60 milionů mrtvých: Vojenský amatér plnil „vyšší poslání“

Podle historiků Adolf Hitler už na začátku roku 1945 musel vědět, že válku Němci prohrají. Zlomovým okamžikem byl neúspěch v Ardenách na přelomu ledna a února 1945. „Pokud by Hitler byl vojenský stratég, což nebyl, on byl vojenský amatér, tak by si tu porážku uvědomoval už někdy v roce 1942, 1943,“ tvrdí Jiří Padevět, ředitel nakladatelství Academia a autor knihy Průvodce protektorátní Prahou, který byl spolu s historiky Vítem Smetanou a Luborem Václavů hostem Hyde Parku Speciál věnovaném Hitlerově smrti. Podívejte se na poslední dny války.

K nejvýznamnějším událostem druhé světové války na východní frontě patří bitva o Stalingrad spolu s boji o Moskvu a u Kurska. Němci ji zahájili koncem června 1942, po sedmi měsících a za obrovských ztrát na životech ale byli nuceni kapitulovat. Další ranou pro Hitlera byla pak porážka u Kurska ze srpna 1943. Z neúspěchu u Stalingradu a u Prochorovky, která znamenala definitivní ztrátu Kurska, se Němci již nikdy na východní frontě nevzpamatovali a až do konce dubna 1945 ustupovali zpět do Německa. 

Třetí říše se podle historika Stanislava Kokošky dostala do neřešitelné situace už v létě 1943: Po neúspěchu u Kurska totiž navíc z války vystoupila Itálie. „Německo tak neztratilo jenom důležitého spojence, ale hlavně se mu otevřela nová fronta v jižní Evropě. Od tohoto okamžiku bylo jasné, že dojde k vojenské porážce třetí říše,“ tvrdí Kokoška. 

Hitler postrádal vojenské myšlení. Jeho zvrácené vize o tom, že plní vyšší poslání, navíc prodlužovaly předem prohranou válku. „Hitler nebyl ani teoretikem. Kdyby nechal své generály pořádně dělat svoji práci, tak ta válka mohla trvat o několik let déle,“ domnívá se Jiří Padevět.

Hitler - muž prozřetelnosti

Historik Lubor Václavů: „Hitler se měl za muže prozřetelnosti, což souvisí s jeho životem. Na konci první světové války - frontový voják Hitler je v okamžiku podepsání příměří 11. listopadu 1918 ve špitále a je slepý po útoku plynem. A to, že se sám uzdravil, podle něj znamenalo, že je vyvolený, že je muž, kterého si prozřetelnost vybrala, aby vedl Německo.“

Historici v Hyde Parku se shodli na tom, že neexistuje jediný doklad, že by Hitler kdy byl v koncentračním táboře. Není ani žádný důkaz s ním spojený, který by se týkal likvidace židů, ale to neznamená, že o tom nevěděl. Nebyl ani na frontě jako takové, pohyboval se ale v jejím těsném zázemí. Nicméně podle historických pramenů byl blíž bojové linii než Stalin. 

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Léto 1944: Rudá armáda i Spojenci bojovali za svobodu Evropy 

V lednu 1944 Rudá armáda osvobodila Leningrad, na jaře Ukrajinu a v létě 1944 Finsko, Bělorusko a část Polska až k Visle. Postup sovětské armády byl rychlý. V srpnu 1944 postoupila na Balkánský poloostrov, kde padly tamní fašistické vlády a nové vyhlásily boj fašistům a Německu. V říjnu 1944 pak rudoarmějci společně s jugoslávskými partyzány vstoupili do Bělehradu. Zároveň útočili proti Maďarsku a dlouze bojovali o Budapešť. Na jaře 1945 byla osvobozena též Albánie a v dubnu 1945 pak Vídeň. A Stalina už čekala jen bitva o Berlín a o Prahu. 

V Normandii se na jaře 1944 čekalo jen na vhodné počasí. Dnem D se nakonec stal 6. červen 1944, kdy začala operace Overlord (vylodění v Normandii). Po vylodění museli Spojenci překonat Atlantický val, který Němci vybudovali právě pro tyto příležitosti, a pokračovali dále do francouzského vnitrozemí. Otevřeli tak západní frontu - více čtěte zde.

V srpnu 1944 osvobodili Spojenci Paříž. Poté postupovali Francií, do 11. září prošli také Belgií a Nizozemskem a stanuli na hranicích s Německem. V Německu ale narazili na tvrdý odpor. V září 1944 byli Spojenci poraženi u Arnhemu - největší výsadková operace Market Garden v Nizozemsku. Poslední zoufalý pokus o zvrat ve vývoji na západní frontě Němci podnikli v prosinci 1944 v Ardenách. Tato akce sice postup Spojenců zpomalila, ale nezastavila a Hitler už musel pochopit, že konec Třetí říše je neodvratný. 

Kolik mrtvých? 60 milionů, ale přesně se to neví 

Druhá světová válka trvala šest let a jeden den. Odhadovaný počet obětí se značně liší, avšak většina současných historiků se kloní k číslu 60 milionů mrtvých, z čehož 20 milionů připadá na vojáky a 40 milionů na civilisty - to je v průměru zhruba 27 350 mrtvých za den. To dokladuje, že druhá světová válka si vyžádala daleko více civilních obětí než padlých na frontách. 

Nicméně existují i daleko vyšší odhady: až 72 milionů mrtvých, z toho civilní oběti představují asi 47 milionů, včetně asi 20 milionů lidí, kteří zemřeli během války v důsledku hladu a nemocí. Nejvážnější ztráty utrpěl Sovětský svaz, podle posledních údajů šlo o 27 milionů padlých. Čechů a Slováků zemřelo 360 tisíc a holocaust si vyžádal asi šest milionů obětí. 

Fakt, že počet mrtvých nelze přesně určit, dokládá i to, že například krátce po válce se hovořilo jen o sedmi milionech mrtvých na straně Sovětského svazu. „Za Chruščova se ta čísla zvedla na 20 milionů a nejnovější čísla pocházející z 90. let hovoří o 20 milionech obětí, z toho necelých 9 milionů padlých na frontě,“ řekl historik Vít Smetana. Pro ilustraci v první světové válce zahynulo na 18,5 milionu lidí, z toho téměř deset milionů vojáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Írán začnou podle Trumpa znovu jednat

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádaly Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež.
před 29 mminutami

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
1. 8. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 7 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.