Podoba i účel tajných záložních nemocnic v tuzemsku se postupně mění

Nahrávám video

V Hředlích u Berouna otevřeli nový domov pro seniory v prostorách někdejší vojenské záložní nemocnice. Ta vznikla v 70. letech minulého století jako jedno z tajných zařízení, která měla být v případě války nebo epidemie připravena k okamžitému použití. Podobných objektů bylo v Česku více než deset, většina z nich však skončila v havarijním stavu. Některé ale nyní získávají nové využití.

Síť Clementas otevřela v Hředlích na Berounsku domov pro 186 seniorů. „Budova, která dříve sloužila jako záložní nemocnice, měla být připravena pro případ třetí světové války nebo rozsáhlé epidemie. K tomu účelu ale nakonec nikdy nesloužila,“ popsala provozní ředitelka domovů Clementas Věra Husáková. Podle ní musel objekt projít rozsáhlou proměnou.

„Zrekonstruovali jsme pokoje, sesterny, společenské prostory i zázemí pro personál. Součástí je také kino, kaple, tělocvična a terapeutická zahrada,“ vyjmenovala Husáková. Klientům bude k dispozici praktický lékař i psychiatr. Přestavba trvala čtyři roky.

Chátrající objekt využili i filmaři

Čtyřpatrová nemocnice ve Hředlích byla až do listopadové revoluce přísně střeženým objektem. V době hrozby ptačí chřipky kolem roku 2005 přešel areál pod organizaci Zdravotní zabezpečení krizových stavů a měl opět sloužit jako záložní nemocnice s kapacitou až pěti set lůžek. Ani tehdy však zařízení nepřijalo jediného pacienta. Budova více než půl století chátrala, občas ji využívali i filmaři.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových převzal objekt od ministerstva zdravotnictví na základě usnesení vlády z roku 2015, které rozhodlo o změně příslušnosti hospodaření se státním majetkem. Nemovitost byla nabídnuta ostatním státním institucím, žádná z nich však neprojevila zájem. Úřad proto vyhlásil výběrové řízení s aukcí na prodej a areál nakonec přešel do soukromých rukou.

Další podobná zařízení

Většinu bývalých záložních nemocnic v posledních letech koupily právě soukromé firmy. Společnost Clementas zrekonstruovala podobné objekty v Mlékovicích u Kolína a ve Vizovicích na Zlínsku, kde rovněž otevřela centra pro seniory.

Opuštěná záložní nemocnice se nachází také v Jílovém u Prahy. Roku 2006 ji resort zdravotnictví převedl do správy pražské Nemocnice Na Homolce. O dva roky později zde mělo vzniknout muzeum zdravotnické techniky, do roku 2010 se následně v areálu skladovaly historické sanitní vozy. Poté objekt dlouhá léta chátral.

„Lidé v okolí si stěžovali, že je tam neustále hluk, odpalovaly se ohňostroje ze střechy. Bylo to nebezpečné a obtěžující,“ popsal stav ruiny starosta Jílového u Prahy Pavel Pešek. Nedávno zde začaly stavební práce a budova se mění na bytový dům se šedesáti byty.

Kryt pod pražskou nemocnicí

V tuzemsku vzniklo v 70. letech minulého století více než deset podobných objektů. S jejich provozem se počítalo ještě v 90. letech, některé měly kapacitu až pět set pacientů. Na přelomu tisíciletí se však od plánu upustilo. Největší síť záložních nemocnic byla vybudována ve středních Čechách – v bezpečné vzdálenosti od Prahy, aby byly využitelné i v případě jaderného útoku na hlavní město. „Jejich význam byl sporný, protože nikdy nebyly aktivovány. Už v závěru minulého režimu chyběly prostředky na jejich údržbu,“ připomněl vojenský historik Jan Šach.

Zřejmě jediným zařízením tohoto typu, které je stále schopné plného provozu v případě válečného konfliktu, přírodní katastrofy či teroristického útoku, je podzemní kryt v areálu Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Jde o tlakově odolný úkryt vybudovaný jako chráněné zdravotnické pracoviště. Až do roku 1990 spadal objekt do kategorie „přísně tajné“.

Lůžka pro nemocné na výstavišti

Záložní nemocnice se v Česku znovu objevily v době pandemie covidu-19. V roce 2020 vznikla v pavilonu G2 brněnského výstaviště záložní nemocnice s lůžky pro pacienty, o které se starali zdravotníci Fakultní nemocnice Brno a dobrovolníci z Českého červeného kříže. Armáda zároveň postavila a vybavila polní nemocnici v pražských Letňanech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 3 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
29. 5. 2026
Načítání...