Sovětskému osvobození Brna bránili Hitlerjugend a z donucení i Češi. Boje komplikovaly i povodně

Před 75 lety se Rudé armádě podařilo dobýt Brno, které v té době představovalo jednu z největších překážek v postupu sovětských jednotek při osvobozování Československa. Město s velkou německou menšinou bylo už od zimy opevňováno. Vojáci 2. ukrajinského frontu moravskou metropoli dobyli necelé tři týdny poté, co padesát kilometrů jihovýchodně od Brna u Lanžhota poprvé překročili hraniční řeku Moravu.

Osvobození Brna bylo pokračováním Bratislavsko-brněnské operace, která začala už na začátku dubna, kdy 2. ukrajinský front pod vedením maršála Rodiona Malinovského překonal řeku Hron. Bratislavu osvobodila Rudá armáda po dvoudenních bojích 4. dubna 1945.

Po dobytí Bratislavy se sovětské jednotky stočily na severozápad k Brnu. Vojákům ztěžovaly postup povodně v jihomoravských lužních lesích, které byly pod vodou kvůli jarnímu tání sněhu, v cestě stála Rudé armádě i rozvodněná Morava a Dyje.  

Sovětské vojáky a rumunské jednotky, které bojovaly po jejich boku, překvapila i dobře připravená německá obrana. Také s pomocí nuceně nasazených českých mužů vybudovali němečtí ženisté protitankové okopy, zátarasy a opevnění. Němci využili také některé pevnosti, které před válkou postavilo Československo.

Obrana města vydržela jeden den

Osvobození Brna začalo ráno 23. dubna 1945. V té době byli nejbližší sovětští vojáci zhruba deset kilometrů od města, těsně k Brnu se přiblížili následující den, a to i přes silný německý odpor.

Následující den Sověti pronikli až k hlavnímu nádraží na okraji centra. Konečný útok zahájila Rudá armáda 26. dubna v osm hodin ráno a na sklonku dne už bylo Brno až na drobné výjimky osvobozeno.   

Chování sovětských vojáků však nebylo podle některých pamětníků jenom pozitivní. „Všude v okolí se znásilňovalo. Naši muži proto vyklidili v jednom domě v pátém patře byt a drželi tam hlídky,“ uvádí v Paměti národa Daruše Burdová. Zároveň ale uvedla, že řada sovětských důstojníků se snažila řádění některých svých mužů zabránit.

Zničena byla asi polovina domů

Brno se stalo i terčem bombardování, které začalo mnohem dřív, než do města dorazila Rudá armáda. „Už 8. dubna se uskutečnil první sovětský nálet, následoval 12. dubna další a pak vlastně každou noc až do toho 26. dubna,“ uvedl vedoucí historického oddělení Moravského zemského muzea Jan Břečka. Od 24. dubna se přidalo také sovětské dělostřelectvo.

Už zhruba o půl roku dříve ale město poškodily také nálety Američanů. Odhaduje se, že skoro polovina zástavby byla poškozena.

„Škody byly obrovské, přestože se nedaly srovnat třeba s Vídní nebo Budapeští. Ale dodneška se dají najít proluky mezi domy. Těžce zasažena byla například ulice Veselá nebo Údolní, kde byla před válkou souvislá řada domů. V porovnání s dobovými fotografiemi jsou ta místa nyní k nepoznání,“ popsal dopady bojů Břečka.

Do obrany města při bojích s Rudou armádou zasáhli i členové nacistické mládežnické organizace Hitlerjugend. „Ti pancéřovými pěstmi zničili Sovětům v centru nějaké tanky a samohybná děla,“ řekl Břečka.

Bomby nikdo nepočítal

Nejintenzivnější boje se vedly například v Medlánkách, Bystrci, Soběšicích nebo Řečkovicích. Rizikem byla pro Sověty Brněnská přehrada, do její hráze totiž Němci umístili protitankové miny, které chtěli odpálit po přiblížení sovětských tanků. Rudoarmějci však včas dostali varování a miny odpáleny nebyly.

Tvrdý boj o město se dotkl i civilního obyvatelstva. Lidé před válkou utekli na venkov. Ti, kdo zůstali, se museli schovávat například ve sklepích či v krytech. Kolik leteckých pum na Brno dopadlo, se přesně neví. „Už nikdo nic nepočítal. Navíc šlo už těžko odlišit, co byl výbuch letecké bomby a co kaťuše nebo dělostřelectva,“ uvedl Petr Vachůt z Muzea města Brna.

Boje kolem Brna pokračovaly i po dobytí města, Bratislavsko-brněnská operace skončila až 4. května dobytím jihozápadní Moravy. Padlo přes sedm tisíc sovětských a zhruba stejný počet rumunských vojáků. Obdobné ztráty měl i wehrmacht a jednotky SS. Do zajetí padly desetitisíce německých vojáků.

Konec německé menšiny v Brně

Do bojů na jižní Moravě zasáhlo přes půl milionu mužů – 2. ukrajinský front nasadil do akce 360 tisíc vojáků, proti kterým stálo zhruba čtvrt milionu Němců. Obě bojující strany navíc během skoro měsíčního válčení poslaly do boje další posily.

Osvobození Brna znamenalo i konec tamní německé menšiny. Před válkou se k německé národnosti hlásilo více než 40 tisíc lidí, což byla asi třetina obyvatel. Dva měsíce před postupimskou konferencí, 29. května 1945, schválil Zemský národní výbor vyhlášku, podle které bylo do Rakouska vysídleno přes 20 tisíc brněnských Němců. Další tisíce pak musely odejít v roce 1946, už podle závěrů postupimské konference. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 6 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
29. 5. 2026
Načítání...