Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
Život je neustálým sledem rozhodnutí, ale vybrat si už před dvacátým rokem života obor, který má člověku zajistit budoucí živobytí, není jednoduché. Právě před touto volbou nyní stojí miliony mladých lidí ve Španělsku, kteří skládají závěrečné zkoušky v rámci přijímacího řízení na univerzity, známé jako PAU.
Předvídat, které profese nabídnou nejvíce příležitostí, je spojeno s určitou nejistotou. Odborníci oslovení pro tuto zprávu se však shodují, že technické a zdravotnické obory představují při hledání zaměstnání jistější volbu. „Domnívám se, že zásadní budou také všechny vzdělávací programy zaměřené na analýzu a interpretaci dat,“ předpovídá Victoria Sánchezová, výkonná ředitelka personálně-poradenské společnosti Michael Page.
„Stále potřebujeme velké množství lékařů a zdravotních sester. Platilo to před pěti lety a platí to i nadále,“ upozorňuje Valentín Bote, ředitel Randstad Research. Bote se se svou kolegyní shoduje i ve zdůraznění „profesí v oblasti datové vědy“ a podotýká, že „existují obory, které už tento důraz začleňují: ekonomie a data nebo podniková administrativa a data“. Obory jako právo nebo podniková administrativa zůstávají mezi firmami také nadále žádané.
Podíváme-li se na kritéria nejlepších kariérních vyhlídek, na prvním místě vycházejí technické obory. Informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství jsou dle zprávy „Univerzitní obory s nejvyšší zaměstnatelností ve Španělsku 2026–2027“, kterou připravily CEU San Pablo University a The Adecco Group, obory nejvíce oceňované zaměstnavateli.
Následují inženýrství obnovitelných zdrojů energie s 50,8 procenta a medicína se 48,9 procenta. Naopak zpráva uvádí, že dějiny umění (76,9 procenta), filozofie (72,4 procenta) a historie (70,1 procenta) patří mezi studijní programy, jejichž absolventi mají nejmenší šanci získat pracovní smlouvu.
Rovnováha mezi osobními preferencemi, schopnostmi a kariérními vyhlídkami
Pro mnoho studentů jsou kariérní vyhlídky, které daný obor nabízí, klíčovým faktorem při rozhodování o nástupu na univerzitu. „Je třeba najít rovnováhu mezi tím, co vás baví, v čem jste dobří – protože ne vždy máme přirozený talent na to, co nás baví –, a něčím, co má kariérní perspektivu,“ radí Bote z Randstad Research. Podle tohoto odborníka „volba založená pouze na tom, co vás baví, znamená přijmout jednu realitu: na pracovním trhu existují profese, po kterých není velká poptávka“.
„Podívejte, nemyslím si, že je dnes cokoli jisté,“ říká Sánchezová ze společnosti Michael Page. Tato odbornice na nábor přitom naopak mladé lidi povzbuzuje, aby se „vzdělávali v něčem, co je opravdu baví. Pracovní příležitosti jsou v první řadě založeny na technických dovednostech a ty musí být něčím, pro co máte nadšení. Nemůžete studovat něco jen proto, že vám to má přinést velkou jistotu.“
Pokud se silné profesní přesvědčení neshoduje s nejvyššími příčkami v žebříčku nejžádanějších oborů, možná by nemělo být hned zavrženo. Je však třeba vypracovat akční plán, jak na pracovním trhu 21. století nabídnout něco hodnotného – se vším, co to obnáší.
Význam „dovedností“
Všichni oslovení odborníci se shodují, že klíčem k budoucímu pracovnímu prostředí, které bude charakterizovat neustálá změna a nástup umělé inteligence, jsou dovednosti. RAE je definuje jako „odbornost, způsobilost nebo vhodnost něco vykonávat či řešit určitou záležitost“.
„Dovednosti, jako jsou vůdčí schopnosti, týmová práce, komunikace, orientace na službu, kognitivní flexibilita, přizpůsobivost a pozitivní přístup k učení, představují pro uchazeče o zaměstnání významnou přidanou hodnotu,“ říká Sara Álvarezová, vedoucí oddělení náboru talentů ve skupině Adecco.
Tato personalistka mladým lidem doporučuje, aby si před výběrem profesní dráhy prošli „cvičením v sebepoznání“, které jim pomůže „ujasnit si, co chtějí studovat a jakým směrem se chtějí vydat“. Jakmile toto rozhodnutí učiní, bude už na nich, aby si vybudovali „jedinečnou přidanou hodnotu“.
Zpráva společnosti Adecco uvádí, že příležitosti na pracovním trhu budou vyžadovat profil, který je „technologicky orientovaný, přizpůsobivý a založený na dovednostech“. Podle zprávy obecnější kvalifikace ztrácejí svou „schopnost odlišit kandidáty“, pokud nejsou doplněny „specializací, zkušenostmi nebo dalšími dovednostmi“. Álvarezová tyto profily označuje jako „hybridní“.
AI mění přístup mladých k práci
Získat první práci nebylo pro čerstvé absolventy univerzit nikdy snadné, s umělou inteligencí však hrozí, že se tato výzva ještě zkomplikuje. Zpráva společnosti SAP, globálního lídra v oblasti podnikového softwaru, upozorňuje, že umělá inteligence „automatizuje“ nejzákladnější úkoly, které jsou obvykle spojeny s nástupními pozicemi.
V důsledku toho se omezují příležitosti, jak si budovat životopis, a „znalosti a zkušenosti se získávají spíše prostřednictvím menších projektů než během let strávených v jedné organizaci“. Tento kontext nutí mladé lidi stát se „hyperadaptabilní pracovní silou“, která je nucena „neustále zlepšovat své dovednosti, aby zůstala relevantní a rozvíjela schopnosti, po nichž je poptávka“.
V prostředí algoritmů, dat a technologií se zdá, že humanitní obory nacházejí určitou naději – navzdory předpokladu, že jejich absolventi nebudou mít při hledání pracovních nabídek příliš na výběr. Zpráva společnosti Adecco zdůrazňuje, že „tyto obory mají významný rozvojový potenciál“ díky svému přínosu k „průřezovým dovednostem, kritickému myšlení, komunikaci, kulturní analýze, porozumění společnosti a přizpůsobivosti“. Je však třeba „posilovat“ jejich propojení „s podnikatelským sektorem“.
„Humanitní obory nadále hrají zásadní roli,“ říká Sánchezová, „domnívám se však, že zaměření těchto studijních programů se musí změnit“ a „směřovat k analýze [...] nových prostředí, v nichž se nacházíme“.
Generace Z chce začít pracovat co nejdříve
Podle zprávy společnosti Adecco se příslušníci generace Z, tedy lidé narození mezi lety 1997 a 2012, obávají, že jim po dokončení studia bude vstup na pracovní trh trvat příliš dlouho.
Ačkoli vysokoškolské vzdělání zůstává „klíčovým rozlišovacím faktorem“ při získávání zaměstnání, v prostředí, kde stále větší význam nabývají „specializace a praktická zkušenost“, může být duální odborné vzdělávání způsobem, jak urychlit přechod na pracovní trh.
Duální odborné vzdělávání, a to jak na vyšší, tak na střední úrovni, kombinuje výuku ve třídě s praktickou přípravou ve firmách. „Nejde jen o osvojování teorie: pracujete se skutečnými nástroji a pomáhá vám to pochopit, jak daný sektor funguje zevnitř,“ vysvětluje Javier Marín, ředitel Sinergia FP.
Pokud odborný vzdělávací program zahrnuje zhruba tisíc hodin, pak „více než pět set z nich studenti stráví na praxi ve skutečných firmách, nemluvě o každodenní práci v dílnách,“ dodává Marín.
Pro mnoho studentů představuje odborné vzdělávání cestu k univerzitnímu studiu. „Odborné vzdělávání už není slepou uličkou; nabízí řadu příležitostí,“ říká Marín – a to i z hlediska mzdy. Marín vysvětluje, že „vývojář webových aplikací si může vydělat kolem 35 tisíc eur (846 tisíc korun) ročně, přičemž během dvou let se tato částka může zvýšit zhruba na 45 tisíc eur (1,09 milionu korun)“.
Nejžádanější programy duálního odborného vzdělávání se soustředí do technologického, zdravotnického a průmyslového sektoru. Zpráva katalánské vlády a Katalánské obchodní komory z letošního května uvedla, že „sedm z deseti studentů duálních odborných programů“ si rychle našlo zaměstnání. Zároveň však upozornila, že mzdy nerostou.
Z 28 242 lidí, kteří dokončili studium v akademickém roce 2022/2023, si práci hledalo deset až 18 procent. Míra zaměstnanosti tak přesáhla 80 procent. Ale 73 procent z nich vydělávalo méně než 1500 eur hrubého měsíčně, tedy přibližně 36 300 korun. Z této skupiny pak 28 procent ani po dvou letech na pracovním trhu nepřekročilo příjem 1200 eur, tedy zhruba 29 tisíc korun.
Volba profesní dráhy je náročná. Aby se člověk vyhnul nepříjemným překvapením, Sánchezová radí: „Získejte technické dovednosti – protože konkurence je velká – v oblastech, které vás baví a v nichž jste dobří. Zaměřte se na data a rozvíjejte dovednosti, jako jsou přizpůsobivost, flexibilita a týmová práce.“
Álvarezová je optimistická. „Věřím, že tato generace chce změnit svět a prostřednictvím svého studia v tom sehrát hlavní roli,“ říká a tvrdí, že „neexistují dobré nebo špatné studijní obory, pouze takové, které jsou více či méně sladěné s určitou částí pracovního trhu“.
Článek napsala Carmen Morales Puigsegurová (RTVE), poprvé byl publikován 9. června 2026 v 07:05 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
