V Brně otevřeli Knihovnu Milana Kundery. Spisovatel se tak symbolicky vrací do rodného města

V den spisovatelových devadesátých čtvrtých narozenin otevřela Moravská zemská knihovna v Brně Knihovnu Milana Kundery. Vznikla v prvním patře nad kavárnou a zpřístupněno je v ní více než tři tisíce autorských publikací, archiv kritik a část listinného archivu, který obsahuje Kunderovu korespondenci. Knihovna mohla vzniknout v jeho rodném Brně díky daru manželů Kunderových, který se loni převezl z Francie do Brna.

Cílem a smyslem Knihovny Milana Kundery je zpřístupnit ucelený soubor knih a dokumentů badatelům i dalším zájemcům. Knihovna má hodnotu nejenom materiální, ale především symbolickou. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) při svém projevu přečetl, jak se z pocitů z přesunu knihovny z Paříže do Brna vyznala Kunderova manželka Věra. Její manžel se tímto podle ní vrací do svého rodného města, na které se steskem myslí po celou dobu, co pobývá ve Francii.

Kundera emigroval v roce 1975, komunistický režim ho o čtyři roky později zbavil československého občanství a až v roce 2019 mu bylo vráceno české občanství. Právě díky jeho manželce mohla v Brně knihovna vzniknout. „Je autorkou nejen této skvělé myšlenky, ale také s mimořádnou pílí a nasazením dávala celý soubor dohromady a pomáhala s přípravou převozu,“ řekl ředitel Moravské zemské knihovny (MZK) Tomáš Kubíček.

Podle něj nejvíce komplikací způsobil covid a různá omezení, kvůli nimž se přesun dlouho odkládal. Kubíček nepředpokládá, že by se manželé Kuderovi kvůli zdravotnímu stavu a velké vzdálenosti v nejbližší době do Brna podívali.

Knihovna dar rozšířila o další publikace

Instituce dar rozšířila o další knižní publikace jak Kunderových textů, tak textů, které reflektují jeho tvorbu. Díky smlouvě s manželi Kunderovými a správci autorských práv se bude fond obohacovat dále o nová vydání Kunderových knih, což znamená jednu až dvě nové publikace týdně. Čtenáři a badatelé si budou moct fond knihovny vypůjčit prezenčně.

Listinný materiál se bude postupně skenovat, aby bylo možné jej studovat v elektronické podobě. V knihovně budou také počítače s audioverzemi jeho děl v češtině, francouzštině, angličtině a němčině. Další počítače umožní studovat digitalizovaná díla, mezi nimž jsou zejména výtisky s autorskými korekturami. Postupně se bude digitalizovat také archivní materiál, v němž je například korespondence s režiséry Federicem Fellinim a Françoisem Truffautem a s dramatikem, výtvarníkem a filmařem Fernandem Arrabalem.

„V mnoha případech budou ti, kteří tento materiál budou studovat, prvními. Milan Kundera neměl dosud důvod dávat do osobních spisů nahlédnout,“ řekl Kubíček. Zda v něm bude něco, co více odhalí Kunderovu osobnost či jeho minulost? „Nechme se překvapit,“ odpověděl Kubíček.

Místo setkávání a kulturní program

Knihovna Milana Kundery má sloužit i jako místo setkávání s kulturním programem, který bude zaměřený na literární i společenská témata. Skladbu programu určuje Dramaturgická rada Knihovny Milana Kundery, kterou tvoří významné osobnosti evropského literárního či kulturního života.

Milan Kundera napsal za svůj život řadu románů, povídek a esejů, mezi nejznámější patří v českém prostředí například Žert, Směšné lásky či Nesnesitelná lehkost bytí. Patří ke generaci, která vstoupila do literárního života krátce po roce 1948 po komunistickém převratu. Od poloviny 50. let do začátku 60. let byl prorežimním autorem, byl členem KSČ. Po roce 1968 se ocitl v nemilosti normalizační moci a zvolil s manželkou emigraci.

Do vlasti se po roce 1989 nevrátil a zůstal ve Francii. Některé jeho životní události jsou dodnes ne zcela objasněné, protože neposkytuje rozhovory a o minulosti mlčí. I proto vzbudil kontroverzi neautorizovaný životopis, který vydal v roce 2020 Jan Novák. Dotýká se totiž některých bolavých míst Kunderovy minulosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 13 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 19 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 19 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026
Načítání...