Obléct se umí každý, nastrojit se je kumšt. Tetičky na Kyjovsku vědí, jak na to

Nahrávám video

Jak kroj ušít, správně nosit a pečovat o něj, sepisovala Ludmila Krátká dvanáct let. Vznikla tak kniha nazvaná „Tetičko, ušijte mně kroj“ plná rad a zajímavostí doplněná víc než pětistovkou fotografií. Tak ucelenou publikaci u nás zatím nikdo nevydal.

Poprvé si Ludmila Krátká z Vlkoše u Kyjova oblékla kroj, když jí nebyly ani dva roky. Stejně jako tenkrát, i teď na správnost  ustrojení dohlíží její maminka Jarmila Florová. „Obléct se umí každý, ale nastrojit se, to je kumšt,“ vysvětluje.

Zkušenosti, jak správně kroj šít a nosit, se Ludmila učila od ní i dalších žen z obce a okolí. A po dvanácti letech vydala knihu.„Knížka se jmenuje ,Tetičko, ušijte mně kroj'. Tady se tetička říkalo všem. Všechny byly něčí tetičky. Všechny chodily v kroji a všechny to uměly. Všechny si ten svůj kroj dokázaly oprat, vyžehlit, naškrobit, nachystat, protože je s tím spousta práce. To, co tetičky znaly a věděly, je zapsané. Tajemství staré sto let,“ říká Ludmila.

Kniha „Tetičko, ušijte mně kroj“
Zdroj: ČT24

Šití krojů není řemeslo, ale láska

Šití krojů podle paní Krátké není řemeslo, kterým by se člověk uživil, ale spíš práce, ke které musí přistupovat s láskou.

Kniha podle ní nemá sloužit jako nudná učebnice. „Nechci jen radit budoucím švadlenkám, jak co ušít a co a jak udělat, aby to bylo dobré. Když otevřete knížku, mělo by to být, jako byste přišli na návštěvu za tetičkou Antonií, Josefou, Helenkou nebo jinou tetičkou, která hodně ví a zná a vždy umí poradit, jak to s krojem udělat,“ dodává.

I drobnost dokáže prozradit vesnici

Na Moravě existují desítky různých krojů. Popsat každý kroj jednotlivě, každou jeho součást, by byla práce na dlouhá léta. Každý kroj je podle autorky knihy jedinečný právě tím, že se odlišuje maličkostmi. „Třeba jen způsob vázání šátku prozradí, z jaké jsou vesnice. Snad mi to přespolní odpustí, že jsem se věnovala právě jen své srdeční záležitosti, a tím je severokyjovský kroj,“ uvedla v předmluvě knihy.

Na jihu Moravy hrají stále kroje významnou roli. „Do poloviny 19. století byly běžnou součástí života. Ženy jsou v tomto tradičnější. A s těmi nejstaršími nositelkami tradic v krojích se můžeme ještě dnes v obcích potkat,“ říká etnoložka Alena Křížová. V současné době se na jihu Moravy nosí kroje především při oslavách, svátcích a slavnostních příležitostech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 4 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
29. 5. 2026
Načítání...