Antisemitismem člověk riskuje pobytový status, varoval Scholz 85 let od křišťálové noci

„Jakákoli forma antisemitismu je jedem naší společnosti,“ řekl německý spolkový kancléř Olaf Scholz na pietě v berlínské synagoze, která se v říjnu stala terčem útoku zápalnými lahvemi. Zdůraznil, že slib „Nikdy více“, kterým se poválečné demokratické Německo zavázalo zabránit dalšímu zopakování holocaustu, musí být splněn právě v nynější těžké době.

„Stydím se za to, že Židé po staletích útlaku stále v Německu, které spáchalo šoa, čelí vyloučení,“ řekl Scholz o holocaustu a současných projevech antisemitismu v zemi. Poznamenal, že ho takové chování pobuřuje a že ti, kteří takové názory zastávají, se za ně musí zodpovídat. „Každý musí vědět, že za antisemitismus riskuje pobytový status,“ uvedl s odkazem na přistěhovaleckou německou společnost. Za nynějšími antisemitskými projevy v Německu často stojí lidé přistěhovaleckého původu.

Scholz rovněž přislíbil, že Německo se zasadí o propuštění rukojmí, která Hamás během říjnového útoku na Izrael unesl. „Německo udělá vše, aby se unesení dostali zpět domů,“ dodal kancléř.

„Spolková republika Německo si křišťálovou noc připomíná až od sedmdesátých let. Bezprostředně po druhé světové válce to byly pouze židovské obce,“ připomněl zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

Goebbels volal po pomstě

Záminkou k rozpoutání takzvané křišťálové noci se stal atentát na sekretáře na německém vyslanectví v Paříži Ernsta vom Ratha, kterého 7. listopadu 1938 dvěma výstřely těžce zranil mladý polský Žid Herschel Grünspan. Sedmnáctiletý mladík se mstil za osud své rodiny, která byla v rámci nařízení německé vlády vypovězena, stejně jako dalších sedmnáct tisíc polských Židů, na polské hranice.

Nacistická propaganda Grünspanův čin využila k vyostření protižidovských postojů. Představovala atentát jako součást židovského spiknutí proti německému národu, jako pokus Židů o vyvolávání nepřátelství mezi evropskými státy. Všechny německé noviny publikovaly v následujících dnech na prvních stranách nenávistné protižidovské tirády.

Vom Rath 9. listopadu odpoledne zemřel a večer vystoupil ministr říšské propagandy Joseph Goebbels s plamenným protižidovským projevem vyzývajícím k pomstě a protižidovský pogrom se stal realitou.

Již v noci začaly především jednotky Sturmabteilung (SA) vyvolávat protižidovské nepokoje a samy útočit na židovské budovy. Podle střepů z rozbitých výloh a oken získal pogrom název křišťálová noc. Kromě prakticky celého území Německa zasáhly útoky na Židy v menší míře také nedlouho předtím připojené Rakousko i Německem okupované české pohraničí.

Parkoviště místo synagogy

Liberec se po Mnichovské dohodě stal hlavním městem nové říšské župy Sudety a sídlem Konrada Henleina, který od října 1938 působil jako říšský komisař pro Sudetoněmecká území. Řada libereckých Židů proto utekla již před křišťálovou nocí. Tamní synagoga nebyla v provozu, ale přesto ji 11. listopadu 1938 v ranních hodinách nacisté vypálili.

Trosky byly strženy v roce 1939 a na jejím místě vzniklo parkoviště. V současnosti na tomtéž místě stojí moderní Krajská vědecká knihovna, v jejímž rohu se též nachází malá synagoga, jež slouží současné židovské obci.

V České Lípě vzplála v noci z 10. na 11. listopadu 1938 novorománská synagoga z 19. století, hasiči ji na popud obyvatel uhasili a na spáleniště vtrhl dav, který rozkrádal vybavení chrámu. Ráno synagogu opět kdosi zapálil a tentokrát ji požár definitivně zničil.

Výzkum synagogy v Mariánských Lázních

Nacisté během křišťálové noci vykradli a vypálili také synagogu v Mariánských Lázních, kde nyní archeologové z Muzea Cheb odkrývají pozůstatky zničené budovy. Průzkum začal v září a bude pokračovat do konce roku.

„Budou tady odhaleny podzemní konstrukce původní synagogy, které jsou poměrně rozsáhlé. Podle původní plánové dokumentace jsme ani takové nepředpokládali. Bývalo ale zvykem, že synagoga nebyla jenom svatostánkem, ale byl to multifunkční dům, který splňoval řadu potřeb. Byly tady ubytovací prostory, sklepení a také mikve,“ řekl archeolog Michal Beránek.

Ve výkopech našli výzkumníci barevné skleněné střepy z vitráží, úlomky keramiky, zbytky omítek či ohořelé kusy stavebních materiálů. V zadní části stavby ve skále objevili zbytky mikve, která byla zřejmě napojená na podzemní pramen. Po terénních pracích bude následovat zpracování nálezů, které pak odborníci zaevidují do sbírek chebského muzea. Výsledky výzkumu chce instituce prezentovat veřejnosti.

Je potřeba mít dobrý právní stát, soudí Hlaváček

Ředitel odboru výzkumu a vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Hlaváček zmínil, že dorůstají nové generace, které nevědí o tom, co se tenkrát stalo, byť se o tom učí ve škole. Dodal, že nemáme tak rozvinuté občanské vzdělávání, jako je tomu v Německu, kde je ta reflexe z pochopitelných důvodů mnohem výraznější. Doplnil také, že například v Německu by dnes už málokdo použil termín křišťálová noc, protože to zní trochu básnicky. „To byl prostě listopadový pogrom. Byla to organizovaná lůza zaštítěná státem, která rabovala a vraždila,“ zdůraznil.

K současné vlně antisemitismu v některých státech řekl, že vidí paralely mezi situací dnes a tehdy v tom, že se opět hovoří o „nějakém špatném Židovi a židovstvu.“ Jiné je to pak v tom, že násilí v roce 1938 nebo celý holocaust organizovala státní mašinérie. „Teď, byť vidíme demonstrace v Německu, Británii, ve Francii, tak to rozhodně není hněv stimulovaný státními orgány.“

Myslí si, že bychom měli rychle reflektovat, co se nyní děje, a že demokracie je velmi křehká. Je proto podle Hlaváčka potřeba mít dobrý právní stát a mít dobrá pravidla, která chrání menšiny – Židy, muslimy, Romy či gaye.

Památku obyvatel Brna, kteří nepřežili druhou světovou válku, si ve čtvrtek – v den, na který připadlo 85. výročí křišťálové noci – připomněli dospělí i školáci.

Učinili tak čištěním kamenů zmizelých či návštěvou výstavy o židovské dívce Anne Frankové, která zemřela v koncentračním táboře.