Koronavirová krize zasáhla Jihomoravský kraj výrazně, velké ztráty hlásí například Veletrhy Brno, které se dostaly do ztráty až 280 milionů korun. Vedení města i samotného výstaviště ale věří, že vystavovatelé se do moravské metropole vrátí, hledá se však i další využití pro rozsáhlý areál. Velké dopady měla krize také na vinaře, někteří se kvůli restrikcím dostali do velkých finančních problémů. Dopadům pandemie se věnuje pořad České televize SeČTeno.
Brněnské výstaviště muselo kvůli koronaviru zrušit řadu veletrhů, výstav a dalších akcí. Poslední veletrh se tak konal přesně před rokem, pátého března 2020, kdy začal Motosalon. Veletrh doběhl až do konce, poté se však začala rušit jedna akce za druhou.
Například v roce 2019 byl zisk brněnských veletrhů 250 milionů korun, na konci loňského roku už byla firma ve ztrátě až 280 milionů korun. Stoprocentním vlastníkem akcií společnosti Veletrhy Brno (BVV) je od roku 2016 brněnská radnice.
„Před rokem tady bylo více než padesát tisíc lidí, na Motosalonu, byť ta návštěvnost už byla trošku menší. Normálně na Motosalon chodí 60 tisíc lidí. Nic podstatného se ale nestalo. Nicméně dva dny po skončení Motosalonu byla vyhlášena mimořádná opatření k hromadným akcím,“ řekl generální ředitel BVV Jiří Kuliš.
Jaká bude budoucnost výstavnictví, zatím Kuliš odhadovat nechce. Připomněl, že na výstavišti vzniklo očkovací centrum. Doufá tak, že se co nejrychleji podaří naočkovat proti koronaviru co nejvíce lidí, aby se vše mohlo vrátit do starých kolejí. Věří také, že se do Brna vrátí i samotní vystavovatelé.
„Děláme si průzkumy mezi firmami, naši zaměstnanci to potřebují k osobnímu jednání. Je to asi tak, že jeden z deseti bude hledat nové cesty, ale těch devět z deseti se na veletrhy chce vrátit, protože tu live prezentaci potřebují,“ uvedl ředitel veletrhů.
Jaká bude budoucnost výstaviště?
Využitím výstaviště pro další léta se už zabývalo také město Brno. „Nechali jsme si zpracovat analýzu od společnosti Deloitte, která nám měla odpovědět na to, jestli veletržnictví a výstavnictví po době covidové bude mít stále budoucnost. Odpověď nás potěšila, protože byla kladná,“ uvedla primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS).
Upozornila ale, že v době, kdy analýza vznikala, se ještě nepočítalo s tím, že krize bude trvat tak dlouho. „Přesto pořád věříme, že se sem výstavnictví a veletržnictví vrátí, protože sem patří,“ dodala s tím, že město bude hledat i jiné aktivity a využití pro areál.
Město dokonce plánuje stavbu nové multifunkční haly v areálu výstaviště. Podle Vaňkové by chtělo začít stavět na začátku příštího roku, v nejbližší době by mělo být vydáno stavební povolení. „Velkou otázkou je ale financování. Nejpravděpodobnější varianta je dotační titul z Národní sportovní agentury,“ dodala primátorka s tím, že se čeká na vyhlášení výzvy.
Zrušené veletrhy v Brně výrazně postihly i tamní hotely. „Veletrhy se neustále posouvají na pozdějí termín nebo na neurčito. Pro nás jako kongresový hotel je tato část (zákazníků) stěžejní. Zasáhlo nás to opravdu zásadně,“ uvedl ředitel Courtyard by Mariott Brno Petr Janda.
Hotel musel zavést úsporná opatření, podle Jandy však výrazně pomohly vládní kompenzace pro ubytovací zařízení. Došlo však i na propouštění. „Ponížení zaměstnanců je zhruba o třicet procent,“ řekl s tím, že se to týká kmenových zaměstnanců. Pokud jde o brigádníky nebo agenturní pracovníky, tak jejich služeb hotel od začátku pandemie nevyužil ani jednou.
Z výstaviště očkovací centrum
Část brněnského výstaviště byla přebudována na polní nemocnici, nyní funguje jako očkovací centrum, probíhá tam také testování na covid-19. Brněnská polní nemocnice s kapacitou přes 300 lůžek vznikla v listopadu, na rozdíl od polní nemocnice v pražských Letňanech stále funguje.
Celkové náklady na vznik brněnské nemocnice byly asi tři miliony korun, pražská byla mnohem dražsí, zhruba sto milionů. Polní nemocnice totiž vznikla na pozemcích podnikatele Pavla Sehnala, hlavní částku tak tvoří nájemné.
Zdravotnický náměstek Fakultní nemocnice Brno Ondřej Ludka uvedl, že by byl rád, kdyby se na brněnském výstavišti hlavně očkovalo, nikoli hospitalizovalo. „Já doufám, že tuto, snad poslední vlnu přežijeme a budeme se moci věnovat právě očkování,“ řekl.
Vinaři v on-line prostoru
S jižní Moravou je ve velkém spojeno také vinařství. Více než 90 procent veškerých vinic v Česku je právě v Jihomoravském kraji. Pro producenty jsou důležité nejen zmíněné veletrhy, ale také akce, na kterých se potkávají s veřejností, například vinobraní či ochutnávky. Konkrétně to Pálavské nebo Znojemské láká každý rok desítky tisíc návštěvníků, a to i ze zahraničí.
Ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec uvedl, že kvůli koronaviru byly zrušeny stovky akcí po celé jižní Moravě. Důsledkem toho byla výrazně omezená spotřeba vína, například v sudech velkobílovického vinařství zůstalo až třicet procent produkce, většina vína byla totiž určena pro gastronomii. „Zřídili jsme e-shop, ten to tak o dvacet procent zlepšil,“ uvedl vinař František Mádl.
Dagmar Fialová, ředitelka obchodu a marketingu vinařství Sonberk, které se stalo vinařstvím roku 2020, řekla, že vinaři museli vymýšlet nové projekty a přesunout se do on-line prostoru. „Byla to pro nás velká příležitost. Kdo se jí chopil, tak se dokázal s tím těžkým rokem poprat,“ uvedla.
Uživit se bez restaurací je podle Fialové pro vinaře velmi těžké. „Musíte mít silnou fanouškovskou zákadnu, dobře s nimi komunikovat. Je dobré mít ty kanály rozdistribuované rovnoměrně, to znamená nebýt jenom v restaurací nebo jen na regálech velkých marketů,“ řekla.
Když chybí kontakt s lidmi
Pro vinaře je však velmi důležitý kontakt se zákazníky, ten se ale loni snížil na minimum. Pořadatel Pálavského vinobraní se už na letošní ročník připravuje ve stejné míře, jako by bylo jasné, že proběhne. „Vstupenek jsme ani moc nemuseli vracet, bylo to snad v desítkách. Všichni si ty vstupenky nechali a doufají, že vinobraní 2021 bude,“ řekla ředitelka Mikulovské rozvojové Petra Eliášová.
Velikonoční program v Mikulově se nakonec bude dělat v on-line podobě. Eliášová však potvrdila, že to není ideální varianta, ale lepší, než kdyby se program neuskutečnil vůbec. „Jsme domluveni s interprety, že budou streamovat koncerty, pohádky. Aspoň jeden den se budeme snažit Velikonocím věnovat,“ dodala.
Restaurace a pohostinství v celé zemi si loni sáhly na dno svých finančních rezerv. V prvním a třetím čtvrtletí nebyly propady tržeb nijak výrazné, v průměru kolem třinácti procent, ve druhém čtvrtletí se však tržby propadly o padesát a ve čtvrtém až o 55 procent. Meziroční propad je tak v průměru o 33,4 procenta.
Uzavření provozů některé restaurace a bary na jižní Moravě neustály, několik podniků už definitivně skončilo. Spousta restaurací začala jídlo rozvážet v krabičkách, pokles tržeb byl však i přesto citelný. Podnikatelé ale věří tomu, že až své provozovny otevřou, zákazníci se rádi vrátí. „My jsme to viděli už v létě, kdy se lidé vrátili. My jsme měli červenec a srpen nejsilnější měsíce, které jsme kdy zažili,“ popsal zakladatel gastronomické skupiny Lidi z baru Jan Vlachynský.
Firmy se musely přizpůsobit
Řada firem v Jihomoravském kraji se kvůli koronaviru potýká s problémy, některé už musely přistoupit na nepopulární propouštění zaměstnanců, jiné mají jen minimální problémy. V Brně se daří například technologickým firmám. „Brno má výhodu, že má zázemí univerzit, klíčová je i dohoda aktérů, ať už univerzit, firem, kraje nebo města,“ uvedl ředitel Jihomoravského inovačního centra Petr Chládek.
Například firmu VRgineers, která se věnuje virtuální realitě, covid údajně postihl stejně jako jakoukoliv jinou. „To znamená zpomalení růstu, výrazně složitější situace, co se týče obchodování, je tam pořád důležitý aspekt potkávání se,“ řekl spoluzakladatel firmy Marek Polčák.
„Pomáháme cvičit piloty letadel a vrtulníků. Nemůžou chodit do center, nemůžou se potkávat, to znamená, že my přetváříme naše simulátory tak, abychom byli schopni je zmenšit, zjednodušit a poslat je k nim domů,“ popsal Polčák způsob, jakým se firma s pandemií snaží vypořádat. „Tohle je trend, kterého může využít více firem,“ míní. Něco podobného by podle něj mohlo fungovat i ve zdravotnictví, například při operacích, kdy se nemůže dostavit specialista ze zahraničí. Mohl by tak operovat na dálku.
Strojírenství je na tom hůř
Některé firmy však kvůli covidu přišly o spoustu zakázek a ve finále také o zaměstnance. Například společnost TOS Kuřim byla nucena propustit až třetinu svých pracovníků, množství zakázek se totiž propadlo na polovinu. Společnost dlouhodobě podniká například v Rusku, Turecku nebo Indii.
„Oproti normálnímu stavu z přechozích let byl pokles zhruba šedesát procent. Museli jsme přistoupit k propuštění sedmdesáti zaměstnanců v průběhu dvou měsíců,“ uvedl člen představenstva TOS Kuřim Libor Kuchař.
Turistické cíle
Kvůli covidu fungují ve velmi omezeném režimu také turistické cíle na jižní Moravě. Například v Moravském Krumlově se už delší dobu připravují na příjezd Slovanské epopeje Alfonse Muchy z Prahy. „Předpokládáme převoz pláten do Krumlova počátkem jara s tím, že plátna se vyvěsí, pak bude záležet na tom, kdy nám pandemická situace dovolí Slovanskou epopej v Moravském Krumlově otevřít,“ řekl starosta Tomáš Třetina (TOP 09).
Bez turistů je momentálně také Moravský kras, kam pravidelně přijíždí až 220 tisíc lidí za rok. Ještě v létě to přitom vypadalo nadějně, od října se ale jeskyně musely uzavřít. „Příspěvek od zřizovatele, kterým je ministerstvo životního prostředí, činí tak asi osm procent z celkových potřeb organizace,“ řekl ředitel Správy jeskyní ČR Lubomír Přibyl. Chybějící turisty pocítili také podnikatelé v okolních obcích.
Covid ovlivnil i fungování Aqualandu Moravia. Jeho marketingový manažer Tomáš Svoboda řekl, že vodní svět zaznamenal propad v tržbách, ale léto podle něj nebylo nejhorší. „Těch voucherů, které jsou nevyčerpané, je stále velké množství. Právě prostřednictvím e-shopu jsme byli schopni dohnat část těch ztrát, které koronavirus přinesl,“ uvedl.
Město bez studentů
Pandemie má dopady také na vysoké školy, zejména nepřítomnost studentů. To samozřejmě ovlivňuje i další podniky, které studenti navštěvují. Na kolejích v Brně nyní bydlí jenom zlomek z desítek tisíc studentů. „Je to takové smutné, je nás tady málo. Řekla bych, že mi to chybí,“ uvedla studentka Lucia Zajacová. Například VUT má k dispozici přes šest tisíc lůžek, nyní je obsazeno jenom kolem tisícovky. Vysokoškolské koleje tak přicházejí o desítky milionů korun.
Velké ztráty mají také menzy. Z celkových šestnácti menz na VUT jsou v provozu jenom dvě. „Během běžného semestru vydají menzy kolem sedmi tisíc porcí, v současnosti je to kolem čtyř set (denně),“ uvedla mluvčí VUT v Brně Tereza Kadrnožková.
Podobně je na tom i Dopravní podnik města Brna (DPMB). Kvůli tomu, že ve městě je jenom minimum studentů, společnosti výrazně klesly tržby. „Zatímco v loňském roce jsme během ledna a února prodali 23 tisíc předplatných studentských jízdenek, tak v letošním lednu a únoru je to necelých devět tisíc, to znamená, že registrujeme pokles zhruba o 60 procent,“ řekla mluvčí DPMB Hana Tomaštíková.
