Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.

Během nedávného zasedání komise pro plánování stavebních projektů ve Washingtonu ředitel pro správu a administrativu Bílého domu Joshua Fisher obecně uvedl, že celkový projekt tanečního sálu „(zlepší) funkčnost kritickou pro plnění úkolů“, „provede nezbytná vylepšení v oblasti bezpečnosti“ a „(poskytne) odolnou, přizpůsobivou infrastrukturu v souladu s budoucími potřebami pro plnění úkolů“.

Na dotaz, proč projekt porušil precedens tím, že zahájil proces demolice bez souhlasu komise, Fisher naznačil, že motivem byly „přísně tajné“ práce probíhající pod zemí.

„Některé aspekty tohoto projektu, na kterých v současné době pracujeme, jsou, upřímně řečeno, přísně tajné. To nám nebrání ve změně nadzemní konstrukce, ale při realizaci tohoto projektu bylo nutné tuto práci zohlednit, což nebylo součástí procesu komise,“ uvedl. Média o věci referují jako o podzemním bunkru.

Bílý dům odmítl věc pro CNN komentovat. V soudním podání z minulého týdne v případu, jehož cílem je zastavit stavbu východního křídla, však Bílý dům celý proces obhajoval s tím, že zastavení podzemní konstrukce by „ohrozilo národní bezpečnost, a tím poškodilo veřejný zájem“. Důvod pro tento postup byl podle Bílého domu popsán v „utajeném prohlášení“ přiloženém k případu, píše CNN.

Nahrávám video

První bunkr vznikl za prezidenta Roosevelta

Pod východním křídlem Bílého domu existoval protibombový kryt od prosince 1941, kdy ho nechal vystavět tehdejší prezident Franklin D. Roosevelt. Ani tehdy se však veřejně nevědělo, že se bunkr buduje, uvedl historik Bill Seale.

Tato zařízení, nejvíce prý připomínající interiér ponorky, se v následujících desetiletích rozrůstala a modernizovala. S plánem na výstavbu nového tanečního sálu byla zřejmě nyní rozebrána. Trump je zamýšlí široce přepracovat a vybavit novými technologiemi schopnými čelit novým hrozbám, uvádí zdroj CNN.

Původní bunkr zahrnoval kryt s nízkými stropy, lůžky, trvanlivými potravinami, vodou a dalšími zásobami. Zajištěny byly i zabezpečené komunikační kanály s vnějším světem, uvádí další zdroj CNN, který měl možnost se do těchto prostor podívat. Dále se v prostoru nacházelo prezidentovo krizové operační centrum (PEOC), centralizované velitelské a řídicí centrum pro prezidenta a jeho spolupracovníky opevněné tak, aby odolalo jadernému výbuchu nebo jinému podobnému útoku.

Bývalý prezident USA George Bush mladší v prezidentově krizovém operačním centru (PEOC), 11. září 2001
Zdroj: Eric Draper/Wikimedia Commons/Public Domain

PEOC spolupracovalo se situační místností, která však není tak silně zabezpečena a nachází se pod západním křídlem prezidentova sídla, uvedl bývalý agent americké tajné služby Jonathan Wackrow. „PEOC se používá v případě nouzových situací. Není to místo, kam chodí každý. (...) Situační místnost využívá téměř celá vláda, 24 hodin denně,“ vysvětlil.

„S velkou jistotou bych řekl, že všechny podzemní struktury (byly rozebrány),“ uvedl zdroj CNN. Demolice se týkala prý i PEOC, vzduchotechniky či zařízení pro divizi tajné služby. V případě krize může být prezident přesunut do jiných objektů, dodal zdroj.

Výdaje na projekt

Není pravděpodobné, že se plány nového podzemního bunkru dostanou v dohledné době na veřejnost. Trump naznačil, že americká armáda je „výrazně zapojena“ do výstavby tanečního sálu, a je pravděpodobné, že projekt realizují společně zástupci armády, tajné služby, prezidentské kanceláře, dodavatele Clark Construction, který má bohaté zkušenosti s výstavbou vysoce zabezpečených zařízení, a skupiny Shalom Baranes Architects, která vede výstavbu tanečního sálu a která také řídila projekt přestavby a opevnění Pentagonu po útocích z 11. září 2001.

Wackrow odhaduje, že to, co starý objekt ze čtyřicátých let dvacátého století nahradí, dokáže předvídat a reagovat na moderní hrozby, včetně jaderných výbuchů nebo leteckých havárií, chemických nebo biologických zbraní či elektromagnetických pulzů.

CNN podotýká, že je téměř nemožné odhadnout, kolik takový projekt bude stát. Trump původně mluvil o výdajích na taneční sál ve výši kolem 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun), v současnosti už hovoří o asi dvojnásobné částce – výdaje za podzemní kryt přitom do ní nejspíš zahrnuty nejsou. Trump zdůraznil, že za taneční sál zaplatí soukromé subjekty, infrastruktura pod východním křídlem ale bude téměř jistě postavena za peníze amerických daňových poplatníků.

„Pokud uvažujete o tom, jak zastavit hrozby dneška a zítřka, mluvíte vlastně o zbrusu nových technologiích, nové infrastruktuře – o věcech, které možná nejsou komerčně dostupné. Nikdy nebudeme mít přehled o tom, kolik to bude stát,“ myslí si Wackrow.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44AktualizovánoPrávě teď

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...