Zemědělci volají po rychlém hubení hrabošů. Inspektoři v terénu spočítají díry a zváží, kdo povolení dostane

Plošná aplikace jedu proti hrabošům je podle zemědělců jediná možnost, jak je hubit. V lednu ji ministerstvo sice znovu povolilo, zatím se ale neaplikuje. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) bude udělovat povolení, ale pouze individuálně a po posouzení situace na konkrétních pozemcích. Přemnožení hraboši polní se na Moravě vyskytují zhruba v osmdesáti procentech ozimů, loni v listopadu to byla polovina.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský eviduje už sto dvacet podnětů od zemědělců na plošnou aplikaci jedu na hubení hrabošů. Za všemi budou muset inspektoři vyrazit přímo do terénu a zjistit, jestli v dané lokalitě je kalamitní stav, nebo ne. Hranice je 250 děr na hektar.

„Máme oblasti, kde je padesát krát překročen ten práh škodlivosti,“ řekl ředitel Sekce osiv, sadby a zdraví rostlin ÚKZÚZ Michal Hnízdil.

Na Moravě je extrémní situace

Největší výskyt přemnožených hrabošů hlásí už od léta na Moravě. Po únorovém sčítání je ale jasné, že populace roste taky na Vysočině, ve Středočeském a Plzeňském kraji. „Situace se v podstatě stala extrémní. Myslím si, že je výjimečná a sama se nevyřeší. Bude vyžadovat mimořádné řešení,“ řekl Ludvík Tvarůžek, náměstek ředitele Zemědělského výzkumného ústavu v Kroměříži, který se sledováním výskytu hrabošů zabývá.

K dalšímu rozšíření těchto hlodavců podle něj mimo jiné přispěla mírná zima. „Největší výskyty jsou ve Zlínském kraji, je to okres Zlín, okres Kroměříž a okres Uherské Hradiště. Střední výskyty jsou na Olomoucku a zase naopak na Brněnsku směrem na Hodonínsko a Břeclavsko výskyt graduje,“ nastínil Tvarůžek.

„Celkové ztráty máme pět milionů korun za loňský rok a letos už jsou to nejméně tři miliony,“ spočítal předseda ZD Bulhary Antonín Osička. V celé republice jsou podle Zemědělského svazu škody 1,8 miliardy korun.

Kalamitní výskyt hraboše
Zdroj: ČT24

Zdlouhavá administrativa

„Nejhorší je administrativa, ten proces se strašně prodlužuje. My děláme, co můžeme. A hraboš nespí. Nečeká na vaše rozhodnutí,“ podotýká Osička. Podle zemědělců jde o čas. Plošnou aplikaci jedu vnímají jako jedinou možnost, tvrdí to už od léta.

„Samotné spočítání děr pro nás nic neznamená, to je jeden z mnoha kroků, které musí nastat, aby se vůbec mohlo aplikovat,“ řekl agronom ZD Bulhary Jan Bajko. Zemědělci musejí získat také například vyjádření od ochránců přírody, jestli se v oblasti nevyskytuje třeba sysel.

Podmínek je ale celá řada. „Například jed nelze aplikovat na povrch půdy, který není porostlý, a porost musí umožnit propad granulí na povrch půdy, aby se eliminovalo riziko, že dojde k negativnímu dopadu na necílové živočichy,“ vysvětlil Hnízdil ze zemědělského ústavu. Ze stejného důvodu musí být lokalita, kde bude nebezpečná látka, jasně vytyčená a označená informačními cedulemi.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský loni v létě kvůli přemnožení hrabošů rozhazování jedu na povrch půdy na velké části území České republiky povolil. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro osmdesát uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly.

Pomoci by mohla aplikace pomocí stroje

Podle Tvarůžka by mohl zásadním způsobem pomoci také stroj ze Švýcarska, který jako první v tuzemsku začali využívat na farmě ve Vlčnově na Uherskohradišťsku. Zařízení vytváří v půdě rýhu, do které klade otrávenou návnadu. Umělou noru následně udusá válec. „Je to jeden z mála postupů, který je legislativně přípustný,“ vysvětlil.

Stroj může v kalamitním roce pomoci regulovat celoplošně výskyt hrabošů na polích, která jsou nejvíce postižena, míní Tvarůžek. „V běžných letech může sloužit jako pomůcka, která ošetří okraje polí kolem travních pásů, kolem příkopů, které jsou zdrojem pro škůdce a které nemůžete jinak ošetřovat,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 4 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
29. 5. 2026
Načítání...