Z dokumentů i medailí skládá Alena Pechová příběh rodičů, kteří byli válečnými hrdiny

Nahrávám video

Alena Pechová se narodila dva roky po druhé světové válce. To, že její rodiče byli válečnými hrdiny, jí začalo docházet až mnohem později. Doma se o tom příliš nemluvilo. Dnes se probírá desítkami vyznamenání, medailí, řadou dokumentů a fotografií, spolu s vnukem je třídí a skládá do působivého příběhu.

„Je to spousta vyznamenání a medailí obou rodičů, ať už autentických válečných, nebo pak pamětních. Třeba vyznamenání z Afriky nebo od krále Jiřího VI.,“ ukazuje Pechová.

V dubnu 1939 její matka Hana pocházející z bohaté pražské židovské rodiny Kleinových opustila na přání otce Československo. Odjížděla sama, nebylo jí ještě ani osmnáct let. Lodí se dostala do Palestiny, kde strávila měsíc v internačním táboře. V roce 1942 vstoupila do pomocného ženského sboru při pozemní armádě ATS a byla odvelena do Egypta.

„Celý ten ženský sbor tam montoval auta, která potom odjížděla k bojům, například o Tobruk. Pak maminka dělala tlumočnici, protože ovládala několik jazyků – angličtinu, němčinu, francouzštinu – a naučila se i arabsky. Dělala také kurýra a podobné věci, už ale nebyla jen základní vojenskou pracovnicí,“ říká a ukazuje fotografie maminky se spolubojovnicemi v Africe.

Hana Filipovičová (uprostřed) se spolubojovnicemi z ženského pomocného sboru britské armády ATS ( Auxiliary Territorial Service) v Egyptě
Zdroj: archiv Aleny Pechové

První setkání v Egyptě

Také Alenin otec – Miroslav Filipovič – se rozhodl bojovat v zahraniční armádě. Spolu s bratrem se vydal z rodného Hodonína přes Slovensko do Polska, kde byl zajat sovětskou armádou. Po dohodě byli českoslovenští dobrovolníci přesunuti do Palestiny. Byl přijat k československé zahraniční armádě, převelen do Afriky a poté do Anglie, nakonec bojoval u Dunkerku. S Hanou se potkali v Egyptě.

„Potom tatínka zase převeleli někam jinam. Znovu se potkali až v Praze. Tatínek se vrátil v roce 1945 a maminka až v roce 1946,“ ukazuje repatriační knížky obou rodičů. Haně a Miroslavu Filipovičovým se dcera Alena narodila v roce 1947.

Miroslav Filipovič (první zprava) v československé zahraniční armádě ve Velké Británii
Zdroj: archiv Aleny Pechové

Když se matka Pechové vrátila do vlasti, zjistila, že z její velké rodiny přežila jen matka se dvěma nevlastními bratry a druhým manželem, kteří stačili včas emigrovat do Ameriky. Prarodiče, otec i další příbuzní zahynuli v koncentračních táborech. „Když jsme potom chodili se školou na válečné filmy, měla jsem z toho vždycky horečku. Nemůžu se na válečné filmy dívat,“ říká Pechová.

Čistky v padesátých letech

Na začátku padesátých let bydlela rodina ještě v Praze, v malém bytě v domě, který před válkou patřil prarodičům Aleny Pechové. Rodiče se však jako bývalí vojáci československé zahraniční a britské armády ocitli v ohrožení.

„Když tatínkovy kamarády začali zavírat, jejich anglické manželky dávali do blázince a děti do dětských domovů, maminka rázně zakročila. Prakticky během necelého měsíce jsme se trojitou výměnou bytu ocitli v Hodoníně,“ vysvětluje.

Matka šla v rámci akce „Ženy k dělnickým profesím“ pracovat k soustruhu, tatínek nastoupil do elektrárny. „Maminka si pak poranila oko, už tu práci nemohla vykonávat, tak šla také do elektrárny do skladu, potom dělala plánovačku,“ říká pamětnice.

Odposlechy, sledování a cenzura dopisů

Hanu Filipovičovou pustili do Ameriky za matkou až dvacet let po válce. „To mi bylo osmnáct. Hrozné výslechy, chtěli podepsat spolupráci. Nakonec ji pustili, ale potom už ji znovu nepustili,“ říká. Doma prý měli odposlouchávaný telefon a chodily jim cenzurované dopisy. „Pod námi bydleli sousedi, ti tam byli vyloženě nasazení, protože s elektrárnou neměli nic společného,“ poznamenává. O emigraci krátce uvažovali v srpnu 1968, když byli na dovolené v Maďarsku. Nakonec se ale rozhodli vrátit.

Alena Pechová vystudovala chemickou průmyslovou školu, začala pracovat v Rudných dolech Jeseník jako laborantka a po několika letech se vrátila do Hodonína za rodiči.

„Jsem hrdá a jsem ráda, že mohu předávat dál informace o tom, co tehdy bylo, co se dělo. Zdaleka ale nevím všechno, protože celá léta se o tom nemluvilo. Na spoustu věcí jsem se potom zapomněla zeptat, nebo jsem neměla na to se zeptat,“ uzavírá vyprávění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasiči zasahovali u požárů lesa na Šumavě a na Benešovsku

Požár přibližně šesti hektarů lesa a louky u šumavských Nezdic na Klatovsku se přestal šířit. Od 13. hodiny zde zasahovalo až 150 hasičů. Nyní už je požár téměř uhašen. Doutnající oheň a drobná ohniska bude ještě přes noc hlídat asi 30 převážně dobrovolných hasičů. Vrtulník Black Hawk, který čerpal vodu z Podhrázského rybníka, odletěl po 17:00 na jinou mimořádnou událost – na Benešovsko. Zde hasiči zasahují u požáru lesa a pole v Křečovicích, kde původně vyhlásili nejvyšší stupeň poplachu. Později ho snížili na třetí stupeň, kolem 19:00 na druhý a před 22:00 na první, základní.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bosonohy chtějí kamiony krotit kamerami. Nezastaví je, vzkazují dopravci

Kvůli kolonám na dálnicích D1 a D2 projíždějí některé kamiony přes Brno-Bosonohy a další obce v okolí Brna. Městská část proto připravuje kamerový systém, který by umožnil řidiče kamionů, kteří projíždějí přes obytnou zónu, automaticky postihovat. Zatímco městská část a kraj upozorňují na negativní dopady zvýšeného provozu, autodopravci namítají, že kamery skutečný problém nevyřeší.
před 11 hhodinami

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Třem obcím na Brněnsku dočasně došla pitná voda

Ve třech obcích na Brněnsku došla v úterý ráno pitná voda. Původně měly být v Domašově, Rudkce a Říčkách přistaveny kontejnery s vodou, nakonec Vodárenská akciová společnost naplnila zcela prázdný vodojem. Dobrovolný svazek obcí (DSO) Domašovsko vyzývá obyvatele, aby spotřebu vody omezili.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

D8 má být chytřejší a bezpečnější

Silničáři na dálnici D8 mezi Novou Vsí na Mělnicku a Lovosicemi na Litoměřicku instalují nové technologie, které mají zvýšit bezpečnost cestování a urychlit reakci dispečerů na nehody. Takzvaná komunikační síť dálnice zajistí také rychlý přenos informací o počasí a stavu vozovky. Zároveň připraví úsek na zavedení takzvané chytré dálnice, která bude moci vysílat informace přímo do autonomních vozidel.
před 17 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 17 hhodinami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 18 hhodinami

Demoliční firma by měla ve středu převzít vyhořelou budovu ve Zlíně

Vyhořelou výškovou budovu v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně plánuje společnost Cream, která ji vlastní a měla v ní i své sídlo, předat ve středu 5. srpna demoliční firmě Build Synergy. Ta by měla hlavní torzo zbourat do 25 pracovních dní. Využije k tomu především demoliční bagr, který bude pomocí hydraulických nůžek odshora rozebírat zničenou budovu.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.