Strážců přírody je málo. CHKO shánějí dobrovolníky

Nahrávám video

Správy chráněných krajinných oblastí na jihovýchodě Moravy hledají nové dobrovolné strážce přírody. Nejvíce chybějí na Pálavě a v oblasti soutoku Moravy a Dyje. Na starost mají především kontrolu toho, zda návštěvníci dodržují pravidla. Podílejí se ale také na údržbě stezek nebo péči o cenné lokality. Strážců přírody je v českých národních parcích a chráněných krajinných oblastech dlouhodobě nedostatek, zatímco neukázněných turistů dle správ přibývá.

Stezky v okolí pálavských vrchů Dalibor Bárta dobře zná. Rodák z Dolních Dunajovic po nich chodil už jako dítě. Teď se na stejné místo vrací, aby dohlédl na to, že cennou přírodu uvidí i příští generace. Ve volném čase uklízí odpadky, kontroluje přístřešky nebo usměrňuje turisty, kteří porušují pravidla.

„Nejčastější problém je přinutit lidi, aby si přivázali psa na vodítko. Klidně by mohl zakousnout nějaké mládě, mohl by ohrozit lidi, kteří tady chodí,“ říká dobrovolný strážce přírody.

Dobrovolníků, jako je on, je ale na Pálavě málo. Správa proto hledá další. „Využíváme je proto, aby bylo vidět, že je tu nějaký dozor, ale také při monitoringu. Mají možnost zapisovat zjištěné a pozorované druhy při strážních službách a posilují povědomí o rezervacích,“ vysvětlil koordinátor stráže přírody CHKO Pálava Jiří Matuška.

Deset nových strážců přírody hledá i správa nedaleké CHKO Soutok. Dohlížet budou na rozsáhlé území plné lesů, mokřadů a luk. Na výzvu zatím zareagovalo zhruba dvacet zájemců. Dobrovolný strážce si práci nejprve vyzkouší v roli čekatele – neoficiálního pomocníka, nadšence a sympatizanta ochrany přírody.

Dobrovolníci a profesionálové

Na celé jihovýchodní Moravě je dobrovolných strážců přírody zhruba čtyřicet. Nejvíce jich působí v Moravském krasu, naopak v Bílých Karpatech je jen jeden. „V každém území, které spravujeme, bychom chtěli mít alespoň dva strážce přírody, aby když se něco akutně stane, měl alespoň jeden možnost se sebrat a jet situaci řešit. To ovšem předpokládá, že by šlo o profesionální strážce,“ poznamenal koordinátor stráže přírody Agentury ochrany přírody a krajiny Ondřej Vítek.

Takoví jsou však většinou jen v národních parcích. Podle státní Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) jich je šedesát. Počet profesionálních strážců podle mluvčí ministerstva životního prostředí Veroniky Krejčí odpovídá finančním možnostem resortu. „Po roce 2022 se podařilo navýšit počet strážců přírody jen v NP České Švýcarsko z pěti na deset, především v souvislosti s nutností zajistit požární hlídky v období zvýšeného požárního nebezpečí,“ přiblížila.

Zbytek chráněných území je proto odkázán na dobrovolníky, kterých je kolem pěti set. „Právě posilování spolupráce s dobrovolníky, zvyšování efektivity a reagování na aktuální potřeby území představují cesty, jak situaci dlouhodobě zlepšovat. Je to analogické k lesní, myslivecké či rybářské stráži, kde působí především preventivně,“ vysvětlila Krejčí.

Prohřešků přibývá

Strážců přírody je v českých národních parcích a chráněných krajinných oblastech dlouhodobě málo, neukázněných turistů však podle správ přibývá. „Charakter přestupků se mírně mění s tím, jak se mění návštěvníci hor. Přibylo například elektrokol či skialpinistů, ale třeba i pejskařů, kterým je třeba vysvětlovat, že pes puštěný na volno v rezervaci ruší svou pouhou přítomností zvířata, pro která tu ta rezervace je,“ poznamenal vedoucí správy CHKO Beskydy Jiří Lehký.

V rámci Evropy i zbytku světa je podle Lehkého Česko anomálií. „Ve vyspělých státech, kam by se Česká republika jistě ráda zařadila, je normální, že přírodní poklady jsou přiměřeně střeženy, že dodržování pravidel někdo vymáhá. A to se z kanceláří dělat nedá,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 3 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 11 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánovčera v 20:45

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
včera v 15:06

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
včera v 11:58

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

VideoOstravský domov pro autisty skončí, rodiny klientů už dostaly výpovědi

Jediné pobytové zařízení pro lidi s nejtěžšími formami autismu v Moravskoslezském kraji zavírá. Výpovědi už dostalo všech osm rodin klientů. Ostravský domov Mikasa ukončuje služby kvůli nedostatku peněz. Jeho provoz platí rodiny klientů, město i Moravskoslezský kraj. Jenže hlavně krajská dotace byla nižší, než vedení zařízení počítalo. Na další provoz teď domovu chybí zhruba 3,5 milionu korun. Úřad ale tvrdí, že naděje na zachování služby stále existuje. O další podpoře budou zastupitelé rozhodovat ještě v září a podle kraje je pravděpodobné, že Mikasa peníze získá. Kolik ale dostane, zatím není jasné.
31. 7. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.