Uhlíky z ohně, u kterého skládala slib, skautka uchovává šest dekád

Nahrávám video

Danuše Ducháčková byla jako náctiletá nadšenou skautkou. Chodila na schůzky, jezdila na výpravy a účastnila se letních táborů. Dodnes má doma schované uhlíky z ohně, u kterého o půlnoci skládala skautský slib. Velice ji zasáhlo zrušení organizace v roce 1970. Mladí by si podle ní měli vážit toho, že mohou studovat, cestovat a věnovat se koníčkům, jakým chtějí.

Danuše Ducháčková (rozená Kressová) se narodila v roce 1955 v Brně a vyrostla v rodině živnostníka. V padesátých letech stát jejímu otci zabavil malou továrnu na výrobu nábytku v nedaleké Černé Hoře. Zůstaly mu dluhy, které pak z platu běžného zaměstnance splácel. „My jsme si nemohli nic dovolit, maso jsme měli jednou týdně. V sobotu jsme mívali jednou za čas párky. Ale člověk si toho zase vážil,“ vzpomíná.

Jako mladá dívka začala Danuše chodit do Skautu. Hodně pro ni znamenal, právě proto, že rodina žila velmi chudě. S rodiči nikam nejezdila. „Skaut byla úžasná organizace, kde jsme se dozvídali věci, které nám neříkali ve škole. Kde jsme se učili různé zajímavosti jako uzly, morseovku, poznávat přírodu, chránit přírodu,“ líčí.

Skautské tábory

Skautky se scházely každý týden, jezdily na výpravy po celé Moravě. „Klubovnu jsme si samy vymalovaly a zařídily. Měly jsme dvě družiny. My jsme byly družina Lišek,“ ukazuje na fotografii klubovnu.

Se svou skautskou družinou prožila dva nezapomenutelné tábory. Oni nám skauti nevěřili, že zvládneme tábor samy holky. A zvládly jsme,“ směje se. „Oba tábory byly kousek od řeky na louce, kde jsme týden předtím vykopaly odpadovou jámu, nachystaly jsme si krajinky na stany. Postavily jsme kuchyň, jen z kamenů a z bláta,“ popisuje.

„Měly jsme noční hlídky, poklad jsme hledaly a různé soutěže, bylo to úžasné. O půlnoci jsem skládala slib u ohně, to byl veliký zážitek. Uhlíky z toho ohně mám schované doteď,“ říká skautka.

Zrušení skautské organizace

Na konci druhého tábora přišla studená sprcha. Vedoucí dívkám oznámila, že komunisté Skaut zakázali. „My jsme to svým puberťáckým rozumem nemohly pochopit. Jak nám někdo může takovou organizaci zakázat,“ vysvětluje Danuše Ducháčková.

Vypráví, že ještě asi rok se dívky snažily setkávat pod hlavičkou vodáckého oddílu. Ale skautský duch už v tom nebyl, a tak se společenství nakonec rozpadlo. „Já jsem byla ráda, že oba moji synové chodili do Skautu, že byli takoví moji pokračovatelé. My jsme bydleli v Bystřici nad Pernštejnem a tam měli oddíl,“ říká pamětnice. Na skautský tábor se byla za chlapci podívat.

Danuše Ducháčková nemohla jako dcera živnostníka ani studovat. Uměla anglicky, tak nastoupila do zahraničního oddělení Průmyslových staveb. „Za dva roky jsem byla vyslaná do Sýrie jako sekretářka vedoucího výstavby,“ říká. „To byla pro mě velká škola života. Být sám takhle daleko, umět si se vším poradit. Procestovali jsme Sýrii, všechny ty památky, které už jsou bohužel dneska hodně rozbité,“ vzpomíná.

Splněný sen

Po návratu se seznámila s manželem díky televizní soutěži Deset stupňů ke zlaté. „Já jsem ho z té soutěže znala. Tak jsme se setkali před divadlem. Doprovodil mě domů a od té doby jsme spolu, už čtyřicet sedm let,“ říká.

Manželům se narodili dva synové. Když bylo staršímu šest let, přijali paní Danuši konečně na filozofickou fakultu, na dálkové studium češtiny a angličtiny. „Nikdy jsem se nevzdala myšlenky, že budu učitelkou. Já jsem jí chtěla být asi od tří let,“ poznamenává.

Soukromě pomáhá studentům dodnes. „Snažím se to, co v sobě mám, dávat zase dál. Učení byla prostě moje láska,“ dodává.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Otevření hranic

Sametová revoluce ji zastihla na konci studia. Po otevření hranic s manželem hodně cestovala. „Prakticky každý rok jsme se jeli někam podívat, abychom si vynahradili to, že jsme nemohli nikam jet,“ rekapituluje.

Otevřené hranice pro ni nejsou samozřejmost. „To si dnešní děti ani nedovedou představit, jaká je to úžasná věc cestovat. Jaká je to úžasná věc studovat, aniž by někdo zjišťoval, co dělal váš dědeček, pradědeček, tatínek nebo někdo jiný. Prostě, buď na to máte, nebo nemáte,“ poznamenává.

Život dnešních mladých se podle ní ubírá jiným směrem, i vlivem moderních technologií. „Já jim závidím jen tři věci. Že mohou cestovat, studovat a že se mohou věnovat svým zájmům. A nikdo jim nemluví do toho, jestli chodí do Skautu, nebo ne,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 1 hhodinou

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
08:26Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 7 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
včera v 20:16

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
včera v 07:30
Načítání...