ŘSD plánuje rozšíření dálnice mezi Prahou a Berounem. Některé obce mají připomínky

Dálnice D5 mezi Berounem a Pražským okruhem se má rozšířit na šest pruhů, práce by měly začít do pěti let. Projekt ale kritizují některé obce, obávají se nedostatečných protihlukových opatření. Šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl označil nesouhlas obcí za krátkozraký. Z jejich připomínek se chce poučit, uvedl v podcastu ŘSD. Starostové tvrdí, že nemají zásadní problém s rozšířením dálnice. Chtějí však, aby protihluková opatření vyhovovala i případnému dalšímu nárůstu dopravy.

„Ten nesouhlas obcí vidím jako velmi krátkozraký. Pražská aglomerace je obrovské množství lidí, kteří denně dojíždí, proto potřebujeme dálniční sít s vyšší kapacitou,“ uvedl Mátl v podcastu ŘSD. Poukázal na to, že dálnice na příjezdu do Prahy na Pražském okruhu jsou nedostačující a denně se na nich tvoří kolony.

Mátl sdělil, že je potřeba vyšší kapacita dálnic, aby fungovaly v době zvýšeného provozu. „Cílem je zabránit kolonám, při kterých řidiči hledají alternativní trasy a jedou po silnicích nižších tříd, obcemi, městy, kolem škol,“ dodal.

Z veřejného projednání EIA (posuzování vlivu na životní prostředí) k rozšíření D5 je podle ředitele ŘSD potřeba se poučit pro podobné budoucí projekty. Mátl podotkl, že v jiných případech, třeba v případě rozšíření dálnice D11, takové připomínky nejsou a projekt má naopak podporu.

Obce chtějí hlavně řádná protihluková opatření

Podle starostky Drahelčic Petry Ďuranové (nestr.) obce chtějí, aby se přistoupilo zodpovědně k protihlukovým opatřením. „Nejsme a priori proti rozšíření D5 na tři plus tři pruhy, protože dnes je D5 víceméně od pátého kilometru parkoviště, ale vadí nám především hluk z dálnice. Už s eliminací hluku máme určité zkušenosti. Dálničářům hrozně dlouho trvá, než zareagují na překročení hluku. Než se postaví nová protihluková stěna, tak se počet automobilů na dálnici zase zvýší,“ upozornila.

Ďuranová má obavy i z toho, že rozšíření dálnice nebude koordinováno s výstavbou tratě z pražského Smíchova do Berouna, při které vznikne i téměř 25 kilometrů dlouhý Tachlovický tunel.

ŘSD nyní na 4. a 5. kilometru u Rudné ve směru na Prahu vyměňuje starou nevyhovující protihlukovou stěnu za novou. Práce částečně omezují dopravu. Obnova čeká i protihlukovou stěnu v opačném směru u Drahelčic.

„Nové protihlukové stěny budou více reflektovat aktuální zatížení této oblasti hlukem z provozu na dálnici. Podle posledního sčítání dopravy projede těmito místy denně 53 tisíc vozidel, z toho cca třicet procent tvoří nákladní auta a kamiony," uvedl Jiří Veselý z ŘSD. Výměna protihlukové stěny u Rudné vyjde na 35 milionů a u Drahelčic skoro na 57 milionů korun bez DPH. Ďuranová tvrdí, že nynější instalaci nových stěn iniciovala už v roce 2015.

Rozvoj infrastruktury je důležitý, ale...

Podobné obavy má i starosta Loděnice Jiří Štulc (nestr.). „Chápeme, že rozvoj dopravní infrastruktury je důležitý, ale nám vadilo závěrečné stanovisko dokumentu EIA, že to nebude mít výraznější vliv na životní prostředí v obci. Dopad to podle nás mít určitě bude,“ prohlásil. „Chceme co nejkvalitnější hlukové stěny, protože na tu dálnici se pak už desítky let nesáhne,“ dodal.

Dálnice D5 mezi Prahou a Berounem patří mezi nejvytíženější úseky dálniční sítě v zemi. Podle dřívějšího vyjádření ministra dopravy Martina Kupky (ODS) náklady na rozšíření dálnice přesáhnou miliardu korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 1 hhodinou

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 9 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánovčera v 20:45

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
včera v 15:06

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
včera v 11:58

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

VideoOstravský domov pro autisty skončí, rodiny klientů už dostaly výpovědi

Jediné pobytové zařízení pro lidi s nejtěžšími formami autismu v Moravskoslezském kraji zavírá. Výpovědi už dostalo všech osm rodin klientů. Ostravský domov Mikasa ukončuje služby kvůli nedostatku peněz. Jeho provoz platí rodiny klientů, město i Moravskoslezský kraj. Jenže hlavně krajská dotace byla nižší, než vedení zařízení počítalo. Na další provoz teď domovu chybí zhruba 3,5 milionu korun. Úřad ale tvrdí, že naděje na zachování služby stále existuje. O další podpoře budou zastupitelé rozhodovat ještě v září a podle kraje je pravděpodobné, že Mikasa peníze získá. Kolik ale dostane, zatím není jasné.
31. 7. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.