Navštěvoval ji Palacký i Mánes. Vědecká knihovna v Olomouci slaví 250 let výstavou

Nahrávám video

Už 250 let je veřejnosti otevřena Vědecká knihovna v Olomouci. Od té doby jejích služeb využily tisíce lidí, mezi nimi i slavné osobnosti české historie – třeba Josef Dobrovský nebo Josef Mánes. Jubileum si instituce připomíná výstavou v Červeném kostele, který je její součástí.

Počátky knihovny sahají už do 16. století, zprvu sloužila především potřebám akademické obce. „Před 250 lety knihovna poprvé umožnila přístup i široké veřejnosti a začala plnit roli skutečně veřejné instituce,“ řekla její mluvčí Elena Šenková.

„Předtím to vypadalo opravdu jinak, knihovna sloužila řádu Tovaryšstva Ježíšova a studentům, kteří si půjčovali knihy prezenčně. Profesoři si maximálně brávali knihy na ubikace, ale stále byli v koleji,“ dodala historička knihovny Petra Kubíčková.

„Knihovna sídlila v kostele sv. Kláry, v dnešním Vlastivědném muzeu, pak se přestěhovala do Teologické fakulty. Nakonec v roce 1936 do budovy Národní banky, bývalé Rakouské banky, ve které sídlí hlavní budova dodnes. Důležitá je rekonstrukce Červeného kostela a nový depozitář v Olomouci-Hejčíně,“ vyjmenovala. Červený kostel je už dva roky součástí knihovny jako olomoucké kulturním centrum.

Unikátní výpůjční kniha

Výstava v Červeném kostele nyní představí vzácné exponáty, historické dokumenty i dobové ilustrace. Expozice shrnuje klíčové momenty vývoje knihovny od jejího otevření veřejnosti v roce 1775 po současnost. Tematické panely a archivní materiály představí důležité etapy historie, včetně zmíněných změn sídel, dopadů zásadních historických událostí či vzniku Národní knihovny.

Zvláštní pozornost je věnována dvěma výstavním vitrínám. Jedna ukazuje unikátní pamětní knihu, dosud nikde nevystavenou, se stovkami podpisů významných návštěvníků, jako byli císař Ferdinand I., František Palacký, Josef Mánes, František Jan Mošner, Josef Kajetán Tyl nebo Jaroslav Seifert.

Ve druhé vitríně je pak k vidění nejstarší kniha výpůjček. Na jedné straně knihy je asi třináct podpisů Josefa Dobrovského. „Měl knihy půjčené i několik měsíců. Ale vždy je v pořádku vrátil. Bylo to v letech 1779 až 1780, kdy působil tady na Hradisku (pozn. red. klášter),“ řekla Kubíčková.

„Příběh knihovny, která od svého založení podporuje vzdělávání a kulturní rozvoj, přibližují vzácné exponáty, historické dokumenty a dobové ilustrace. Výstava také ukazuje roli knihovny při konfiskaci klášterních knih po josefínských reformách, její význam jako krajského centra meziknihovních služeb i moderní digitalizační projekty,“ řekla Šenková.

„Pokladnice vzdělanosti i živý organismus“

Zásadním milníkem příběhu instituce byl podle historika knihovny Lubomíra Novotného rozpad monarchie a vznik Československa v roce 1918. „Nastoupil nový český ředitel Bohuš Vybíral – člověk který v knihovně pracoval už od roku 1913, pak byl správcem a ředitelem byl až do roku 1948. Provedl ji všemi bouřlivými etapami naší historie. Je nejvýznamnější osobností knihovny dvacátého století,“ poznamenal Novotný.

„Chtěli jsme ukázat, že Vědecká knihovna v Olomouci je nejen pokladnicí vzdělanosti a kultury, ale také živým organismem, který se neustále rozvíjí spolu se společností,“ poznamenala ředitelka knihovny Iveta Ťulpíková. Výstava přiblíží návštěvníkům také osobnosti, které knihovnu formovaly, mecenáše, badatele a proměny čtenářských služeb, díky nimž si instituce uchovává roli živého kulturního centra i v 21. století.

Knihovna dnes spravuje téměř dva a půl milionu knihovních jednotek a patří k nejvýznamnějším paměťovým institucím České republiky. Výstava bude pro veřejnost otevřena od 14. května do 29. srpna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 5 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
29. 5. 2026
Načítání...