Na haldě Heřmanice se nebude budovat sarkofág, ale vzdušné oddělovací stěny

„Nejdůležitější, co zaznělo před všemi stranami, bylo, že je shoda na tom, že se nebude pokračovat v budování sarkofágu. To je pro nás důležité, jelikož máme za to, že tak, jak byl navržen z nějakých materiálů, ne-li betonu, to nebylo dobrým řešením. Mělo to i hodně technických vad a bylo to drahé řešení,“ řekl náměstek ostravského primátora Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu).

Velká manipulace s materiálem by podle něj navíc možná zatížila lidi v okolí haldy více než její dohoření. Práce na sarkofágu měly podle dřívějších informací trvat zhruba deset let a stát minimálně 2,3 miliardy korun.

Cílem je co nejrychleji přejít k sanaci

Diamo na webu věnovaném haldě uvedlo, že snahou je co nejrychleji přejít od příprav k sanaci. „Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, města Ostrava, OKK Koksovny a společnosti Diamo se dohodli na pokračování sanace heřmanické haldy, zejména na dostavbě oddělovacích stěn, které jsou klíčové pro další stabilizaci území. Shoda panuje také v tom, že jednání budou pokračovat s cílem co nejrychleji přejít od příprav k samotné realizaci,“ uvedlo Diamo. Sanace haldy zůstává podle podniku prioritou a všechny strany deklarovaly vůli aktivně spolupracovat na jejím dokončení.

Mluvčí Diama Tomáš Indrei řekl, že hlavním důvodem pro upuštění od řešení se sarkofágem jsou výsledky monitoringu ovzduší u haldy, který dělal Zdravotní ústav v Ostravě. „Měření jasně dokazuje, že vliv haldy na okolí je minimální. Shodné závěry vyplývají také z autorizovaného měření emisí provedeného přímo v termicky aktivní části haldy. Díky tomu není nutné provést tak nákladné sanační opatření, jako je sarkofág,“ uvedl Indrei.

Sanace heřmanické haldy bude podle mluvčího podniku pokračovat stavbou oddělovacích stěn, které mají zabránit postupu termické aktivity směrem ke skládce chemických odpadů i ke kalovým nádržím. „Cílem jsou naprosto minimální zásahy do hořící části, abychom co nejvíce eliminovali prašnost a nepodporovali další hoření,“ uvedl Indrei.

Boháč podotkl, že došlo ke shodě, že oddělovací stěny „budou budovány z převážné části jako vzdušné, bez závozu materiálu“. Naplní se tak podle něj i požadavek města na co nejmenší další zatížení okolí prašností.

Vrchní ředitel sekce průmyslu a ochrany spotřebitele na ministerstvu Eduard Muřický uvedl, že naprosto zásadní je shoda všech zúčastněných stran na dalším postupu. „Heřmanická halda je dlouhodobý ekologický problém, který se řeší řadu let, a bez společného postupu se neposuneme od příprav k realizaci. Naší prioritou je teď co nejrychleji pokračovat v konkrétních krocích, zejména v dostavbě oddělovacích stěn, které jsou klíčové pro stabilizaci území,“ uvedl Muřický.

Odkud budování stěn začne?

Boháč řekl, že Ostrava navrhuje, aby resort zvážil, odkud budování oddělovacích stěn začne. Mohlo by se začít stavět na pozemcích patřících státu a až pak pokračovat na pozemcích OKK Koksoven. Koksovny si podle něj vzaly čas k vyjádření.

„Dohodli jsme se, že po doručení jejich stanoviska se zase potkáme ve stejném složení. Podle toho stanoviska se zařídíme a budeme pokračovat. Připomínám, že město Ostrava mění územní plán tak, aby v případě potřebných majetků mohlo dojít i k vyvlastňování území,“ zdůraznil Boháč.

Další dobrou zprávou podle něj je dohoda, že bude pokračovat budování čisticích zón pro auta, které požadovalo město. „Auta budou zaplachtována, ta, která budou vozit něco na haldu i z ní něco odvážet, a bude brán maximální zřetel, aby došlo ke snížení prašnosti,“ řekl Boháč.

Haldu neboli odval Heřmanice tvoří hlušiny a odpady z bývalých dolů a koksoven. Má rozlohu asi 103,5 hektaru. Halda uvnitř hoří, což uvolňuje do vzduchu škodlivé látky. Její sanace, která začala před více než dvaceti lety, je pozastavená. Kvůli haldě už vzniklo několik sporů. Od roku 2002 odval provozuje Diamo.