Od prvního rande věděla, že byl její manžel špion. Žena generála Knorra sama pracovala pro CIA

Letos pětaosmdesátiletá Betty Lee Knorr pracovala pro americké ministerstvo zahraničí a spolupracovala s tajnou službou. Život jejího muže přitom byl ještě pestřejší.  Přestože generálmajor Miloš Knorr musel z vlasti hned dvakrát uprchnout a nikdy se zpět natrvalo nevrátil, rád se obklopoval předměty z Ivančic, kde strávil dětství. Kromě obrazů od moravských malířů tak na zdi v bytě na Manhattanu visí třeba i originální skica od Alfonse Muchy.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

„Na první schůzce mi řekl, že si mě vezme, a to se mi moc nelíbilo. Ale postupně se mi líbit začal,“ vzpomíná ve svém bytě v New Yorku manželka generálmajora Miloše Knorra Betty Lee.

Poprvé se potkali koncem padesátých let v Holandsku, kde byl Miloš na obchodní cestě. „Pracovala jsem na americkém ministerstvu zahraničí. Potkali jsme se na koktejlové party. Domluvili jsme si schůzku na oběd a pak na večeři,“ říká. Tehdy třiadvacetiletá Američanka přitom netušila, co všechno má její nápadník za sebou. Svůj příběh jí začal vyprávět až po dalších čtyřech letech, v roce 1961 poté, co se vzali.

„Z jeho minulosti jsem věděla jen něco. Věděla jsem o jeho špionské činnosti, protože když jsem si s ním poprvé vyšla v Holandsku, můj tehdejší šéf si mě zavolal a řekl, abych byla opatrná. Nahlásili to dokonce dva lidé, věděli, že je špion,“ vzpomíná manželka Miloše Knorra.

Za muže si brala dvaačtyřicetiletého úspěšného manažera nejstarší americké pojišťovny, který (kromě toho, že zastupoval generálního ředitele) měl na starosti celou Evropu a k ní i Blízký východ.

Válečného hrdinu chtěli komunisté popravit

Na první pohled ji s ním nečekal nijak dobrodružný život. Jenže Miloš Knorr byl všechno, jen ne všední. Za války ho zatklo gestapo, do Rakouska utekl v zimě 1940 na lyžích. Přijali ho do československé zahraniční armády ve Francii, po její porážce bojoval v Anglii, zažil nebezpečné vylodění v Normandii.

Domů do Československa se vrátil jako hrdina, poměry ale změnil únor 1948 a hrdinného důstojníka v komunistickém Československu čekalo vězení nebo popraviště. Další útěk na Západ tak byl jasnou volbou. „Řekl mi o těch dvou útěcích. Pracovala jsem pro CIA. Tehdy jsem to říct nemohla, ale teď můžu. Slyšela jsem proto hodně podobných příběhů, jako zažil můj muž,“ říká vdova.

Knorr byl členem skupiny Okapi

Na Západě začal Knorr brzy pracovat u zpravodajské služby řízené a financované Spojenými státy. V manhattanském bytě dodnes stojí vystavená památka na tuto dobu – soška vzácného druhu žirafy okapi vyrobená z míšeňského porcelánu. Na světě jich existuje jen několik. Dostali je všichni členové tajné skupiny Okapi, které velel generál František Moravec.

Skupina začátkem padesátých let přispěla k uspíšení konce kariéry Rudolfa Slánského, tehdejšího generálního tajemníka komunistické strany. Právě on totiž spustil masové perzekuce po únorovém převzetí moci komunisty, které se měly dotknout i Miloše Knorra.

Betty opatruje Muchovu skicu i dřevěného koníka

Na rodnou zem ale nositel řádu britského impéria a generálmajor nezanevřel. I ve svém bytě v New Yorku se obklopoval věcmi, které mu připomínaly jižní Moravu a milované Ivančice, kde strávil dětství. Jeho manželka Betty Lee je opatruje dodnes.

„Když byl Miloš malý kluk, byl s tatínkem navštívit Alfonse Muchu. Na konci návštěvy v jeho ateliéru mu Alfons řekl, že byl moc hodný, a tak mu dá tohle. Je to jen skica, myslím, že patří k tomu velkému projektu Slovanská epopej,“ vypráví Betty Lee.

Byl to zřejmě otec, který poslal do Ameriky Milošovi fotoalba, stříbrné příbory nebo oblíbenou hračku z dětství. „Je neskutečné, že se mu podařilo ty věci poslat. Například stříbro bylo zabalené v ručnících,“ říká paní Knorr.

Po útěku se s otcem setkal už jen jednou, režim navíc Robertu Knorrovi všemožně ztrpčoval život. Zemřel 20. září 1960, v den Milošových narozenin, rok před svatbou s Betty Lee. Matka Anna Knorrová zemřela těsně po válce na následky věznění v koncentračním táboře.

Nahrávám video

Nikdy si neříkal Mike, ale Miloš

Do vlasti se mohl Miloš Knorr vrátit až v devadesátých letech. I za hranicemi byl ale Čechům stále nablízku. „Kdosi mu řekl, aby si říkal Mike, když byl ve Spojených státech. A on řekl, že není Mike, ale Miloš, a chce, aby se mu říkalo prostě Miloš,“ vzpomíná Betty Lee.

Miloš Knorr byl v české organizaci, která se snažila zvelebit Český národní dům v New Yorku. „Byl tehdy ve velmi špatném stavu. I já jsem jim tam pomáhala, organizovala jsem bály, celých patnáct let,“ říká pamětnice.

Právě Miloš Knorr přispěl k tomu, že Českou národní budovu získala Česká republika. Dodnes v rozlehlém domě na Manhattanu sídlí České centrum i konzulát. Čechem se cítil být až do konce života, přestože manželku ani dceru češtinu nenaučil. Na Moravě chtěl být i pochován. Přání se mu splnilo deset let po smrti, v den jeho nedožitých stých narozenin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 1 hhodinou

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 11 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026
Načítání...