Turecko

Blesková ofenziva proíránských jemenských džihádistů narušuje lodní dopravu přes Rudé moře. Hútíové strávili poslední roky vyzbrojováním a zdokonalováním své vojenské taktiky. Podle expertů stojí za jejich triumfem i vnitřní rozpory v oficiální jemenské armádě. Nečinnost USA a dosavadní umírněná odezva Saúdské Arábie ukazují na vysoké náklady případné totální války, kterou si obě země dobře uvědomují.

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.

Syrský lídr Ahmad Šará buduje už druhým rokem od nuly novou národní armádu, která má nahradit předchozí státní síly, jejichž jádro tvořila alavitská menšina. I když armáda prochází do značné míry úspěšným procesem sjednocování a profesionalizace, stále nese stopy frakcí vytvořených během občanské války. Naráží také na nedostatek důstojníků, jež dříve tvořili právě alavité. S vyzbrojováním a výcvikem vojáků Damašek spoléhá hlavně na Turecko.

Jerevan už nechce budovat diplomacii na historických křivdách – nyní usiluje s partnery, včetně Baku a Ankary, o nové vztahy založené na respektu a spolupráci. Arménský prezident Vahagn Chačaturjan v exkluzivním rozhovoru pro ČT kvitoval, že od ledna 2025 se na hranicích Ázerbájdžánu a Arménie nestřílelo. Přiznal, že vztahy jeho země s Ruskem také procházejí výraznými změnami. Doplnil ale, že i přes snahy Jerevanu o užší spolupráci s Evropskou unií rozhodně nechce mít v Moskvě nepřítele.

U severního pobřeží Kypru se v neděli převrhla výletní loď s 267 lidmi na palubě. Podle serveru Cadena SER nejméně osm lidí zemřelo a sedmnáct se stále pohřešuje. Zhruba sto osob se zatím podařilo zachránit, některé byly převezeny do nemocnice. Dle tureckých a kyperských médií na místě nadále probíhají pátrací a záchranné akce. Plavidlo má být již zcela pod vodou, píše agentura AFP. Úřady zatím nesdělily, zda na palubě byli lidé s jiným než tureckým občanstvím.

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.

Syrský ministr zahraničí Asaad Šíbání se v Jordánsku sešel s šéfem izraelské zpravodajské služby Mosad Romanem Gofmanem. O nedělní schůzce informovala agentura AFP s odvoláním na dva své zdroje. Schůzka se uskutečnila jen několik dní po úterním izraelském útoku na leteckou základnu na severozápadě Sýrie.

Nová vojenská dohoda mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem má sloužit ke vzájemné obraně, podle analytiků se ale žádná ze zemí s rozdílnými prioritami nechce nechat zatáhnout do dalšího konfliktu. Cestou tak může být rozmach vojenských dodávek či společné mise a výcvik. Pakt z Mekky slouží jako protiváha vůči prohlubujícím se vazbám mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty (SAE). Vznik aliance je také reakcí na slábnoucí roli USA v regionu, míní experti.

V Berlíně přibývá případů násilí, kdy pachatelé použijí střelnou zbraň nebo vyhrožují střelbou. V loňském roce policie v německé metropoli evidovala 1119 takových případů, ve srovnání s rokem 2024 jde o 68procentní nárůst, napsala agentura DPA. Většina ilegálně získaných zbraní pochází z Turecka, část ale i z výroben v Česku.

Dva členové kabinetu amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstali při odletu ze summitu NATO v Turecku v letounu, který prezident z bezpečnostních důvodů opustil, informoval zpravodajský server CBS News.

„Máme již připravený projekt, který počítá s vybudováním přenosových elektrických vedení z Ázerbájdžánu přes Arménii do Nachičevanu,“ uvedl ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v rozhovoru pro místní média v Nachičevanu.

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že při červencovém odletu ze summitu NATO v Ankaře potají opustil Air Force One, aby kvůli íránské hrozbě změnil letadlo. Píše o tom agentura AP, podle níž Trump zlehčoval mimořádnost situace i riziko, kterému byli vystaveni představitelé Bílého domu, členové ochranky a podpůrného personálu a novináři, které v letadle zanechal.

Americký prezident Donald Trump se při červencovém odletu ze summitu NATO v Ankaře po určitou dobu ukrýval v kontejneru používaném na letištích pro dodávky jídla, aby mohl nepozorovaně opustit palubu prezidentského speciálu Air Force One. Uvádějí to deníky The Washington Post (WP) a The New York Times (NYT), podle něhož pak Trump z Turecka kvůli hrozbám ze strany Íránu neodletěl prezidentským speciálem, ale vojenským letadlem.

Turecký parlament schválil zákon, který stanovuje právní rámec pro rozpuštění zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Část jejích členů by na základě normy mohla být propuštěna, podotkla agentura Reuters. Podle ní se jedná o významný krok směrem k ukončení dlouhodobého konfliktu, který si vyžádal životy desítek tisíc lidí.

Kazachstán zvažuje ropovody Baku–Tbilisi–Ceyhan a Baku–Supsa, stejně jako tranzit přes Ázerbájdžán přes Kaspické moře, jako alternativní trasy pro svůj vývoz ropy. Kazachstánské ministerstvo energetiky tyto plány potvrdilo v prohlášení pro zpravodajskou agenturu Interfax-Kazachstán.

Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán v pátek v saúdském hlavním městě Rijádu podepsaly obrannou dohodu, píše agentura Reuters s odvoláním na pákistánské ministerstvo zahraničí. Dohoda v obecné rovině stanovuje, že útok proti jedné z těchto zemí je vnímaný jako útok na všechny tři, ale neuvádí konkrétní detaily.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl páteční návrh Rady pro mír na cestu k ukončení bojů v Pásmu Gazy, píše list The Times of Israel. Ten oznámil americký prezident Donald Trump a souhlas s ním potvrdil Hamás. Netanjahuovi vadí, že plán počítá se stažením izraelské armády ze současných linií na takzvanou žlutou linii v Gaze před úplným odzbrojením palestinského teroristického hnutí Hamás.

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.

Rada pro mír dosáhla dohody ohledně úplného odzbrojení teroristického hnutí Hamás a dalších palestinských skupin v Pásmu Gazy. Oznámil to prezident USA Donald Trump. Hamás dosažení dohody potvrdil, Jeruzalém se zatím nevyjádřil. Dohoda bude naplňována postupně, přičemž po dokončení procesu odzbrojení se z pásma stáhne izraelská armáda a odpovědnost za bezpečnost převezmou Mezinárodní stabilizační síly (ISF) spolu s nově vytvořenou palestinskou policií, sdělil Trump.

Požáry v Řecku si vyžádaly už tři oběti, při zásahu na Krétě zemřeli místní hasiči. Z jednoho z letovisek na ostrově se muselo evakuovat na osm tisíc lidí. Situace se ale dopoledne výrazně zlepšila a evakuovaní se začali do letoviska vracet. Lesy hoří i na řeckém Peloponésu či ostrově Lesbos. Další evakuace čekala také Španělsko. Francouzské úřady naopak povolily 84 tisícům osob evakuovaným kvůli požárům v departementu Gironde, aby se vrátily do svých domovů.

Rozsáhlé požáry u Bordeaux se v noci na středu nešířily, boj hasičů s ohněm má ale podle předpovědi v následujících hodinách ztížit nárůst teplot a zesílení větru. Teploty mají v oblasti překonat čtyřicet stupňů Celsia, píší agentury Reuters a AFP. Požár v departementu Gironde spálil od minulého týdne více než 42 tisíc hektarů a donutil k evakuaci přes 220 tisíc lidí. Situace v okolí Madridu je zatím příznivá, následujících 12 hodin bude rozhodujících, řekl premiér Pedro Sánchez.

Španělská vláda vyhlásila v madridském regionu národní stav nouze kvůli rozsáhlým lesním požárům. Španělsko i Francie kvůli požárům požádaly o aktivaci mechanismu civilní obrany v EU. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona budou v jeho zemi nasazeny vedle českých a slovenských vrtulníků i čtyři hasicí letadla z Chorvatska a Portugalska. V Itálii hoří na Sicílii, kde zemřel jeden hasič, a v Kalábrii. Požáry zuří i v Turecku a Řecku. Jen ve Španělsku a ve Francii plameny donutily k evakuaci dohromady přes dvě stě tisíc lidí.

Turecko čelí rekordnímu poklesu porodnosti. Podle prognóz by se počet obyvatel země mohl do konce století snížit ze současných 86 milionů na 77 milionů. Autoritářský prezident Recep Tayyip Erdogan krizi označil za největší bezpečnostní riziko. Ještě před dvaceti lety přitom země čelila opačnému problému. V Istanbulu doznívaly kampaně, které rodiny nabádaly počet dětí omezit. Nyní se trend obrátil: na jednu ženu v Turecku připadá 1,42 dítěte. Přirozený růst populace statistici naměřili naposledy před deseti lety. Změny souvisejí s ženskou emancipací. Častěji se zapojují do univerzitního vzdělávání a později odchází do práce. V kontrastu s tím chybí jesle a flexibilní pracovní právo.