Potomci rodiny Engelsmannových se poprvé setkali v Brně

Ze Spojených států a Austrálie přijeli do Brna při příležitosti festivalu židovské kultury Štetl Fest potomci rodiny průmyslníků Engelsmannových. V Brně se potkali poprvé. Zúčastnili se besedy ve vile Engelsmann, kterou si nechal na začátku 30. let 20. století postavit podnikatel židovského původu Felix. Ocenili, že se o příběh jejich rodiny zajímá tolik lidí. Překvapila je i honosnost rezidence, ve které jejich předek žil.

Felix Engelsmann se narodil v roce 1885 v Brně. O dva roky později přišla na svět jeho sestra Stephanie a v roce 1900 pak sestra Ilse. Po vzniku Československa se Felix začal naplno věnovat řízení otcovy firmy na výrobu vlněného zboží, která vyvážela i do zahraničí. Továrník patřil mezi vlivné brněnské podnikatele a jako takový měl zájem o lokalitu na Hlinkách, kde již stály vily bohatých rodin.

Ve své rezidenci mohli Engelsmannovi žít pouze do roku 1939. Den před nacistickou okupací, 14. března 1939, odcestoval Felix s manželkou Olgou do Velké Británie. Děti zřejmě neměli. Do zahraničí uprchly před nacistickou represí také Stephanie, jejíž potomci dnes žijí v USA, a Ilse, která se usadila v Austrálii.

Brazilské vízum Felixe Engelsmanna (je na něm jeho zřejmě jediná dochovaná portrétní fotografie)
Zdroj: Muzeum města Brna

Dosud zahalená místa rodinné historie

„O historii naší rodiny jsem nevěděla až do chvíle, kdy se mi ozval Peter z Austrálie. Řekl mi, že jsme příbuzní. Zprvu jsem nevěřila, ale potom mi vše vysvětlil. Potkat se poprvé s širší rodinou je velmi dojemné. A zvlášť tady, v místě, kde je naše historie. Cítím s tímto domem spojení,“ uvedla pravnučka Stephanie Elizabeth. „Návštěva Brna a této vily zaplnila několik dílků historie, která pro nás byla zahalená,“ dodal pravnuk Stephanie Richard.

Engelsmannova vila vznikala v době, kdy v brněnské architektuře již dominoval funkcionalismus. Díky konzervativnímu stylu je však unikátem. „Moje matka se narodila v roce 1932, kdy byla tato vila postavena. Přemýšlím, co by říkala na to, že její rodina pocházela z tak honosného prostředí. Asi by poznamenala, že Felix mohl platit svým dělníkům víc. Když jsme vyrůstali, věděli jsme, že z Engelsmannovy strany bylo nějaké bohatství, ale neměli jsme ponětí o takovém rozměru. Nicméně to byl jeden z důležitých faktorů, jenž zajistil, že moje rodina přežila,“ řekl vnuk Ilse Peter.

Gestapo objekt zabavilo a později bezplatně předalo německé policii. Po skončení války Engelsmann o svůj majetek v Brně neprojevil zájem a dům připadl státu. V roce 1958, osm let po Engelsmannově smrti, přešlo vlastnické právo na První brněnskou strojírnu, závod Klementa Gottwalda.

Felixe a Olgu připomínají kameny zmizelých

Vila Engelsmann patří k asi deseti velkým vilám bývalých průmyslníků v Brně. Stejně jako mnohé další nenavazuje na dobu svého vzniku a není v majetku původních rodin. Felixe a Olgu od čtvrtka připomínají před nemovitostí kameny zmizelých, kterých je v Brně více než tři sta. Upozorňují na skutečnost, že mnohým obyvatelům přetrhala spojení s městem nacistická okupace.

Nahrávám video

Po privatizaci První brněnské strojírny přešla Vila Engelsmann do majetku současných majitelů, kteří ji využívají ke kulturním a reprezentačním účelům. Ve spolupráci s Muzeem města Brna se tam konají prohlídky pro veřejnost. „Je to první vila v Brně, která je v soukromém vlastnictví a je veřejně přístupná,“ poznamenal historik Michal Doležel.

Štetl Fest

Program Štetl Festu hostí také Arnoldova vila v Černých Polích. Osudy významného brněnského rabína Richarda Federa tam přibližuje nová výstava formou komiksu. Historie a osobnosti z období holocaustu pak připomínají i návrhy časopisů, které v rámci soutěže Srdce je oheň tvořily děti podle skutečných žurnálů svých vrstevníků z terezínského ghetta.

Loni v září přijeli do Brna potomci rodin Löw-Beerů a Tugenthatů. I před těmito vilami jsou umístěny kameny zmizelých. Z údajů na mosazných kostkách v dlažbě je patrné, že členové rodin čelili kvůli židovským kořenům nacistické perzekuci. Někteří stihli emigrovat, další se stali oběťmi holocaustu v Terezíně, Majdanku nebo na neznámých místech.

Kameny zmizelých zvané Stolpersteine mají podobu malé čtverhranné dlaždice s hranou deset centimetrů a mosaznou destičkou nesoucí informace o daném člověku. K přečtení jmen se musí člověk sklonit, čímž vzdává úctu.

Iniciativu spustil v osmdesátých letech německý umělec Gunter Demnig, dnes jsou kamenů desítky tisíc po celé Evropě. V Brně jich je více než tři sta, jejich přehled lze nalézt na webu, který vznikl loni v listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 2 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
08:26Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 7 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 14 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
včera v 20:16

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
včera v 07:30
Načítání...