Přes dvacet let sbírají vědci z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) vzorky kolem jaderné elektrárny Temelín. Svými poznatky tak doplňují běžný systém monitorování radiace. I ve světovém měřítku jsou taková data ojedinělá. Poslední analýza potvrdila, že okolí reaktorů je bezpečné.
Vědce zajímá kůra borovic, zvláštní druh mechů nebo i houby a borůvky v lese vzdáleném tři kilometry od jaderné elektrárny. Podobných míst okolo Temelína sledují devětadvacet a sesbírat vzorky na nich každý rok trvá zhruba deset dní.
„Houby a borůvky se dělají proto, že to je potravina. Mechy se dělají proto, že máme speciální typ,“ zdůvodnil Ondřej Kořistka z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské. Jde o Travník Schreberův. „Je unikátní tím, že má vzdušné kořeny, které akumulují cesium, u kterého měříme aktivitu,“ doplnil student stejné fakulty Čeněk David.
Vzorky se ukládají do speciálních nádob; ty obklopí detektor, který měří jejich radioaktivitu. „Každý radionuklid vyzařuje specifickou energii, což je jako otisk prstů. Díky tomu můžeme poznat, že se jedná o cesium 137,“ uvedl další ze studentů David Strnad.
Radiace z Černobylu
Tento prvek odborníci zvolili proto, že se v přírodě přirozeně nevyskytuje. Vzniká v reaktorech nebo při jaderných explozích. Cesium naměřené v okolí Temelína ale z této elektrárny nepochází.
„To cesium je z Černobylu – po jeho explozi, když šel ten mrak Evropou. My měříme, že cesium ubývá z přírody podle fyzikálních zákonů a že to černobylské cesium mizí a že tu není žádné nové,“ řekl Kořistka.
Vědci tak potvrzují, že z Temelína žádná radioaktivita neuniká. Množství cesia z černobylské havárie je v české přírodě sice měřitelné, ale pro člověka i další organismy neškodné.
