Sokolovská uhelná zdraží teplo, hlavně kvůli cenám emisních povolenek

Sokolovská uhelná v roce 2024 zdraží teplo, které vyrábí v kombinátu ve Vřesové a v elektrárně Tisová. Cenový nárůst by měl být dvacet až pětadvacet procent. Společnost zdůvodnila zdražení hlavně cenami emisních povolenek, které aktuálně podle ní tvoří víc než padesát procent nákladů na výrobu tepla.

Sokolovská uhelná, stejně jako Elektrárna Tisová, která firmě patří, v posledních dvou letech ceny tepla výrazněji neměnily, pro příští rok je podle firmy ale navýšení nezbytné. Příčinou jsou především rostoucí náklady na emisní povolenky, očekávané zvýšení poplatku z vydobytého nerostu a další náklady, kterými vyrobené teplo zatěžuje stát. I po zdražení zůstane ale podle společnosti cena tepla z uhlí nižší než teplo vyráběné například ze zemního plynu.

„V letech 2022 a 2023 jsme se snažili většinu nákladů na výrobu a dodávky tepla nést ke své tíži, což znamená, že cena tepla nepokrývala skutečný růst nákladů. Vzhledem k současné situaci je to ale neudržitelný proces, proto se změně ceny pro naše smluvní partnery, pro které vyrábíme a dodáváme teplo, nevyhneme. Důvodem je v první řadě náklad na emisní povolenku, který tvoří více než 50 procent ceny výroby tepla předtím, než je předáno k distribuci konečným spotřebitelům,“ uvedl předseda dozorčích rad Sokolovské uhelné i Elektrárny Tisová Pavel Tomek.

Konečnou cenu stanoví teplárny

Procesy spojené s těžbou uhlí, tedy i náklady na práci lidí, tvoří nyní menší část ceny. Do té se započítávají i náklady na údržbu a správu těžební technologie, investice do uhelných zdrojů, dispečink a v neposlední řadě zvýšení poplatku z vydobytého nerostu, který společnost odvádí státu. Pro koncové zákazníky, nejčastěji domácnosti, stanoví konečnou cenu tepla městské či obecní teplárny a společnosti provozující tepelné hospodářství.

Například městská společnost Sokolovská bytová dodává letos domácnostem teplo za 803 korun za gigajoule včetně DPH. V porovnání s rokem 2022 zdražila o 15 procent, tedy o 97 korun. Běžná domácnost ročně spotřebuje 25 až 35 GJ tepla. To při letošních cenách představuje ročně zhruba 20 000 až 28 000 korun. Pokud i lokální distributoři zahrnou v plné míře zdražení od Sokolovské uhelné do výsledné ceny pro zákazníky, znamenalo by to například v Sokolově, že se cena tepla pro příští rok přiblíží nebo přesáhne 1000 korun za GJ, tedy roční náklady domácnosti stoupnou na 25 000 až 35 000 korun za teplo a teplou vodu. Výslednou cenu ale Sokolovská bytová ještě neoznámila.

Sokolovská uhelná je největší výrobce tepla v Karlovarském kraji a zásobuje Karlovy Vary a okolí, Sokolov, Nové Sedlo, Chodov, ale i Bukovany, Citice nebo Březovou.

„Výslednou cenu pro zákazníky neovlivní jen navýšení nákladů na výrobu a dodávku tepla, ale také náklady na provoz rozvodné distribuční soustavy pro dodávky tepla, které do ceny zahrnou přímo distributoři. Cena výroby a dodávky tepla z hnědého uhlí zůstává ale i po zdražení o třetinu levnější než výroba tepla z plynu,“ dodal Tomek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 11 mminutami

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 10 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 15 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 22 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026
Načítání...