Skauting není jen poznávání přírody. Uznávaný paleontolog Musil složil svůj slib před více než 80 lety

Dnes čtyřiadevadesátiletý Rudolf Musil je nejen uznávaným profesorem paleontologie, ale také celoživotním skautem. Slib složil už před druhou světovou válkou a dvakrát zažil zrušení a obnovení skautského hnutí. Skauting podle něj není jen poznávání přírody, ale je prostředkem k prohlubování kladných vlastností člověka.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

„Hurá, hurá, my jsme racci, samí statní líšenští chlapci. Heslo naše každý znej, k obzoru hleď, k cíli spěj. Dvaapadesát Líšeň. Hurá, hurá, zdar. To byl náš pokřik, takové věci člověk nezapomene,“ začíná vyprávění Rudolf Musil.

Narodil se v květnu 1926 na brněnské periferii v Líšni. Od útlého věku musel pomáhat rodičům v hospodářství, ale našel si čas na kamarády, se kterými prožíval dobrodružství v lesích v okolí Brna. Společně také v jedenácti letech složili skautský slib a těšil se na tábor. „Tábor jsme měli vlastně jediný v roce 1938. Pak přišlo nařízení, že musíme skončit, že nemůžeme jít domů ani v kroji. My jsme na to nedbali, vždyť jsme ani nic jiného než kroj neměli,“ vzpomíná na první konec skautského hnutí Rudolf Musil.

Přišla druhá světová válka, ta přerušila Rudolfovi nakonec i poslední rok studií na gymnáziu. Místo chození do školy musel začít pracovat ve skladu německé podzemní továrny na letadla v Dolních Loučkách. Do Brna se vrátil až v lednu 1945. „V lednu jsem byl odvedený na stavbu zákopů, nejprve u Slatiny, pak nás za nějaký měsíc dovezli do Brna. Tam byl nějaký starší člověk, ten nás učil rusky,“ říká pamětník.

Nahrávám video

Pistoli měl po válce snad každý

Vzpomíná, jak přijela na konci války do Líšně rumunská armáda. „Vojákům se vařila polévka a já jsem ji nesl v kbelíkách prakticky do první linie. Všude se kolem mě střílelo. Dělal jsem to samé, co voják, který šel se mnou, když se schoval, schoval jsem se taky,“ popisuje nebezpečné dobrodružství. „Když končila fronta, tak se kolem Líšně všude něco válelo. Náboje, miny a my jsme to jako kluci sbírali. Pistoli měl každý, já jsem měl v kapse taky pistoli plnou nábojů,“ dodává.

Večerka v lese u Jimramova

Už v květnu 1945 bylo skautské hnutí obnoveno. „Zajímalo nás, kolik se přihlásilo děcek, a zájem byl velký. Měli jsme tři družiny,“ říká Rudolf Musil. „Měli jsme tábor u Jimramova, tam když se troubila večerka, to bylo tak nádherné, dodnes na tu večerku nemůžu zapomenout,“ vzpomíná. „Já jsem byl tenkrát asi jediný, kdo měl spacák,“ říká pamětník. Spacák si prý vyrobil podle návodu v nějakém zahraničním časopisu.

Další etapa skautského hnutí ale netrvala příliš dlouho. Po únoru 1948 byl Junák opět zrušen, tentokrát komunistickým režimem. „Ještě chvíli jsme přežívali. Pamatuju si, že ještě dlouho potom mě malí kluci zdravili skautským pozdravem,“ říká Rudolf Musil.

Celý děkanát sídlil na vrátnici

Vztah k přírodě a zkoumání jeskyní přivedl Rudolfa Musila na přírodovědeckou fakultu brněnské Masarykovy univerzity, kde začal studovat hned po válce. „Celý děkanát sídlil v té budově, co je teď vrátnice. Tam jsem přišel, ukázal jsem maturitní vysvědčení a občanku, zeptali se mě, co chci studovat, a byl jsem přijat. Ten profesorský sbor se choval jinak, byli jsme kolegové, ale u zkoušek nám nic neodpustili,“ popisuje.

Uznávaný paleontolog, specialista na fosilní obratlovce, se po sametové revoluci dočkal i obnovení skautského hnutí. Rudolf Musil, známý jako Rikitan, byl až do roku 2001 vedoucím druhého klubu oldskautů v Králově Poli. „Aby nevznikl mylný dojem, že skauting je jen poznávání přírody, rozvíjí vzájemné vztahy a přátelsví a je prostředkem k prohlubování kladných vlastností člověka,“ uzavírá pamětník. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 3 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
29. 5. 2026
Načítání...