Nic neprovedla, jen ubytovala bratrance. Marii Susedkovou poslali komunisté za vlastizradu na pět let do vězení

Téměř devadesátiletá Marie Susedková se v myšlenkách vrací do doby, kdy jí komunistický režim vzal svobodu a černá auta StB si pro ni přijela do rodné vesnice Rozstání. Za to, že na týden ubytovala bratrance, který se chystal emigrovat, byla odsouzena za velezradu.

Marie Susedková se narodila v roce 1930 v Rozstání na Prostějovsku a v rodném domku žila se dvěma přestávkami celý život. V průběhu druhé světové války se musela rodina vystěhovat, stejně jako obyvatelé dvaatřiceti dalších vesnic, kvůli rozšiřování výcvikového prostoru německé nacistické armády.

Po osvobození se vrátila. „Okna, dveře, stromy na zahradě, to bylo všechno vytrhané, protože ti němečtí vojáci, co tady bydleli, s tím topili. Tak se znovu všechno budovalo,“ vzpomíná Marie Susedková.

Marie vystudovala střední školu v Brně a zase se vrátila do Rozstání. Pracovala v účtárně mlékárny. S kamarádkou Fanynkou působila v Sokole. V květnu 1949 přijel bratranec František se spolužákem. Přespávali týden na půdě a tvrdili, že se učí na maturitu.

„Šla jsem je pak vyprovodit k autobusu a Franta ke mně přišel, chytl mě okolo ramen a řekl, že svatý týden neměli, že se schovávali a odcházejí za hranice. A řekl ještě, že kdyby se někdo ptal, jestli měli pistoli, tak že žádnou neměli. To bylo všecko,“ popisuje poslední setkání s bratrancem.

Pomoc odbojové skupiny Světlana

Mladíkům pomáhala protikomunistická odbojová skupina Světlana. Na hranicích je ale chytili. Postupně StB pozatýkala lidi z Rozstání a okolí, kteří jim pomáhali. Mladíci navíc tiskli protikomunistické letáky. „To jsem se dověděla všecko až potom. Pan farář měl cyklostyl a psací stroj a ti kluci chodili na faru a na faře na stroji napsali letáky a cyklostylem je rozšiřovali,“ vzpomíná Marie Susedková.

3. dubna 1951 si černá auta Státní bezpečnosti přijela i pro ni. „Maminka před toho estébáka klekla, chytla ho za ruce a začala mu ty ruce líbat a prosila ho, ať mě nechají doma, že jsem nic neudělala,“ vzpomíná na zatčení.

Nahrávám video

Při výslechu jí vyrazili dva zuby

StB ji odvezla do Brna na vyšetřovnu v Příční ulici. Tam Marie strávila pět týdnů brutálních výslechů. „Měli vyhrnuté rukávy, bílé košile a jeden přes druhého mi dávali otázky. Já jsem zapírala. Tak mi jeden dal pěstí a vyrazil dva zuby. To bylo tolik krve! A potom, nevím, jestli jsem omdlela. Někam mě vedli, aby tu krev zastavili,“ popisuje výslech pamětnice.

Pak Marii převezli do cely věznice na brněnském Cejlu. „Na cele bylo patnáct vězňů, a když byl nával i třicet. Dovedete si představit, jaký tam byl vzduch, když všichni chodili do takzvaného pařáku, který byl zakrytý jen křidlicí? Žili jsme tam jako zvěř,“ popisuje paní Marie.

Báseň, kterou psala mamince ve vězení
Zdroj: soukromý archiv Marie Susedkové

Prádlo vězňů bylo celé od krve

Přes den vězněné ženy pracovaly, ven mohly jen na hodinu na dvůr a tam chodit stále dokola pod dohledem bachařů. A jednoho dne Marii u nohou přistál malý předmět. „Rozdělala jsem ten balíček a tam bylo srdíčko a na něm napsané z lásky. On žvýkal slámu s chlebem dohromady a z té slámy a toho chleba udělal takové krásné srdíčko,“ vzpomíná Marie Susedková na mladíka odsouzeného k trestu smrti, který byl v protější cele. Večer si s ním povídala prstovou abecedou.

„Druhý den ještě pískal – Dobrú noc má milá dobrú noc – a ještě mi psal, že kdybych viděla jeho rozbité tělo, že bych se na to nemohla dívat, jak mu to krvácí na zádech a třetí den už tam nebyl, už byl popravený,“ vzpomíná Marie.

Marie byla 2. listopadu 1951 odsouzena za velezradu na pět let. Ještě dva týdny pak strávila ve věznici na Cejlu. Pracovala v prádelně. „Kdybyste viděli to prádlo, co jsme praly, jak to bylo od krve,“ popisuje.

Soudruhu nikdy nikomu neřekla

Potom putovala přes věznici v Novém Jičíně do Sučan nad Váhom, kde ji čekala tvrdá práce v cihelně. „Ruce mám hrozné, křivé prsty. Protože my jsme se s Fanynkou nakonec ocitly u stroje, kde se dělaly cihly,“ ukazuje ruce Marie Susedková.

Po podmínečném propuštění v roce 1953 se vrátila domů do Rozstání. Čtyři měsíce se musela léčit. Pak pracovala opět v mlékárně, později v zemědělském družstvu. „Za celou dobu, co jsem tam byla, tak jsem nikdy neřekla nikomu soudruhu řediteli. Nikdy! Všem jsem říkala pane,“ konstatuje.

V roce 1956 se provdala za svého manžela Františka. Vychovali spolu syna v tomtéž domě, kde vyrostla Marie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 6 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
29. 5. 2026
Načítání...