Nejvíc jsem si přál dostat věnec špekáčků, vzpomíná Arnošt Hammer na válku

Nahrávám video

Vzpomínky na válku se mu vracejí dodnes. Dvaadevadesátiletý Arnošt Hammer vypráví o životě v okupovaném Znojmě, o hladu, bombardování i o tom, jak válka zasáhla do každodenního života obyčejných lidí.

Arnošt Hammer se narodil v roce 1933 ve Znojmě do česko-německého smíšeného manželství. Tatínek byl Němec, ale ještě před druhou světovou válkou tragicky zahynul – Arnoštovi byly tehdy dva roky. Spolu s maminkou a bratrem pak žil u prarodičů.

„Protože otec byl Němec, vychovávali mě v němčině. Ale abych se trochu přizpůsobil česky mluvícím lidem, pokoušel jsem se německá slova počešťovat. Třeba náušnice se německy řeknou Ohrringe a já říkal oringičky, aby to bylo trochu česky,“ směje se Arnošt Hammer.

Vítání Hitlera a bombardování Znojma

Ve Znojmě byla běžná dvojjazyčnost, během druhé světové války ale převládala němčina. „Za války jsem od Čechů neslyšel češtinu. Všichni mluvili perfektně německy, i děti,“ říká pamětník. Podle něj to bylo i proto, že lidé chtěli žít lépe a Adolf Hitler jim to sliboval. „Každý se chtěl mít dobře. Hrdinů bylo málo. Hitler slíbil práci a do jisté míry to splnil,“ říká. „Zavedl přídavky na děti, které jinde na světě neexistovaly. I sociálně slabé rodiny mohly jet na dovolenou. Tak si ty lidi získal,“ vysvětluje.

„Podívejte se na ty zvednuté pravice. Celé Dolní (dnes Masarykovo) náměstí. A tady vidíte českou vlajku,“ ukazuje pamětník fotografii ze Znojma, na níž místní obyvatelé vítají Adolfa Hitlera.

Vítání Adolfa Hitlera ve Znojmě (26. 10. 1938)
Zdroj: Archiv pamětníka

Na konci války bylo Znojmo bombardováno spojeneckými vojsky. Největší nálet zažili obyvatelé 20. dubna 1945, v den Hitlerových narozenin. „Byl to kobercový nálet. Rozbilo to celé Znojmo až k nádraží,“ popisuje Hammer. „Dokonce jsem dostal pásku s písmenem M – Melder, hlásič. Hlásili jsme, kam dopadly bomby, a lidem jsme říkali, kde je sklep,“ dodává.

Znojmo po bombardování (20. 4. 1945)
Zdroj: Archiv pamětníka

„Žádné kolchozy, žádné farmy, ale rodinné statky,“ ukazuje pamětník další fotografii se sloganem z doby okupace. „Lidé si tehdy navzájem pomáhali. Dokonce mám obavy, že kdyby se něco podobného stalo dnes, lidi by se kvůli kousku chleba zabili,“ poznamenává dvaadevadesátiletý pamětník.

„V Brně ani v Praze to tak nebylo, ale ve Znojmě existovalo mnoho rodin, kde polovina mužů sloužila v německé armádě a polovina ne,“ vysvětluje. „Ti, kteří chodili do české školy a hlásili se jako Češi, narukovat nemuseli. Ve stejné rodině ale ti, kteří chodili do německé školy, museli nastoupit do německé armády.“

Špekáčky bez chleba

„Když se mě v deseti letech ptali, jaké mám přání po skončení války, víte, o čem jsem snil? Aby mi maminka koupila věnec špekáčků. Sedl bych si ke kostelu svatého Mikuláše a bez chleba bych je všechny snědl,“ vzpomíná na válečné roky, kdy byl hlad na denním pořádku.

Česky se Arnošt Hammer naučil dobře až po válce. Protože maminka byla Češka a otec nežil, mohli ve Znojmě zůstat – na rozdíl od mnoha německých rodin, které byly odsunuty do Rakouska. I během totality pravidelně chodil do kostela. „To mě drželo. Dá se říct, že jediná skutečná sociální myšlenka je ta křesťanská,“ míní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 4 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
1. 8. 2026

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

VideoOstravský domov pro autisty skončí, rodiny klientů už dostaly výpovědi

Jediné pobytové zařízení pro lidi s nejtěžšími formami autismu v Moravskoslezském kraji zavírá. Výpovědi už dostalo všech osm rodin klientů. Ostravský domov Mikasa ukončuje služby kvůli nedostatku peněz. Jeho provoz platí rodiny klientů, město i Moravskoslezský kraj. Jenže hlavně krajská dotace byla nižší, než vedení zařízení počítalo. Na další provoz teď domovu chybí zhruba 3,5 milionu korun. Úřad ale tvrdí, že naděje na zachování služby stále existuje. O další podpoře budou zastupitelé rozhodovat ještě v září a podle kraje je pravděpodobné, že Mikasa peníze získá. Kolik ale dostane, zatím není jasné.
31. 7. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.