Americký Národní archiv zveřejnil přes třináct tisíc dokumentů týkajících se vraždy prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho v roce 1963. Další tisíce dokumentů ale zůstávají utajeny kvůli obavám z ohrožení národní bezpečnosti, uvedla agentura AFP. Přes tisíc dokumentů na stejné téma Národní archiv uvolnil i v loňském roce.
Národní archiv zveřejnil více než třináct tisíc dokumentů, jež se týkají atentátu na Kennedyho. Národní archiv zveřejňuje dokumenty průběžně na základě zákona z roku 1992, který mu to nařizuje. Zhruba jedenáct set dokumentů instituce zveřejnila už loni, jednalo se především o tajné telegramy nebo různá interní sdělení. Další dokumenty byly zveřejněny v roce 2017 za prezidenta Donalda Trumpa.
Podle agentury Reuters se neočekává, že by mezi zveřejněnými záznamy byl dokument, který by vyvolal nějakou senzaci. Podle deníku The Washington Post podstatná část nyní zveřejněných dokumentů patřila Ústřední zpravodajské službě (CIA) a mapovala například pohyb Leea Harveye Oswalda, který je považován za strůjce atentátu.
Podle sdělení Bílého domu tajné služby určily „omezený počet dokumentů“, u kterých bylo zveřejnění odloženo. Důvodem rozhodnutí je předejít škodám na „vojenské obraně, operacích tajných služeb, bezpečnostních sil či na zahraniční politice“. Podle agentury AFP se jedná o několik tisíc dokumentů. Podobné rozhodnutí učinil v roce 2017 i tehdejší prezident Trump. Další dokumenty by mohly být zveřejněny 30. června poté, co je prozkoumají tajné služby.
„CIA se domnívá, že byly zveřejněny všechny známé relevantní informace ohledně Oswalda. Zbývající (nezveřejněné) záznamy chrání jména zaměstnanců CIA, (její) zdroje, lokality a způsob práce,“ uvedl mluvčí tajné služby.
Podle Národního archivu bylo zpřístupněno veřejnosti zhruba 97 procent z pěti milionů stránek, které instituce o atentátu na Kennedyho uchovává. Jeden nově zveřejněný dokument přináší doposud utajené detaily, jak ještě před atentátem Oswald komunikoval se sovětskou ambasádou v Mexiku. Na odposlechu Sovětů se tehdy podílel úřad mexického prezidenta.
Americký prezident Joe Biden určil nové datum k případnému zveřejnění dalších dokumentů na červen příštího roku. Historici a badatelé, kteří publikují knihy o této zásadní události moderních amerických dějin, tak budou žít další půlrok v očekávání, co v nich objeví.
Konspirační teorie kolem atentátu
Atentát na Kennedyho vyvolává už mnoho desetiletí konspirační teorie a spekulace. Vraždu zkoumala zvláštní vyšetřovací komise, kterou v prosinci 1963 ustavil Kennedyho nástupce Lyndon Johnson. Tato takzvaná Warrenova komise po deseti měsících dospěla v září 1964 k závěru, že strůjcem a pachatelem atentátu byl Lee Harvey Oswald, a to sám, bez jakéhokoli spolupachatele.
Zpráva Warrenovy komise narazila hned po zveřejnění na kritiku a nedůvěru, které přetrvávají dodnes. V polovině 70. let byla ustavena komise Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu, která v roce 1979 připustila verzi více střelců, čímž podpořila teorie o spiknutí. Nakonec se ale možnost druhého střelce nepotvrdila a v roce 1988 bylo vyšetřování uzavřeno se stejným závěrem jako v roce 1964.
