Jednání s majitelem Liberty přineslo jen další otázky, řekl Síkela

Schůzka trvala necelou hodinu, majitel Liberty po ní okamžitě odešel a vyjádření médiím neposkytl. „Jsem rád, že jsme se potkali, dialog pokračuje. Zbytek pošleme v tiskovém vyjádření,“ řekl na odchodu.

Podle ministrů ale byla schůzka zklamáním. Síkela řekl, že nedošlo k posunu v návratu peněz vyvedených z ostravského podniku, které dosahují více než deseti miliard korun. „Víme, že část toho dluhu, a to část menší než polovinu, má firma v plánu vrátit, ale vůbec není jasné jak a konkrétní odpovědi jsme opět nedostali,“ uvedl.

Zdůraznil, že firma žádné peníze od daňových poplatníků nedostane, dokud se do ní vyvedené peníze nevrátí. Ministr odmítá náznaky tvrzení, že by stát Liberty v době energetické krize nepomohl.

Podle Stanjury jsou Síkelova slova o zklamání z výsledku jednání diplomatická. Podle ministra financí došlo ke schůzce jen proto, aby Gupta mohl říct, že komunikuje s vládou. Odpovědi Gupty na otázky ministrů byly podle nich vyhýbavé a vzájemně si protiřečily. Oba ministři také zdůraznili, že je pro ně klíčová zejména situace zaměstnanců.

I skupina Liberty Steel později ve vyjádření sdělila, že jednání pro ni bylo velkým zklamáním. „Ministři projevili jen velmi málo pochopení a ochoty porozumět složité situaci. Skupina Liberty Steel se obává, že šance na další pozitivní dialog jsou mizivé. Je důležité zdůraznit, že skupina vždy dodržovala všechny zákony České republiky a dělá vše pro to, aby ochránila ostravský podnik, jeho věřitele i své zaměstnance, a to i navzdory celkově velmi složitým podmínkám,“ sdělila v tiskovém vyjádření skupina Liberty Steel Group.

Stanjura: Hrozí nenávratné škody

Stanjura po schůzce doplnil, že z pohledu vlády jsou restrukturalizační plány hutě slabé a nepřináší potřebnou naději, že se huť vrátí k výrobě. Důvěru podle něj neposilují ani opakované odklady návratu zaměstnanců do práce a rozhodnutí o snížení mezd těch, kteří zůstávají doma.

„Otázek je možná ještě víc než předtím,“ řekl Síkela. Ministři si podle něj chtěli vyjasnit, jaká je aktuální situace a jakým způsobem chce vedení firmy dál postupovat při jejím řešení. „Žádné vysvětlení jsme ale nedostali,“ podotkl.

Problémy v Moravskoslezském kraji mezitím vinou situace v huti rychle narůstají. „Opravdu jsou stovky malých a středně velkých firem, které nedostaly měsíce a měsíce zaplaceno. Hrozí nenávratné škody, že firmy budou muset ukončit svou činnost,“ řekl Stanjura.

Pohledávku vůči Liberty Ostrava eviduje i stát, když prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) zaplatil pohledávku 60,8 milionu eur (přibližně 1,5 miliardy korun). EGAP ručil firmě za úvěr od německé pobočky banky Greensill Bank. Tento dluh je podle ministrů jediný zajištěný, a stát proto bude v případné insolvenci hájit své zájmy jako zajištěný věřitel. Do sporu mezi Liberty a společností Tameh naopak zasahovat nebude.

Bělica: Restrukturalizační plán počítá s obnovením výroby

Hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO) na tiskové konferenci řekl, že Liberty Ostrava považuje za národní stříbro. Zmínil také, že existuje restrukturalizační plán. „Má dvě podoby, které počítají s pokračováním výroby. Jedna podoba restrukturalizačního plánu počítá se zahájením výroby již někdy od července, ta druhá by měla počítat se zahájením výroby v prosinci,“ uvedl a dodal, že zatím není možné říct, jak realistické plány jsou.

Jeden ze zástupců odborářů Petr Zegzulka řekl, že problémem Liberty je Sanjeev Gupta, který prý sliboval prosperitu, a místo toho se huť nachází v takovém stavu, v jakém je. Dodal také, že zaměstnanci jsou situací v Liberty pohoršeni. Zakázky podle něj huť má, ale nejsou peníze na nákup vstupních surovin.

Na snížení mzdy zaměstnanců jsme měli právo, tvrdí vedení. Odboráři nesouhlasí

Zegzulka ve středu také řekl, že počet zaměstnanců huti už klesl pod pět tisíc, ještě loni přitom firma měla šest tisíc pracovníků. „Když jsme se setkali minulý týden v úterý s lokálním managementem, tak nám bylo řečeno číslo 4972. Samozřejmě to číslo se postupně snižuje, protože zaměstnavatel, nebo zahraniční management, nechce zaměstnancům prodlužovat smlouvy na dobu určitou. Ještě mají takovou firemní kulturu, že to těm lidem řeknou dva dny před výstupem z práce, což je absolutně nepochopitelné,“ upozornil.

Zaměstnanci, kteří nechodí do práce, od tohoto pondělí po většinu času dostávají sedmdesát procent mzdy, do té doby to bylo sto procent. Odboráři s tím nesouhlasí. Podle Stanjury Gupta uvedl, že plánem je tyto pracovníky do čtyř týdnů dostat zpět do práce nebo jim znovu platit plnou mzdu. Ministr k tomu podotkl, že termíny nejsou realistické a nebudí důvěru. Vyhýbavá podle něj byla i odpověď, zda firma chystá redukci počtu zaměstnanců.

„Z platné kolektivní smlouvy ostravské huti vyplývá, že nemůže-li zaměstnavatel přidělovat zaměstnanci práci z důvodu částečné nezaměstnanosti podle § 209 odst. 1 zákoníku práce, přísluší mu náhrada mzdy ve výši 70 procent jeho průměrného výdělku,“ sdělila minulý týden Liberty.

Odbory však mají podle Zegzulky jiný právní názor a budou to dále řešit. „My zakázky máme. Já jsem z rourovny, my před sebou tlačíme několik tisíc tun zakázek, jenže nemáme za co nakoupit vstupní materiál. To je hlavní důvod. V žádném případě není jediný důvod říkat, že nemáme co vyrábět. Máme co vyrábět, můžeme generovat zisk. Jenže nemáme za co vstupní suroviny nakoupit,“ řekl odborář.

Zaměstnanci odcházejí

Někteří lidé podle Zegzulky dávají sami výpovědi, hlavně ti, kteří mají nějaké závazky a obávají se nejhoršího. „My lidem samozřejmě říkáme, ať to nedělají, protože opravdu věříme, že huť se rozjede. Ona se musí rozjet. My si nepřipouštíme, že by huť měla definitivně skončit,“ uvedl odborový předák.

Odcházejí podle něj lidé napříč profesemi. „Každopádně lidí už tam ani tak nebylo moc a rozjetí výroby bude opravdu bolet, protože když si vezmete, že tam jsou profese, které dělají na směny, tedy kolotoč, vysoké pece – tam jsou specifikace, různé poruchové služby a tak dále, tam ti lidé musí zůstat nonstop, střídat se. Čím méně těch lidí bude, tak bude potom (víc) problematické udržet to v chodu," řekl Zegzulka.

„Každý řeší nějakým způsobem svou budoucnost a lepší místa, co jsou na trhu práce, jsou už bývalými zaměstnanci Liberty rozebraná,“ podotkl zaměstnanec huti Radim Krčmář. Uvnitř areálu firmy byl před několika dny. „De facto je fabrika prázdná, ze šrotiště byl odvezen šrot, ve skladech nejsou žádné náhradní díly. Připadá mi, že je celá huť před zánikem,“ popsal.