Před půlstoletím zahynulo v dole Paskov 26 horníků. Přesná příčina neštěstí dodnes není známá

Brzy ráno 4. dubna 1970 se v dole Paskov v ostravsko-karvinském revíru stalo jedno z nejhorších důlních neštěstí v Československu po druhé světové válce. Po výbuchu zemřelo pod zemí 26 horníků. Přežil jen jediný muž ze skupiny. Ostatním už báňští záchranáři ani přes rychlý zásah nedokázali pomoci. Přesné příčiny nejsou ani po půlstoletí známé. Jisté je jen to, že tehdy explodoval metan a uhelný prach.

Kolem páté hodiny ráno se téměř půl kilometru pod zemí připravovala směna 27 horníků vyfárat po noční směně nahoru. Místem, kde byli shromáždění, otřásl výbuch.

Z epicentra se shodou náhod zachránil jediný horník. „V okamžiku výbuchu seděl spolu s dalšími pracovníky. Tlakovou vlnou byl odhozen a levou část obličeje měl ožehnutou tepelnou vlnou. S poraněným kolenem prolezl přes první větrní dveře (nevýbuchuvzdorné dveře sloužící k regulaci nebo izolaci větrních proudů – pozn. red.) a zde byl pak nalezen,“ uvedl měsíc po neštěstí časopis Záchranář, který si všiml také toho, že výbuch škodil jen lokálně. Jeho rozšíření do dalších prostor v podzemí totiž zabránilo důsledné dodržování bezpečnostních opatření v teprve pět let fungujícím dole.

Záchranné práce začaly velmi rychle

K báňským záchranářům se dostala informace o explozi prakticky okamžitě. Zprávu podal revírník z druhého patra, který právě v té době chtěl podávat hlášení dispečerovi o průběhu směny a byl povalen tlakovou vlnou. Vedení dolu na mimořádnou událost, o jejímž rozsahu ale ještě nemělo ani tušení, navíc upozornil prach a kouř, který se vyvalil z větrací šachty. Záchranné práce se tak tehdy v Paskově mohly rozeběhnout bez prodlení.

Naprostá většina z tří set sedmdesáti horníků, kteří byli v okamžiku výbuchu v podzemí v jiné části dolu, se dostala bezprostředně po explozi do bezpečí. Na pomoc těm zbylým se rychle shromáždili záchranáři, už kolem půl sedmé jich bylo na místě na sto třicet. Brzy se ale ukázalo, že pomáhat už nebude komu, všechny oběti totiž zemřely prakticky okamžitě.

Už po pár hodinách od výbuchu bylo jasné, že se bude jednat o jedno z nejtragičtějších poválečných důlních neštěstí v Československu. Během dopoledne záchranáři začali vyprošťovat oběti, smutný úkol dokončili během odpoledne a pak už jen odstraňovali následky nehody. Čtyři dny po neštěstí, ve středu 8. dubna, se pak v ostravském Divadle Jiřího Myrona konal pohřeb mrtvých horníků. „Ostrava se rozloučila s padlými na poli práce,“ uvedlo svůj obsáhlý článek Rudé právo.

Explodoval metan a uhelný prach

Přesné příčiny neštěstí v paskovském podzemí jsou i po půlstoletí neznámé, jistý je pouze fakt, že tehdy explodoval metan a uhelný prach. Vyšetřovatelé jen vyloučili, že by příčinou bylo náhlé vyvalení uhlí a důlního plynu do šachty, ničivý výbuch podle nich nemohlo způsobit ani odpálení náloží, které by iniciovaly nahromaděný plyn a prach. „Horníci nalezení v porubu byli v polohách nasvědčujících, že právě nabíjeli náložky do vývrtů,“ stojí ve zprávě.

Ve své době bylo neštěstí v Paskově třetí nehorší událostí svého druhu v poválečném Československu. Více horníků zahynulo v předchozím čtvrtstoletí jen v červenci 1961, kdy požár na dole Dukla v Havířově-Suché připravil o život 108 lidí, a v květnu 1960, kdy se oxidem uhelnatým po výbuchu metanu v dole Hlubina v Ostravě-Vítkovicích otrávilo 54 horníků.

Dnes patří neštěstí z dubna 1970 na osmé místo na smutném žebříčku katastrof v českých dolech po roce 1945.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 4 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
29. 5. 2026
Načítání...