Zlín i Vsetín si připomínají konec druhé světové války

Nahrávám video

Před osmdesáti lety se dočkal osvobození Zlín a krátce na to i Vsetín, a to díky Rudé armádě s jednotkami rumunské armády, příslušníky 1. československého armádního sboru pod velením generála Karla Klapálka a 1. československou partyzánskou brigádou Jana Žižky. Osvobození se věnuje výstava Nezapomeňme – 80 let od vítězství, která na náměstí Míru ve Zlíně potrvá do 12. května. Ve Vsetíně budou oslavy v Domě kultury. Připraveny tam jsou dvě výstavy i dvoudenní mezinárodní konference.

Shromáždění u památníku v centru Zlína si nyní nenechala ujít ani Jiřina Dědáková. Okupaci a válečné hrůzy má stále v paměti. „Tatínek byl třikrát zavřený. A nebýt paní Baťové, tak by nepřežil. Velmi jsme to prožívali. My jsme totiž bydleli v Baťově vile. A tam nám spadly dvě bomby,“ vzpomíná i na největší bombardování Zlína v listopadu 1944. O půl roku později se Zlín dočkal osvobození. Díky sovětským, rumunským i československým vojákům a partyzánům. Jiřině Dědákové bylo tehdy čtrnáct let.

Jindřich Káňa prožil osvobození u svého staršího bratra Jana v nedaleké Hvozdné. „Bratr měl připravenou lahev slivovice na uvítanou vojáků. Měl s sebou štamprli a snažil se každému vojákovi, kterého potkal, nalít štamprli. A jeden mu vzal celou flašku a vypil celou slivovici najednou,“ popsal pro Paměť národa.

Nahrávám video
Zdroj: Post Bellum/Paměť národa

Architektka Eva Jiřičná vyrůstala v baťovském domku na ulici Lomená ve zlínské čtvrti Díly. Z válečného dění si vybavuje bombardování, před kterým se utíkala schovat s maminkou k blízkému lesu, a osvobození města a příjezd osvoboditelů. „Vzpomínám si, jak jsme vyšli ze zámečku a na cestě ruské tanky, vojáci, my jsme na ně házeli ratolesti, hlavně tedy květy kaštanů. Pro mě to byl úžasný zážitek, symbolický, že to byl konec války. Já nevím, co si dítě představuje pod koncem války, ale představila jsem si, že je to něco úžasně důležitého a radostného. Tak jsem tam poskakovala,“ vzpomíná.

Nemůže zapomenout ani na výjev, kdy z jednoho tanku vyhodili vojáka do příkopu. „Moje maminka, paní Pokorná a ještě několik žen tam okamžitě běželo, já jsem musela držet Jarušku za ruku a stát. No a ony se snažily ho ošetřit, poněvadž byl zraněný, ale nebyl ještě mrtvý. A to už mám jenom z povídání maminky, že se snažila zastavit jeden z těch tanků a říct: ,On je zraněný, on není mrtvý.‘ A jeden z těch oficírů řekl: ,Nas mnogo.‘ A odjel,“ říká.

Nahrávám video
Zdroj: Post Bellum/Paměť národa

„Osvobození našeho města patří k nejdůležitějším událostem v dějinách Zlína. Návrat míru v roce 1945 znamenal naději na nový začátek po letech utrpení a nesvobody. Dnes žijeme v době, kdy je svoboda a demokracie samozřejmou součástí našich životů. O to důležitější je nezapomínat, jak těžce jsme si tyto hodnoty museli vybojovat,“ uvedl primátor Jiří Korec (ANO).

Už teď je na náměstí před zlínskou radnicí volně přístupná panelová výstava Nezapomeňme – 80 let od vítězství, kterou připravila Paměť národa. „Donedávna byly hrůzy světové války pouze mementem a varováním. Dnes jsou však i připomínkou opět přítomné hrozby. Výstava přináší skutečné lidské příběhy z války,“ uvedla ředitelka Živého Zlína Jana Kubáčová.

Mír není samozřejmostí

Osmdesáté výročí konce druhé světové války si připomíná i Vsetín. Mimo jiné dvoudenní mezinárodní konferencí. Stejně jako doprovodné výstavy připomíná sovětské i rumunské vojáky, kteří při osvobozování nasazovali životy. „Určitou roli sehrál také místní partyzánský odboj. Víme, že na Vsetíně vypuklo 4. května povstání. A ještě byl důležitý i vklad československého armádního sboru,“ přiblížil ředitel Státního okresního archivu Vsetín Tomáš Baletka.

„V současné době je bezpečnostní situace ve světě velmi nestabilní a nevyzpytatelná. Na mnoha místech války probíhají, jinde hrozí. O to více si je třeba vážit toho, že na našem území uplynulo od posledního válečného konfliktu už osm desetiletí a takto dlouhou dobu tedy můžeme žít v míru. Mír ale není samozřejmostí. Proto je také nutno si připomínat hrůzy války, které před více než osmdesáti lety prožívali naši předkové, a zasazovat tyto události do obrazu reality,“ poznamenal starosta Vsetína Jiří Čunek (KDU-ČSL).

Výstava v Domě kultury představuje dokumenty i zbraně. Během nedělních oslav uvidí lidé i bojové ukázky v centru Vsetína.

Vypálení valašských osad a vesnic

Některé osady a vesnice na Valašsku se na konci druhé světové války staly útočištěm partyzánů, což ale vedlo ke krutým represím ze strany Němců a několika masakrům jejich obyvatel. Nejznámějším z nich je vypálení Ploštiny s téměř třemi desítkami obětí, podobný osud ale potkal 23. dubna 1945 i Prlov, ležící zhruba deset kilometrů jižně od Vsetína. Prlov byl koncem druhé světové války významným střediskem podpory partyzánů. Prlovu a jeho obyvatelům se ale stala osudným zrada jednoho z partyzánských pomocníků, vynucená mučením po zatčení, stejně jako útěk dvojice zajatých maďarských důstojníků, které v obci ošetřovali.

Poslední nacistickou trestnou akcí v předvečer osvobození Valašska bylo vypálení osady Vařákovy Paseky nad Lačnovem v noci na 3. května 1945. Zabiti byli čtyři lidé, vypáleno bylo osm chalup z deseti. Za masakry byla jednotka SS Josef, vedená dvěma českými Němci, Walterem Pawlofským a Kurtem Wernerem Tutterem. Ani jeden z nich ale nebyl za valašské masakry potrestán, Tutter se stal dokonce v padesátých letech spolupracovníkem komunistické StB v západním Německu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 2 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 10 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánovčera v 20:45

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
včera v 15:06

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
včera v 11:58

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

VideoOstravský domov pro autisty skončí, rodiny klientů už dostaly výpovědi

Jediné pobytové zařízení pro lidi s nejtěžšími formami autismu v Moravskoslezském kraji zavírá. Výpovědi už dostalo všech osm rodin klientů. Ostravský domov Mikasa ukončuje služby kvůli nedostatku peněz. Jeho provoz platí rodiny klientů, město i Moravskoslezský kraj. Jenže hlavně krajská dotace byla nižší, než vedení zařízení počítalo. Na další provoz teď domovu chybí zhruba 3,5 milionu korun. Úřad ale tvrdí, že naděje na zachování služby stále existuje. O další podpoře budou zastupitelé rozhodovat ještě v září a podle kraje je pravděpodobné, že Mikasa peníze získá. Kolik ale dostane, zatím není jasné.
31. 7. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.