do kraje dosud nevkročil ani jeden uprchlík, podle sociologických průzkumů je pro mnohé klíčová otázka bezpečnosti.

Jedním z hlavních témat letošních voleb do zastupitelstva v Libereckém kraji je ale také zdravotnictví. V odlehlých částech regionu je v mnoha menších nemocnicích nedostatek lékařů. Podle nedávného průzkumu agentury STEM/MARK patří Liberecko k místům, kde lidé nejčastěji uvádějí, že se přímo setkali s negativním vlivem chybějícího personálu v nemocnicích.

Krajská nemocnice v Liberci je sice institucí na špičkové úrovni, jenže areál sevřený téměř v centru města je předimenzovaný a není možné jej dál rozvíjet. Krajští zastupitelé se proto snaží najít řešení, jak nemocnici zmodernizovat, případně postavit nový areál na jiném místě. V předvolební debatě se kandidáti na post hejtmana či hejtmanky převážně shodli na nutnosti výstavby nového pavilonu urgentní medicíny.

Jak se žije lidem v Libereckém kraji?

Podle průzkumu, který se nechala ČT zpracovat, patří Liberecký kraj z hlediska hodnocení celkové kvality života k průměrným krajům. Vysloužil si známku 2,5. Více než polovina respondentů hodnotí celkovou kvalitu života nadprůměrnými známkami (1,2), zatímco v krajích s horší kvalitou života to je jen okolo 35 %. Spokojenější jsou mladší lidé, vysokoškolsky vzdělaní, studenti a lidé s čistým příjmem nad 30 tisíc.

Lídři politických stran se v hodnocení kvality života ve svém kraji neshodnou. Někteří poukazují na vesměs lepší hodnocení lidí, než je tomu tak ve většině jiných krajů Česka. Podle jiných ale sužuje Liberecký kraj nedostatečná bezpečnost, migrační vlna, dostupnost zdravotní péče, sociálních služeb nebo kvalita školství a dopravní infrastruktury.

Je migrace naléhavým krajským tématem? Lídři se neshodnou

Vedle hlavních témat zdravotnictví, školství a stavu silnic, která obyvatele Libereckého kraje trápí nejvíce, panuje mezi lidmi podle sociologických průzkumů také strach v souvislosti s uprchlickou krizí. V celém Libereckém kraji přitom nebyl a není jediný uprchlík a ani jím nevede žádná migrační trasa. Obavy tamních obyvatel nejspíš pramení z blízkosti detenčního zařízení Bělá-Jezová, které stojí těsně za krajskou hranicí. Zařízení je určené výhradně osamělým ženám a rodinám s dětmi. Aktuálně je v Bělé-Jezové přítomno okolo padesáti lidí, kteří čekají na vyhoštění.

„Migrační krize je silně vnímána v pohraničních krajích a v Liberecku je to možná silnější i proto, že oni přijali část uprchlíků z Iráku a jsou relativně blízko tomu detenčnímu táboru v Bělé. A mimo jiné také deníky v Libereckém kraji během prvního půlroku tohoto roku otiskly asi 700 článků, které se týkaly nebo zmiňovaly tu krizi a uprchlíky. Za zásadní problém toho kraje to považuje 32 procent lidí, což je nadprůměr v České republice,“ říká sociolog z agentury Median Daniel Prokop.

Podle lídryně kandidátky ANO 2011 Jitky Volfové je rozhodně potřeba se na téma migrace zaměřovat, nicméně nejedná se prý o „až tak dramatickou záležitost“. „Uprchlická krize je na řešení spíše státu, ale pro nás je určitě zásadní bezpečnost lidí v našem kraji a určitě pokud by nastala nějaká situace, budeme se tomu intenzivně věnovat,“ uvedla Volfová s tím, že hnutí ANO jako celek dlouhodobě odmítá uprchlické kvóty.

„Budeme od vlády požadovat navýšení policistů v Libereckém kraji a vytvoření krizového plánu pro mimořádné situace v sousedních zemích,“ píše se volebním programu Starostů pro Liberecký kraj. Podle lídra jejich kandidátky a současnéh hejtmana Martina Půty počet policistů v Libereckém kraji za posledních pět let poklesl. „Jako pohraniční kraj bychom měli těch policistů získat ještě více právě pro klid veřejnosti, právě proto, aby mohli být více vidět v ulicích,“ tvrdí Půta.

Podle Dana Ramzera, lídra kandidátky ODS, je pocit bezpečí určitou limitou životního komfortu obyvatel Libereckého kraje. Lidi je prý důležité jednak pravdivě informovat, a jednak být preventivně připraven na nenadálé události. „Extrémem je okamžité uzavření hranic…, které samozřejmě podporujeme… Myslím si, že bezpečnost státu a bezpečnost jednotlivých lidí je nadřazena osobnímu komfortu každého z nás,“ myslí si Ramzer.

Migraci nevidí jako krajské téma lídr kandidátky ČSSD Pavel Svoboda, ačkoliv sám přiznává obavy. „Přichází sem vlna z úplně jiné civilizační kultury. Ti lidé vnímají svět jinak, priority mají jiné a já se toho vnitřně obávám. Mluvím s lidmi, mluvím s občany a naslouchám jim, že prostě nechtějí, aby k nám ta vlna přišla,“ upozornil Svoboda s tím, že je však potřeba odlišovat nelegální migraci od uprchlictví. Nelegální migraci by se podle něj mělo předejít posílením vnějších hranic EU a zrychlením azylových řízení.

Jana Hnyková, lídryně kandidátky Úsvit s Blokem proti islamizaci, kritizovala současnou českou vládu za její migrační politiku a plán na přijímání uprchlíků do roku 2020. „Já si myslím, že tohleto je nezodpovědné… Bude se to bytostně dotýkat všech občanů Libereckého kraje. Proto se vyjadřují k té bezpečnosti a mají obavy,“ uvedla s tím, že česko-německá hranice je „naprosto nechráněná“. „My nejsme žádnou spolkovou zemí Německa, abychom poslouchali paní Merkelovou nebo Brusel. Tahleta země je naše a my si budeme rozhodovat o tom, jak to zde bude vypadat,“ dodala na závěr.

Strana TOP 09 ústy lídra liberecké kandidátky Františka Gábora podporuje tradiční rozumná řešení. „Pokud mi voliči dají důvěru, já se obrátím na stát Izrael, požádám je, aby nám pomohli v našem kraji, máme s nimi historickou vazbu… Oni mají propracované bezpečnostní standardy, které si budují desítky let. Mají zkušenosti s terorismem, nelegálním překračováním hranice,“ odkazuje na zkušenosti státu Izrael František Gábor.

Také podle lídryně kandidátky Změna pro Liberecký kraj Zuzany Kocumové téma migrace s krajskými volbami příliš nesouvisí. „Ta současná situace je paradoxně lepší, než byla před migrační krizí… Jsou témata, která obyvatele trápí daleko víc,“ uvedla Kocumová. Program této koalice složené z členů hnutí Změna, Strany zelených a mnoha nezávislých kandidátů prý bod týkající se migrace neobsahuje. Kocumová se navíc domnívá, že prvotním cílem by měl vždy být návrat uprchlíků do jejich původní vlasti. „Myslím si, že oni o to koneckonců také stojí,“ dodala.

Podle lídra kandidátky KSČM Stanislava Mackovíka by v rámci Libereckého kraje měla vzniknout samostatná zásahová jednotka v gesci krajského policejního ředitelství. „Ta zásahová jednotka, která je předurčená v současné době pro Liberecký kraj, tak je v Teplicích. To znamená: za špatných klimatických podmínek a v noci se nám může stát, že v případě nějakého skutečného teroristického útoku, a nemusí to mít souvislost s migrační krizí, tak se k nám v horším případě ta zásahovka dostane až za dvě hodiny, což je pozdě,“ tvrdí poslanec za KSČM Stanislav Mackovík.

„My také nepovažujeme toto téma za krajské, ale chápeme obavy našich občanů. Já sama mám tři děti, vnoučata, a také se bojím o jejich bezpečnosti, ale myslím si, že tady je velká úloha a práce médií,“ říká lídryně kandidátky Budoucnost pro Liberecký kraj Lidie Vajnerová. Podle ní média neposkytují kompletní informace anebo je poskytují zkresleně. „A my na základě těch informací potom všichni máme strach,“ dodává s tím, že sama má obavy plynoucí z nedostatečných informací. Na základních školách by také obnovila předmět podobný branné výchově či kurzy první pomoci.

Korupční nálepky se Liberecko zbavuje jen těžko

Jako jeden z největších současných problémů podle průzkumu vnímají obyvatelé Libereckého kraje také propojení byznysu a politiky. Podezření z ovlivňování veřejných zakázek nebo účelového přidělování evropských dotací se v minulosti týkalo především velkých stavebních projektů. Některé z nich také prověřuje policie. Politická reprezentace stotisícového Liberce byla v minulých letech kritizována například kvůli vazbám na stavební firmu Syner či údajným machinacím s městskými pozemky.

Jedním z nejznámějších kauz je pořádání mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009, po kterém zůstaly dluhy. Areál v libereckém Vesci vznikl speciálně právě pro lyžařský šampionát. Jeho náklady přesáhly 300 milionů korun z veřejných zdrojů. Kritici ale upozorňovali na jeho nevhodnou polohu. Běžkařský areál totiž leží v nadmořské výšce 400 metrů a v zimě tam nebývá dost sněhu. Od roku 2009 se tam také v zimě konala pouze jedna významnější sportovní akce - Mistrovství světa juniorů v roce 2014.

Několik velkých stavebních investic ale poznamenaly skandály týkající se evropských dotací. Krajskou pobočku ROP Severovýchod začala prověřovat protikorupční policie a některé projekty spjaté se současnými nebo bývalými politiky zkrachovaly. Musely skončit práce na rekonstrukci kostela svaté Máří Magdaleny v Liberci. Čerstvě opravená rozhledna Liberecká výšina šla do nucené dražby, která ale vynesla jen zlomek investovaných evropských peněz. Totéž platí i pro termální lázně u Chrastavy, které byly vybudovány pomocí evropské dotace v místě bez termálních pramenů.

Policie v souvislosti s čerpáním evropských dotací stíhá několik politiků včetně bývalého krajského předsedy ČSSD Roberta Duška. Obvinila i současného hejtmana Martina Půtu z hnutí starostů. Zuzana Kocumová, volební jednička hnutí Změna, čelí dokonce obžalobě. Spolu s dalšími dvaadvaceti libereckými zastupiteli totiž v roce 2007 hlasovala pro údajně nevýhodný prodej městských pozemků. Soudy se touto kauzou zabývají přes pět let. Ke konečnému rozhodnutí ale zatím nedospěly.