Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Nahrávám video

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.

Země s ohledem na letité nepřátelství neudržují formální diplomatické vztahy a společná hranice je od 90. let minulého století uzavřená. Jerevan a Ankara pověřily zvláštní vyslance procesem normalizace vztahů před čtyřmi roky.

Vztahy mezi oběma státy jsou historicky napjaté kvůli masovému vraždění Arménů v Osmanské říši v době první světové války, které si vyžádalo až 1,5 milionu obětí. Jerevan a desítky zemí to označují za genocidu, což Turecko odmítá. Ankara tvrdí, že obětí bylo výrazně méně a že šlo o represe v kontextu války. Pašinjan podle AFP letos prohlásil, že Arménie zastaví svou kampaň za mezinárodní uznání vyvražďování Arménů jako genocidy, což je ústupek Turecku, který v Arménii vyvolal kritiku.

Turecká podpora Ázerbájdžánu

Kromě toho vztahy obou zemí komplikují úzké vazby Ankary na Ázerbájdžán a turecká podpora Baku v jeho konfliktu s Arménií, podotkla AFP. Ázerbájdžán a Arménie svedly v posledních třech dekádách dvě války o Náhorní Karabach, což je region mezinárodně uznávaný jako součást Ázerbájdžánu, v němž ale historicky žilo většinově arménské obyvatelstvo. V září 2023 Baku Karabach bleskově ovládlo.

Z enklávy uprchla podle Jerevanu do Arménie většina ze 120 tisíců Arménů ve strachu z pronásledování. Arménie za ázerbájdžánské ofenzivy v Karabachu nezasáhla. Jerevan a Baku se v březnu dohodly na textu mírové dohody, ale Ázerbájdžán od té doby ještě nastínil řadu požadavků, poznamenala AFP.

Turecko podpoří mírové úsilí Arménie a Ázerbájdžánu, uvedla po aktuálním setkání Erdogana s Pašinjanem v istanbulském paláci Dolmabahçe prezidentská kancelář. Lídři podle ní hovořili také o možných krocích k normalizaci vztahů mezi Tureckem a Arménií. „Diskutovali jsme o arménsko-tureckém normalizačním procesu, regionálním rozvoji a důležitosti trvalého dialogu,“ napsal mezitím Pašinjan na síti X.

Pašinjan předtím navštívil Turecko v roce 2023, kdy se zúčastnil Erdoganovy inaugurace a oba státníci spolu jednali o rok dříve na okraj summitu Evropského politického společenství (EPC) v Praze, kdy se s nimi setkal také ázerbájdžánský prezident Ilhajem Alijev. Schůzka ale tehdy neměla žádné konkrétní výsledky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 17 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 34 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...