Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Nahrávám video

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.

Vědec Jakub Drimaj má brněnské lesy prochozené křížem krážem. Tři roky v nich ve dne i v noci sledoval pohyb zvířat. Divoká prasata především v okolí Palackého vrchu.

Za světla tam jsou na zemi patrné stopy. O pár metrů dál je zase rozrytý kus lesa, podle výzkumníka jde o takzvané buchtování. „To je potravní chování. Prase načechrává hrabanku a hledá potravu,“ vysvětlil Drimaj, který působí v Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Podle pozorování vědců se na jaře v Brně pohybuje zhruba tři sta divokých prasat. Nejaktivnější jsou po setmění. Divočáky je možné po desáté hodině večer sledovat pomocí termovize. „Monitoring by měl být klíčovou prevencí. Města by měla investovat do takovéhoto systému nebo mít promyšlený způsob sledování tak, aby byla schopna problémy řešit ještě předtím, než vzniknou a než na ně začnou občané upozorňovat,“ poznamenal Drimaj.

Ve dne klid, v noci pohyb

Mezi nejčastější druhy pozorované vědci v blízkosti lidských sídel patří kromě divokých prasat také zajíci, srnci, lišky nebo kuny. Rozdíl mezi denní a noční aktivitou zvířat je podle badatelů jedním ze zásadních zjištění celého výzkumu. „Ve dne město působí klidně. V noci se ale promění v dynamický prostor, kde se zvířata pravidelně přesouvají mezi lokalitami. To je klíč k pochopení jejich chování,“ uvedl Ondřej Mikulka z Ústavu ochrany lesů a myslivosti v tiskové zprávě.

Právě noční monitoring pomocí termovize a fotopastí podle něj ukázal, že řada druhů využívá město pravidelně, jen mimo lidskou pozornost.

Nahrávám video

Divoká prasata ničí zahrady i parky

Škody způsobené divočáky trápí obyvatele Brna na mnoha místech. Zvířata přerývají zahrady, ničí hřiště i parky. „Co se týče divokých prasat, problém bývá největší na konci zimy, na začátku jara, kdy v tom prostředí není žádná vegetace. Ten problém nastává v období, kdy volně žijící zvěř nemá co konzumovat,“ vysvětlil Drimaj.

Jestli se počet divokých prasat zvyšuje, nelze podle něj jednoznačně říct. „Jsou lokality, kde se vyskytne několik samic, které mají selata. Takže první rok ta divoká prasata lidé ani nezaznamenají. Další rok, pokud se do populace nezasáhne, je její početnost dvojnásobná,“ podotkl.

Podle něj nestačí jen vědět, kde se zvířata vyskytují. „Musíme rozumět i rizikům a tomu, jak situaci vnímá veřejnost. Teprve pak je možné nastavit funkční management,“ zdůraznil Drimaj. Nová doporučení by podle vědců mohla městským částem pomoci s tím, jak škody do budoucna omezit.

Pracovníci lesů se v posledních týdnech pokusili o odchyt prasat do dřevěných klecí, zatím ale neúspěšně. O dalších praktických krocích budou zástupci města teď jednat s Mendelovou univerzitou. „Budeme se snažit spolupracovat s mysliveckým sdružením a zároveň s odborem životního prostředí jednat o tom, jak správně nastavit podmínky tak, aby se zvířata mohla takto volně pohybovat po městě,“ řekl radní pro životní prostředí města Brna Filip Chvátal (KDU-ČSL).

Vědci sledovali i zdravotní stav zvířat

Součástí projektu bylo také zjišťování zdravotního stavu zvířat. Vědci analyzovali desítky vzorků od různých druhů. U přibližně třiceti zvířat zjistili alespoň jeden patogen, nejčastěji parazitickou nebo bakteriální infekci. „Přítomnost patogenů je v přírodě běžná. Neznamená to automaticky riziko pro člověka. Klíčové je tato rizika znát a řídit,“ uklidnil řešitel projektu Omar Šerý z Ústavu biochemie Masarykovy univerzity.

Tříletý výzkum realizovaly Mendelova univerzita v Brně, Masarykova univerzita a společnost SocioFactor. Jeho unikátnost spočívala v propojení biologické, veterinárně-zdravotní a sociologické části bádání. Biologická část mapovala výskyt a chování zvířat ve městech, druhá se zaměřila na zdravotní aspekty a rizika a sociologická sekce zkoumala, jak veřejnost přítomnost zvířat ve městě vnímá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 1 hhodinou

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
08:26Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 7 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
včera v 20:16

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
včera v 07:30
Načítání...