Osoblaha se osvobození dočkala brzy, prošla ale peklem

Zatímco většina obcí dnešního Česka se osvobození od německé okupace dočkala až na přelomu dubna a května, obyvatelé Osoblažska už v březnu. Osvobození Rudou armádou zahrnovalo ničivé bombardování, které Osoblahu téměř srovnalo se zemí. Sovětští vojáci drancovali a znásilňovali.

Podle osoblažské kroniky už 18. března pronikl do města mladý ruský telegrafista, stejný den ruské bombardéry zahájily nálety na město. Boj začal 19. března, o dva dny později Rusové pronikli do osoblažských ulic, ale byli zatlačeni.

Kousek nynějšího Česka Němci urputně bránili, definitivně Rusové obec obsadili až po útoku následujícího dne 22. března. „I když byl tehdejší Hotzenplotz (Osoblaha) osvobozený 22. března, příliš velkou radost místní neměli. V bojích bylo totiž zničeno či poškozeno až devadesát procent všech domů. Historické centrum města zmizelo a původní zástavbu nahradily panelové domy,“ přiblížil ředitel osoblažského muzea Marian Hrabovský.

Bombardování, drancování, znásilňování

Boje o Osoblahu, tehdejší Hotzenplotz, byly součástí Hornoslezské operace, kterou zahájily 15. března 1945 jednotky 1. ukrajinského frontu pod vedením maršála SSSR Ivana Stěpanoviče Koněva. „Samotné boje o Osoblahu začaly z 18. na 19. března. Tehdy německá obrana odrazila první sovětské hlídky, vzplály první domy,“ popsal Hrabovský.

V pondělí 19. března pak zahájily sovětské jednotky útok, který trval čtyři dny. Během té doby fronta městem prošla hned několikrát. Podle dostupných zdrojů se vojáci pokusili nejméně dvakrát dobýt město přímým útokem a nejméně dvakrát byla Osoblaha vystavena ničivému bombardování.

Osoblaha (něm. Hotzenplotz) před rokem 1945
Zdroj: ČT24/Archiv obce Osoblahy/Dalibor Škopán

„Město bylo trvale bombardováno sovětským letectvem i dělostřelectvem, jehož součástí byly i raketomety Kaťuša," dodal Hrabovský. V bojích podle něj padlo asi osm set sovětských vojáků a odhadem kolem stovky Němců. Pohřbení sovětští vojáci byli v květnu 1945 exhumováni a znovu pohřbeni na sovětském vojenském hřbitově v Bruntále.

„V deníku Josefa Scharberta, který přišel na Osoblažsko v roce 1944 a zaznamenával události z března 1945, bylo napsáno, že ruští vojáci drancovali byty, znásilňovali ženy a dívky všeho věku, shromažďovali zemědělské stroje i zvířectvo,“ nastínil Hrabovský. Zdraví muži podle něj museli pomáhat při nakládání kořisti a ostatní byli vyhnáni z obce.

„Několik mužů bylo zabito nebo odvlečeno do zajetí. Toto tvrzení je podloženo dalším zdrojem. Obyvatelka tehdejších Německých Pavlovic Gerta Müllerová ve svém deníku uvádí, že byla devatenáctkrát během týdenního pobytu ruské armády znásilněna,“ řekl.

Německé obyvatelstvo bylo odsunuto

Podle některých odhadů v Osoblaze před válkou žilo až tři a půl tisíce lidí. Dnes to je necelá třetina. Až na výjimky byli všichni Němci a většina musela domovy opustit. Z původních obyvatel zůstalo jen několik desítek. Pamětníci dnes už nežijí.

„Současné obyvatelstvo tvoří téměř ze sta procent dosídlenci z poválečného období a období války je pro ně již vzdálenou a uzavřenou kapitolou. Vznikají však nové vazby a kořeny k místu, které od třináctého století bylo německou oblastí. Několik potomků starousedlíků udržuje povědomí o nelehké době 40. a 50. let v Osoblaze," konstatoval Hrabovský.

Také současné vedení obce se podle ředitele muzea snaží zachovat vzpomínku na přerod prosperujícího německého města na obec s nelehkou poválečnou a socialistickou historií. Osmdesát let staré události z konce března roku 1945 si letos vedení obce připomene dvakrát.

V den výročí osvobození to bude pietním aktem u památníku nedaleko centra obce. Další vzpomínková akce se chystá na 19. července. „Chceme připomenout boje. Připravujeme ukázku bitvy o místní nádraží. Půjde o přepadení parního vlaku a odjezd německé armády. Vycházíme z toho, že takto se události mohly stát," řekl místostarosta obce Martin Kocián (Nový impuls 2022).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 13 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 18 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 19 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026
Načítání...