Liberty se musí očistit od vlastníků, míní Topolánek. Podle Zaorálka majitel nikdy nemohl podnik zvládnout

Tripartita Moravskoslezského kraje ve středu vyzvala vládu k řešení situace v Liberty Ostrava, ale i v celém ocelářství. Zabývala se totiž situací v huti, kde na šest tisíc zaměstnanců zůstává od 22. prosince doma. Kvůli dluhům má Liberty odpojené energie a na obnovení dodávek se pořád nedohodla. Opětovné zahájení provozu se pravidelně oddaluje, tento týden se to stalo už poosmé.

Zaorálek ocelářství nepovažuje za průmysl minulosti. „Ocelářství je věc velice moderní a patří mu budoucnost,“ řekl. Je přesvědčen, že vláda by měla měla stanovit ocel jako strategickou surovinu. „My ocel budeme potřebovat, budeme potřebovat nízkoemisní ocel, budeme ji potřebovat do tubusů větrných elektráren, do infrastruktury, elektrifikace na železnice, všude budeme potřebovat ocel, my dneska nevyrábíme ani tolik ocele, kolik jí potřebujeme,“ zdůraznil.

Že je ocel strategická surovina, si myslí i předseda odborové organizace ocelárny Liberty Ostrava Roman Bečica. „A myslím si, že Česká republika ji bude potřebovat i nadále. Když si vezmeme, že jen spotřeba v České republice je kolem 6,5 milionu tun oceli, my a Třinecké železárny, když jsme vyráběli naplno, tak jsme byli schopni udělat pět milionů tun,“ vyčíslil. Debata o tom, nakolik je ocel strategická surovina, je naprosto správná i podle místopředsedy TOP 09 Michala Kučery.

Zájemci o odkoupení Liberty?

S tím souhlasí i Topolánek. „Ocel do budoucna je strategická surovina. Máme být země, která má zachovat tu výrobu, ale nečekejme, že vláda bude zasahovat nějakým zásadním způsobem do totálně soukromého podniku,“ upozornil. Topolánek se domnívá, že některé výroby v Liberty zachovat půjde, pokud se podnik „očistí“ od vlastníků. „Ať už je to ten polský, nebo (majitel Liberty Ostrava Sanjeev) Gupta, kteří tomu nic nepřinesli,“ podotkl. Doufá, že podnik projde očistnou insolvencí a následně ho někdo levně koupí a udrží to, co je životaschopné a v rámci regionu propojitelné.

Situace v Liberty je podle Zaorálka velmi specifická. „Protože mi připadá, že problém je, že od roku 2019 je tam vlastník, o kterém už vlastně celou dobu říkáme, že není vybaven na to, aby to finančně zvládl,“ upozornil. Za nešťastné pokládá kroky Evropské komise. „Která nevyslyšela to, když jsme se na ni obraceli a tvrdili, že ten převod z ArcelorMittalu na Guptu, ten prodej, prostě schválit neměla,“ vytýkal.

Bečica věří, že i v České republice by byli zájemci o odkoupení firmy. Podle něj má Liberty stále na trhu co říci. „Kdyby ta firma byla očištěna a přišel by někdo nový, kdo by dostal nabídku a rozjel by tu výrobu,“ nastínil. Také Kučera věří, že ta část Liberty, která je zdravá a konkurenceschopná, má velkou šanci na přežití. I on ví o zájmu firem, které by chtěly huť provozovat. „A já tomu velmi fandím, já bych byl velmi rád, kdyby se tak stalo a kdyby, pokud ne celá, tak aspoň její část fungovala a byla jedním z hlavních podniků na Ostravsku,“ řekl.

Možnosti vládní pomoci

Podle Kučery vláda nemá mnoho nástrojů, jak v Liberty obnovit výrobu. Může podle něj nicméně pomoci dodavatelských firmám nebo lidem, kteří by teoreticky přišli o práci. „Zásadní problém je to, že pokud jsem dobře informován, tak z Liberty odešly výrazné peníze někde v rámci skupiny mimo republiku – a z toho důvodu se dostala Liberty do problému,“ uvedl.

Vláda se děním v huti zabývá, podle premiéra Petra Fialy (ODS) jsou ale možnosti kabinetu zasáhnout omezené. Podle Zaorálka musí být vláda připravena v sociální oblasti. „Tady se může stát, že zítra se přestanou vyplácet výplaty, lidé zůstanu bez peněz, to jsou scénáře, na které musí být vláda připravena,“ upozornil. Kučera ujistil, že na případné hromadné propouštění se úřady práce i ministerstvo sociálních věcí připravují.