Nenechala jsem se zlomit, říká učitelka Čechová. Za postoje jí komunisté učit zakázali

Mladá učitelka Jiřina Čechová vykládala žákům na konci 60. let dějepis po svém. Protože se aktivně zapojila do odporu proti tehdejšímu režimu, zakázali jí nakonec komunisté učit. Pracovala v zemedělství, ale také překládala knihy, podepsala Chartu77 a po sametové revoluci byla členkou Občanského fóra. „Z boje se neutíká,“ reagovala na nabídku k emigraci.

Jiřina Čechová se narodila před 83 lety v Bezkově na Znojemsku. Její otec, bývalý československý legionář, v tamní škole působil jako řídící učitel. Studovala na gymnáziu ve Znojmě s nadáním pro matematiku a zájmem o historii.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Nakonec zvítězil dějepis. Studovala na Filozofické fakultě Karlovy univerzity obor archivnictví. „Když jsme dělali přijímací zkoušky, tak onemocněl kádrovák. A přijali celou řadu studentů, které by normálně nepřijali. Některé z nich pak vyhodili, třeba dceru politického vězně. Ale zůstala tam třeba moje nejlepší kamarádka Edita, dcera evangelického faráře. Pak byl ještě v té naší partě i pozdější arcibiskup a kardinál Miroslav Vlk,“ vzpomíná.

Promovala v roce 1960. Absolventi se ale nemohli sami rozhodnout, kde budou pracovat. Čechová dostala tak zvanou umístěnku do archivu v Pelhřimově. Po kurzu pedagogiky se jí pak podařilo dostat místo na gymnáziu ve Znojmě.

Učila jen pět let

„Učila jsem tam od roku 65 do roku 70. A byla to doba, kdy už vycházely knihy. Vyšel Solženicyn a vyšlo všelicos, co bylo zakázané, a čeští historici ukazovali chyby, jaké byly třeba v procesu se Slánským. A to všechno já jsem už mohla učit, protože jsem měla oporu v některých časopisech a knihách. A když mně to ředitel jednou vytkl, že to dělám špatně, tak jsem ho odkázala na Dějiny a současnost, kde vyšel článek,“ vypráví pamětnice.

Když do Československa v noci z 20. na 21. srpna 1968 vtrhla vojska Varšavské smlouvy, vracela se Čechová ze služební cesty z Francie. „V tom vlaku z Mnichova do Prahy se mnou jela většina Čechů, ale i Němci, kteří říkali, ať nejezdíme domů a vzpomene si, co se dělo v Maďarsku, když tam potlačili to povstání. Kolik jich odvezli na Sibiř. Říkali, ať zůstaneme u nich, že nám pomůžou i se zaměstnáním. A já tenkrát pyšně jsem jim řekla: Z boje se neutíká.“

Tak přijela do Prahy. „ Viděla jsem popsaný Václavák různými transparenty. Musela jsem jet z Prahy stopem. Stopaře všichni brali. Byla to taková soudržnost. To jsem nezažila nikdy před tím a po tom,“ popisuje.

Nahrávám video

Ve Znojmě hned spěchala do školy. „Kantoři a žáci už připravovali transparenty. V gymnáziu ve sklepě začali vydávat takové noviny, které jsem pak věnovala do archivu,“ říká.
V roce 1970 dostala výpověď s odůvodněním, že mladá učitelka společně s dalšími třemi kantory ohrožují výchovu na socialistické škole.

„Jedna otázka byla, jestli dosud souhlasíme s Dvěma tisíci slov. Tak já jsem řekla ano. Druhá, jestli souhlasíme se současnou politikou vlády, tak já jsem řekla ne. Na základě toho nás vyhodili,“ vzpomíná Jiřina Čechová.

Když je člověk nešťastný, má si koupit voly a orat

Podobně jako budoucího manžela, který byl v posledním ročníku studia práv. Jinou než manuální práci už od té doby ani jeden z nich nedostal. Muž získal místo u železnice. A tak deset let žili v drážním domku, chovali zvířata, obdělávali pole. „Tak jsem orala, ono se to pode mnou obracelo, když jsem přišla domů, říkala jsem si, že si musím přečíst Ovidia, protože Ovidius říkal, že když člověk je neštatný a trpí nešťastnou láskou, že si má koupit voly a orat,“ říká učitelka. 

Na mateřské přeložila Orwellovu Farmu zvířat

Když čekala syna a musela odpočívat, přeložila Farmu zvířat George Orwella, v socialistickém Československu zakázanou knihu. „Moje první setkání s estébáky bylo krátce po Chartě. Já jsem ji nepodepsala, ale oni nás s mužem chtěli obvinit, že ji rozšiřujeme,“ vzpomíná.  S chartisty a Václavem Havlem se poprvé setkala v Lánech při vzpomínce na Tomáše Garrigua Masaryka. „Pak jsem dávala lidem podepsat petice. Po vzoru z doby jezuitské jsem je  schovávala u nás v chlívku, aby je nenašli,“ říká.

Chartu podepsala na jaře roku 1988 na pohřbu Pavla Wonky. „A pak jsem chodila na celou řadu nepovolených, a dokonce jednu povolenou, to bylo na Kroupově náměstí, demonstrací. Začali mě sledovat, chodili za mnou. Já jsem měla v patách dva estébáky, ale chovali se slušně,“ podotýká.

Vždycky měla u sebe knihu, teplé ponožky a pití

StB Jiřinu Čechovou zadržela několikrát v Praze i v Brně a vyslýchala. Měla zakázaný vstup do hlavního města. To ji ale neodradilo. „Kdykoliv jsem někam jela, třeba do té Prahy, měla jsem knížku, ponožky a vodu v lahvičce. Kdyby náhodou…,“ popisuje.

Po sametové revoluci působila ve znojemském Občanském fóru. Vrátila se na gymnázium a do svých 69 let učila dějepis a latinu. Teď žije v Lukově a stále, pokud cítí náznak nesvobody a nespravedlnosti, neváhá postavit se proti. Stejně jako neváhala v roce 1968 vrátit se do okupovaného Československa. „Já bych se vždycky vrátila, protože i za toho komunismu, i když mě vyhodili z práce, já jsem se nenechala zlomit. Já jsem zůstala sama sebou i v komunismu,“ uzavírá vyprávění. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
10:15Aktualizovánopřed 15 mminutami

Třem obcím na Brněnsku dočasně došla pitná voda

Ve třech obcích na Brněnsku došla v úterý ráno pitná voda. Původně měly být v Domašově, Rudkce a Říčkách přistaveny kontejnery s vodou, nakonec Vodárenská akciová společnost naplnila zcela prázdný vodojem. Dobrovolný svazek obcí (DSO) Domašovsko vyzývá obyvatele, aby spotřebu vody omezili.
12:09Aktualizovánopřed 35 mminutami

Hasiči likvidují požáry lesa na Šumavě a na Benešovsku

Požár přibližně šesti hektarů lesa a louky u šumavských Nezdic na Klatovsku se přestal šířit. Zasahuje až 150 hasičů. Nikdo nebyl zraněn. Vrtulník Black Hawk, který čerpal vodu z Podhrázského rybníka, odletěl po 17:00 na jinou mimořádnou událost – na Benešovsko. Zde hasiči zasahují u požáru lesa a pole v Křečovicích, kde původně vyhlásili nejvyšší stupeň poplachu. Později ho snížili na třetí stupeň. Oheň se rozšířil na okolní chatky. Čtyři zasahující hasiče museli kvůli přehřátí organismu ošetřit záchranáři a jednoho z nich převezli do benešovské nemocnice.
16:00Aktualizovánopřed 36 mminutami

D8 má být chytřejší a bezpečnější

Silničáři na dálnici D8 mezi Novou Vsí na Mělnicku a Lovosicemi na Litoměřicku instalují nové technologie, které mají zvýšit bezpečnost cestování a urychlit reakci dispečerů na nehody. Takzvaná komunikační síť dálnice zajistí také rychlý přenos informací o počasí a stavu vozovky. Zároveň připraví úsek na zavedení takzvané chytré dálnice, která bude moci vysílat informace přímo do autonomních vozidel.
před 5 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 6 hhodinami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 6 hhodinami

Demoliční firma by měla ve středu převzít vyhořelou budovu ve Zlíně

Vyhořelou výškovou budovu v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně plánuje společnost Cream, která ji vlastní a měla v ní i své sídlo, předat ve středu 5. srpna demoliční firmě Build Synergy. Ta by měla hlavní torzo zbourat do 25 pracovních dní. Využije k tomu především demoliční bagr, který bude pomocí hydraulických nůžek odshora rozebírat zničenou budovu.
před 9 hhodinami

Nelegální hřbitov domácích mazlíčků u Turnova musí zmizet

Přibližně stovka zvířecích hrobů vznikla během třiceti let v lese na okraji Turnova. Správce pozemků pietní místo dosud toleroval, kvůli jeho rozšiřování ale nařídil odstranit vše, co se nachází na povrchu. Ostatky zvířat mohou v zemi zůstat. Lhůtu stanovil do konce listopadu.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.