Oprava Slovenské strely končí, barvu jsme trefili správně, říká ředitel kopřivnického muzea Jurkovič

Nahrávám video

V Hranicích na Přerovsku finišuje rekonstrukce unikátního železničního vozu Tatra 68 známého jako Slovenská strela. Vlak vyrobený v roce 1936 pro Československé státní dráhy by se měl už letos vrátit do muzea v Kopřivnici. Svého času byl nejrychlejším vlakem na tuzemských kolejích. Oprava Slovenské strely má skončit v srpnu a bude stát asi 35 milionů korun. O renovaci vlaku si s ředitelem Regionálního muzea v Kopřivnici Janem Jurkovičem povídal Martin Řezníček.

Máte za sebou zkoušku obou motorů. Ty se rozburácely, řekněme, po šedesáti letech. Nenastaly žádné komplikace? Neobjevilo se nic, co by vám ztížilo práci na rekonstrukci?
Dá se říci, že rekonstrukce probíhá velice dobře. Provádí to zhotovitel v Hranicích. Motorový vůz je teď rozebrán na různé části, zvlášť jsou podvozky, zvlášť motory, zvlášť elektropohon, zvlášť skříň motorového vozu. Samozřejmě se teď vyrábějí různé doplňky, interiérové prvky a podobně.

Jak se vám podařilo trefit barvu? Pokud vím, tak ta původní se nedochovala a z černobílých záběrů se to asi příliš vyčíst nedá.
Barva byla poměrně zachována i těmi částečnými revitalizacemi, nicméně my jsme k určení odstínu využili originálního vzorníku společnosti Tatra, takže myslím, že barva bude skutečně originální. 

Jak složitá je renovace vlaku, když to srovnáte například s daleko menší renovací veteránů, automobilů?
Renovace je opravdu složitá, protože je velmi důkladná. A je třeba si uvědomit, že se jedná o renovaci národní kulturní památky, čili pochopitelně všechny práce probíhají pod dozorem odboru kultury a památkové péče v Moravskoslezském kraji.

Kolegové z tohoto oboru jsou velice nároční. Trvají na používání originálních dílů tam, kde to je možné. Tam, kde to možné není, se vyrábějí díly podle dobové dokumentace a předepsanými technologiemi. 

Připomíná to rekonstrukci nějaké historické nemovitosti. Kolik lidí se vlastně na tom podílí a jaké zkušenosti, jaké znalosti musejí mít?
Počet lidí vám nejsem schopen říci, ale věnuje se tomu poměrně hodně lidí a také hodně firem. Hlavní zhotovitel renovace má samozřejmě řadu subdodavatelů, myslím, že jich je tak do deseti. Někteří se soustředí na výrobu součástek, například opravy motorů dělala firma z Kopřivnice. Samostatně se opravuje elektropohon, vyrábějí se různé doplňky. 

V čem byl tento vlak tak unikátní, když se objevil na kolejích v druhé polovině třicátých let?
Byla to opravdu velmi pokroková konstrukce na svoji dobu, vemte si jen samotnou skutečnost, že se jedná o vlak s hybridním pohonem. Samozřejmě tam pracovaly spalovací motory, ale přenos síly se zabezpečoval elektropohonem. Na motory je napojený generátor a elektromotor. Při vyšší rychlosti se elektropohon odpojil a síla se přenášela přímo ze spalovacího motoru.

Ta jízda byla velmi dynamická, pružná, což také způsobilo to, že vlak byl na trati velice rychlý. V té době byl rychlejší, myslím, více než o hodinu oproti standardním vlakům. 

Nahrávám video

Je tam nějaký prvek, nějaký detail, drobnost, kterou vy považujete za velice zdařilou a zajímavou?
Unikát je to spojení spalovacích motorů s elektropohonem. Druhý unikát je aerodynamicky tvarované karosování tohoto vlaku. U obou těchto technických řešení se využily poznatky z výroby automobilů v závodu Tatra. 

Podle původních plánů by se tento vlak měl zhruba za půl roku vrátit do Kopřivnice, kde se má stát součástí muzea. V čem se to bude lišit od toho, možná ne úplně důstojného místa, které bylo venku pod střechou, kde se pravděpodobně i povětrnostní vlivy podepsaly na stavu vozu?
Vlak přijede do svého vlastního depozitáře. Ten se staví tak, aby byl ustaven v podstatě ve stejnou dobu, kdy bude dokončena renovace vlaku. Ovšem depozitář samotný a ten vlak, to je akce, kterou financuje za pomoci dotace z evropských fondů společnost Tatra. Hned vedle navazuje Muzeum nákladních automobilů Tatra, které vzniká tak, že Moravskoslezský kraj renovuje výrobní halu z roku 1929. Myslím, že toto spojení bude velice unikátní a velice zajímavé pro návštěvníky Kopřivnice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 3 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
29. 5. 2026
Načítání...