Olizovala dešťové kapky, pili i vodu s močůvkou. Maria Pekařová popisuje strastiplný pochod Němců z Brna

Jako sedmileté děvčátko prošla Maria Pekařová při odsunu Němců takzvaným pochodem smrti z Brna do Pohořelic. Oba její rodiče pocházeli ze smíšených manželství, a tak po válce vyhnali z Brna i její rodinu. Popisuje, jak měli lidé při pochodu žízeň, hlad a byli vyčerpaní. Byla svědkem také hrubého zacházení se starými lidmi a ženami.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Maria Pekařová se narodila v Brně do německé rodiny Františka a Marie Pekařových. Oba rodiče pocházeli ze smíšených manželství, a u Pekařových se proto mluvilo německy i česky. Otec pracoval v městské dopravě jako průvodčí tramvaje, maminka se vyučila švadlenou, ale byla v domácnosti.

„U nás jsme vždycky doma zpívali české i německé písničky. Do první třídy jsem šla do německé školy, ale chodila jsem tam něco přes půl roku a pak byl konec války. Maminka mluvila s lidmi podle toho, jakou řečí mluvili. Mně říkala ,nic neříkej‘, abych náhodou, když to byli Češi, neřekla něco německy. To byla taková nenávist mezi těmi lidmi,“ vzpomíná Maria Pekařová.

Všechno cenné museli odevzdat

Pak přišel konec května a Němci museli z Brna odejít. Včetně rodiny Pekařových. Maria, její starší bratr Karel, matka, její sestra i babička. Večer 30. května museli odevzdat klíče od bytu a společně s dalšími šli nejdřív do Schodové ulice a tam nocovali. „No a pak jsme šli dál na to Staré Brno do toho kláštera, kde se muselo odevzdat všecko, co bylo cenné. Spořitelní knížky, cokoliv ze zlata,“ popisuje pamětnice.

Pak se stovky lidí vydaly z Brna směrem na Pohořelice. „Na pravé straně u toho mostu stála paní s malým dítětem v náručí a něco tomu člověku říkala. Ten k ní přišel a začal po ní řvát, ona mu něco říkala. A on jí vytrhl to děcko z té ruky a hodil ho do té řeky,“ popsala jeden z výjevů, kterého byla svědkem.

Hlad zaháněla babiččinými kůrkami chleba

Staří lidé byli vyčerpaní, už nemohli nést zavazadla, tak je odkládali u cesty. Všechny trápila žízeň a hlad. „Moje babička neměla zuby, tak si ty kůrky okrajovala, měla je v pytlíku a vzala je s sebou. Když jsem naříkala, že mám hlad, tak vytáhla jednu kůrku a já ji mohla žmoulat. A pít nebylo co, to bylo hrozné bez pití,“ vzpomíná žena.

Hladový a žíznivý průvod se nejdřív zastavil v Rajhradě. Ve chvíli, kdy tam věřící slavili Boží tělo. „My jsme šli za tím průvodem po těch kytičkách, co před námi sypali na tom božím těle. My jsme přes ty kytičky šli ten pochod smrti,“ vybavuje si Maria Pekařová.

„Jedna paní vystrčila hlavu z baráku a my jsme volali, že bysme potřebovali vodu. Ona donesla kýbl s vodou a postavila ho na silnici a šla pryč. Měla strach se k nám moc hlásit. Přišel ten mladej s flintou, kopl do toho kýblu, že to není pro nás,“ říká. „Pak pršelo, byli jsme mokří. Já jsem měla takovou žízeň, tak jsem olizovala kapky, co mi spadly na ruku,“ popisuje.

Epidemie úplavice ze špatné vody

Maria byla svědkem i dalších situací, které ukazovaly krutost jejich průvodců. „Nějaká paní stará, sotva lezla a už nemohla, spadla na kolena a se sepnutýma rukama prosila mladíka s tou puškou, co nás doprovázel, ať ji nechá chvíli odpočnout. A on vzal tu flintu a pažbou ji praštil plnou silou do hlavy, že jí musel tu hlavu rozmlátit, protože spadla a hotovo. Maminka mě táhla honem pryč, nechtěla, abych to viděla,“ vzpomíná pamětnice. 

Při odsunu Němců z Brna do Pohořelic a dál do Rakouska zahynuly stovky lidí. Nejčastější příčinou bylo vyčerpání, únava a nemoci. Svou daň si vyžádala dlouhá cesta i otřesné podmínky v lágru v Pohořelicích, kde se šířila epidemie úplavice.

„Dali nám nějakou vodu. Vzali tu nádobu, kterou se vyváží močůvka, do toho napustili vodu a to nám donesli. I já jsem tam chytla úplavici. A není divu. Jak nám takový hnůj mohli dát pít, lidem s dětmi,“ podivuje se paní Pekařová.

Nahrávám video

Zachránila je teta Mimi

Babičce Marie Pekařové se nakonec v Pohořelicích podařilo osud části rodiny zvrátit. Dokázala, že je Češka. Spolu s ní se do Brna mohly vrátit i děti. Matka se jich ale musela vzdát. Důležitou roli sehrála teta Mimi, česká vlastenka, která přišla o snoubence v první světové válce. Později se provdala za významného advokáta Evžena Popelku. Vlastní děti neměla. „Ona nás potom adoptovala pod svým jménem za svobodna, protože Popelka měl strach, aby nebyly problémy, že schovává německé děti,“ vysvětluje pamětnice.

Matka Marie pokračovala s ostatními z Pohořelic do Rakouska. Odtud do Německa. Až po několika letech se opět zásluhou tety Mimi a jejího manžela podařilo dostat ji zpět do Brna. Studovat Mária Pekařová nemohla kvůli svému původu. Vyučila se krejčovou. Provdala se, pracovala v zemědělském družstvu a nakonec jako jeřábnice. Bydlí ve stejném domě v Brně, kde vyrůstala, bratr žije v Praze. „Člověk nesmí soudit podle národnosti, ale rozlišovat, jestli je člověk dobrý, nebo zlý,“ uzavírá vyprávění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Přes Česko přešly silné bouřky, bez proudu skončily tisíce lidí

Hasiči především v Jihočeském kraji řešili na mnoha místech následky odpoledních bouřek. Šlo o úklid spadaných větví a čerpání vody ze sklepů. Tisíce lidí v regionu skončily bez elektřiny. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v neděli odpoledne napršelo na jihu Čech místy i přes 40 milimetrů. Foukal i silný vítr a padaly kroupy. Výstraha meteorologů před bouřkami platí do nedělní půlnoci na většině území Čech vyjma Královéhradeckého kraje a východu Libereckého a Pardubického kraje, ale také pro jihozápadní část Jihomoravského kraje a téměř celou Vysočinu.
12:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
před 3 hhodinami

Na jihu Čech se srazil autobus s autem, záchranáři ošetřili třináct lidí

Při srážce autobusu s osobním autem u Boršova nad Vltavou se v neděli odpoledne zranilo třináct lidí. Jedna žena má vážná mnohočetná zranění, další muž se zranil na hrudníku středně těžce. Ostatní byli zraněni lehce, informovala mluvčí krajských záchranářů Petra Kafková. Operační středisko vyhlásilo kvůli nehodě mimořádnou událost. Podle policie v autobuse i v osobním voze cestovali cizinci. Silnice je zavřená, uvedl sbor na síti X.
16:05Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 16 hhodinami

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
včera v 21:05

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánovčera v 16:26

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
včera v 15:45

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
včera v 15:14
Načítání...