Vědci na Vysočině pracují na unikátním zemědělském výzkumu, který sleduje vliv výroby elektřiny ze slunce na růst rostlin. Takzvaná agrovoltaika má pomoci zemědělcům čelit klimatickým změnám a zároveň šetřit půdu. Mezinárodní výzkumný projekt, který funguje už od loňského roku a do něhož je zapojeno i sousední Rakousko, má trvat tři roky.
Brambory nebo sója a mezi nimi řady solárních panelů, tak by mohlo vypadat zemědělství budoucnosti. Na Havlíčkobrodsku takovou možnost zkoumají zatím s pomocí maket. „V jedné části pole jsou plodiny pěstovány běžným způsobem, ve druhé jsou tři řady vertikálních panelů zhotovených z tmavé textilie. Simulují podmínky, které by nastaly po instalaci skutečné agrovoltaiky. Tedy solárních panelů umístěných tak, aby bylo možné mezi nimi dál hospodařit,“ uvedli výzkumníci v tiskové zprávě.
„Sledujeme vliv na půdu, na klima, potažmo pak na výnosy a kvalitu plodin,“ řekl ředitel Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod Jaroslav Čepl. „Měříme především teplotu a vlhkost vzduchu, pak teplotu a vlhkost půdy u obou plodin,“ dodal výzkumný pracovník Pavel Kasal.
Kraj Vysočina spustil projekt poté, co vzrostl zájem o stavbu solárních panelů na polích. Výzkumníci předpokládají, že panely by mohly chránit rostliny během extrémního počasí. „Za květnových mrazů nebo letních veder,“ uvedl Čepl.
Výzkum ukázal rozdíly v mikroklimatu
Už v červenci naměřil Výzkumný ústav bramborářský, který je nyní jediným partnerem programu INTERREG za Vysočinu, rozdíly v mikroklimatu. „Je tam vyšší teplota. Například večer o půl stupně. Mezi panely je celkově tepleji, takže úroda by mohla vyrůst dříve,“ řekl radní Kraje Vysočina pro oblast vodního a lesního hospodářství, zemědělství a životního prostředí Pavel Řehoř (ANO). Výzkumný ústav sleduje vliv panelů na růst plodin ve Valečově na Havlíčkobrodsku.
Výsledky testů by ale měly pomoci i dalším regionům. „Je pro nás důležité, že jsme se mohli do projektu TASTE zapojit. Je to příležitost zjistit, jak lze skloubit obnovitelné zdroje s udržitelným zemědělstvím,“ poznamenal Řehoř.
Podle některých zemědělců panely na pole nepatří
Někteří zemědělci, například z Jihočeského nebo Jihomoravského kraje, jsou ale k nové technologii spíše skeptičtí. „Zemědělská půda je hlavní výrobní materiál jak pro krmiva, tak pro komodity, se kterými můžeme obchodovat. Za mě určitě ne,“ poznamenal zemědělec Lukáš Podola. „Já si myslím, že fotovoltaické panely na pole nepatří, na to jsou třeba vhodné střechy,“ řekl předseda představenstva Bonagro Roman Zvěřina.
Zákony zatím nedovolují stavět agrovoltaické panely na běžných polích, výjimku mají pouze vinice, chmelnice a ovocné sady. Výzkumníci budou data sbírat ještě rok. Kromě plodin a půdy budou zaznamenávat i vliv panelů na hmyz nebo ptáky.
