Řemeslníci na zřícenině hradu Cimburk obnovují bývalou první bránu. Léta byla zazděná

Řemeslníci obnovují na zřícenině hradu Cimburk u Koryčan na Kroměřížsku prostor bývalé první brány. Jde o jednu z nejstarších částí hradu z první poloviny 14. století. Brána v pozdějším období zanikla, je zazděná. Vstup do hradu se přesunul do míst, kde je nyní pokladna, řekl prezident spolku Polypeje David Krämer. Spolek se o hrad stará už 27 let.

Práce na někdejší bráně by měly trvat do září příštího roku. „Primárně jde o statické zajištění prostoru, protože po loňské zimě jsme tam našli výrazné statické poruchy. Hrozilo zřícení do prostoru přístupové cesty k hradu. Takže část zdiva byla rozebrána, byl udělaný archeologický průzkum, odkopán terén, pata zdiva byla zpevněna spárováním. A teď probíhají různé dozdívky a konzervační práce na bráně,“ uvedl Krämer.

Odhadované náklady činí zhruba 3,4 milionu korun. Pro letošek se na ně spolku podařilo získat dotaci 1,4 milionu od ministerstva kultury a 300 tisíc korun od města Koryčany.

Kameníci a zedníci při obnově brány pracují s pískovcovými kameny, které kdysi byly součástí hradu. Co nejvěrněji se snaží napodobit i původní pojivo. Využívají vápennou maltu s takzvaným metalupkem. „Je to odpad při těžbě kaolinu vypálený na vysokou teplotu a rozemletý na prášek. Funguje to místo cementu jako hydraulická složka,“ řekl Krämer.

Důležité je ochránit to, co stojí

Řemeslníkům chybí na výšku dozdít zhruba metr a půl. Nahoře poté podle kameníka Daniela Bobka vznikne koruna, která zajistí, aby do zdiva nezatékala voda. „Není cílem dozdívat něco, co nevíme, jak vypadalo. Jde o to zachránit to, co stojí, a postupem času vykopávat to, co je ještě pod zemí,“ řekl.

Spolek Polypeje, který se o památku od roku 1994 stará a postupně ji obnovuje, letos také zahájil provoz dřevěné budovy na Stupavském nádvoří. Objekt s kuchyní, klubovnou a noclehárnou až pro čtyřicet lidí slouží jako zázemí pro dobrovolníky a pořádání kulturních akcí. Spolek má nyní 39 členů, peníze na renovaci hradu získává kromě dotací také ze vstupného.

Hrad Cimburk první polovině 14. století nechal postavit Bernard z Cimburka. Po porážce Turků u Vídně v roce 1683 hrad ztratil význam. Krátce sloužil ještě jako sídlo lovčího a k ubytování lesního personálu velkostatku. Od začátku 18. století je uváděn jako pustý. Je ojedinělým dokladem lucemburské hradní architektury. Předloni jej navštívilo téměř 25 tisíc lidí, loni zhruba o 1400 méně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 4 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
29. 5. 2026
Načítání...