A jak byste to udělal vy, opřel se Johnson kvůli brexitu do kritika Corbyna

Nahrávám video

Boris Johnson trvá na tom, že brexit ke konci října by byl v nejlepším zájmu Spojeného království. Do Bruselu znovu vzkázal, že si nepřeje další odklad. Britský premiér to zdůraznil během interpelací v Dolní sněmovně. Johnson při této příležitosti vyzval lídra labouristické opozice Jeremyho Corbyna, aby vysvětlil, jak by brexit uskutečnil on.

Podle Johnsona má Corbyn stále čas na to, „aby lidem této země vysvětlil, jak on navrhuje ctít svůj slib, který opakovaně učinil“, jak by naplnil vůli lidu a dokončil brexit. Johnson zdůraznil, že nyní je třeba vyčkat, jak ostatní země Evropské unie rozhodnou o britské žádosti o odklad brexitu.

Konzervativci jsou podle premiéra stranou, která brexit naplní navzdory tomu, že opozice činí vše pro zablokování vyjednané dohody. Corbyn konstatoval, že „parlament by měl mít nezbytný čas“ k prostudování brexitové dohody dojednané premiérem a souvisejícího zákona, který její ustanovení převede do britského práva.

Podle britských médií se Johnson s Corbynem krátce setkali už ráno. Premiér však neuspěl se svou snahou získat labouristy pro časový plán, který by umožnil brexit dále neodkládat. „Corbyn dal najevo, že nemá jinou politiku než další odklady a trávení roku 2020 referendy,“ citovala agentura Reuters nejmenovaný zdroj z Konzervativní strany.

Nahrávám video

Média zaujaly některé Johnsonovy nepřesné výroky

Britští novináři v souvislosti s interpelacemi upozorňují, že předseda vlády před poslanci pronesl několik nepravdivých tvrzení.

Johnson například prohlásil, že parlament přímo schválil jeho verzi „rozvodové“ dohody.„Boris Johnson říká, že svou brexitovou dohodu včera večer dostal ‚skrz parlament‘. Nic takového se nestalo. Vyhrál v této věci jediné hlasování a další brzy nato prohrál. Bylo to teprve podruhé v dějinách, co vláda prohrála hlasování o harmonogramu,“ komentoval premiérova slova reportér televize Sky News Rob Powell.

Přinejmenším sporné je také Johnsonovo tvrzení, že při zavedení nově dojednaných podmínek britského odchodu z EU by nevznikly kontroly mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království. Na základě upravené brexitové dohody by totiž Severní Irsko v praxi zůstalo v celní unii EU a řídilo by se některými pravidly jednotného evropského trhu.

BBC připoměla, že při přesunu zboží z Velké Británie do Severního Irska by tak firmy musely vyplňovat celní prohlášení a potravinářské produkty by procházely kontrolami. Britský ministr pro brexit Stephen Barclay navíc v pondělí potvrdil, že ani obchodování v opačném směru by se neobešlo bez papírování.

Vztyčení těchto obchodních bariér je hlavním důvodem, proč dohodu premiéra Johnsona nepodporuje severoirská Demokratická unionistická strana (DUP), která je de facto koaličním partnerem vládních konzervativců. Při dnešním premiérově výroku o absenci kontrol zvedl poslanec DUP Nigel Dodds obočí tak vysoko, že mu „málem uletělo“ z obličeje, uvedl na Twitteru zpravodaj webu Huffington Post Paul Waugh.

Johnson poslal v sobotu do Bruselu dopis s žádostí o odklad brexitu, když se mu nepodařilo prosadit novou rozvodovou dohodu s EU v parlamentu. K poslání žádosti do Bruselu jej nutil zákon z počátku září. Premiér zaslal žádost nepodepsanou a přidal ještě jeden dopis, tentokrát podepsaný, v němž uvedl, že považuje odklad brexitu za chybu a že s ním nesouhlasí.

Paříž s podporou odkladu váhá, Tusk i Sassoli jsou pro

Johnson nyní šéfovi Evropské rady Donaldu Tuskovi zopakoval, že nepovažuje další odklad za správné řešení. „Ve svém telefonickém rozhovoru jsem premiérovi Borisi Johnsonovi vysvětlil důvody, proč doporučuji EU27, aby žádost Spojeného království o odklad přijala,“ reagoval na Twitteru Tusk. Za odklad brexitu se postavil ve středu také předseda Evropského parlamentu David Sassoli.

Největším odpůrcem odkladu brexitu je zřejmě Francie. Francouzská státní tajemnice pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinová ve středu ale naznačila, že by Paříž mohla souhlasit s „čistě technickým odkladem v řádu dnů“. Jakékoli další vyjednávání o brexitové dohodě ale kategoricky odmítla.

Pokud se prezidenti a premiéři 27 zemí EU nedokážou dohodnout na odkladu na dálku, budou se zřejmě muset sejít na mimořádném summitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 10 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 30 mminutami

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.