Předpokládaná délka dožití se vrátila na předcovidové hodnoty

Podle nedávno zveřejněné studie v medicínském odborném časopise Lancet se vrátila průměrná délka života na čísla před pandemií covid-19. Lidé narození v roce 2023 se tak mohou v průměru dožít více než 73 let. To je více než dvojnásobek hodnoty v roce 1900, kdy to bylo 32 let. Tento posun je výsledkem pokroku v medicíně, veřejném zdraví a zvýšení životní úrovně. Díky tomu bylo překonáno mnoho předpovědí o „limitu“ průměrné délky života.

Demografické výzkumy ukazují, že na začátku 19. století neměla žádná země na světě střední délku života delší než 40 let, uvádí web Our World in Data s tím, že „tehdejší znalosti medicíny byly velmi omezené a ve všech zemích se naši předkové museli připravovat na předčasnou smrt“.

Během následujících 150 let dosáhly některé části světa výrazného zlepšení zdravotního stavu. S pokrokem se zvýšil globální rozdíl. Zatímco v roce 1950 novorozenci v Evropě, Severní Americe, Oceánii, Japonsku a částech Jižní Ameriky měli šanci na dožití více než 60 let, jinde se mohli dožít v průměru 30 let.

Na základě dat webu Our World in Data se v dnešní době může většina lidí dožít stejného věku, jakého se v roce 1950 dožívali obyvatelé nejbohatších zemí: „V roce 1950 měl novorozenec šanci na delší život, pokud měl to štěstí, že se narodil na správném místě. V posledních desetiletích dosáhly všechny regiony světa velmi výrazného pokroku – a právě ty oblasti, které na tom byly v roce 1950 nejhůře, zaznamenaly od té doby největší zlepšení. Rozdělený svět z roku 1950 se začal sbližovat.“

Navzdory celosvětovému pokroku v průměrné délce dožití stále existuje velký rozdíl mezi zeměmi. Například v roce 2024 byla průměrná délka života ve Středoafrické republice o tři desetiletí nižší než v Japonsku.

Ženy žijí déle než muži. Rozdíly se v čase mění

Ve světovém měřítku mají ženy tendenci žít déle než muži. Tyto hodnoty se proměňují v čase. Patrné rozdíly bylo možné zaznamenat například během světových válek. Války jsou však pouze jedním z mnoha rozdílů v délce života mezi pohlavími.

Rozdíly jsou znatelné již při narození. Studie z roku 2008 publikovaná v PNAS tvrdí, že novorozenci mužského pohlaví mají vyšší úmrtnost než novorozenci ženského pohlaví, jelikož jsou náchylnější k nemocem. Rozdíl pokračuje i v mládí, kdy chlapci mají vyšší úmrtnost v důsledku násilí a nehod.

Trend pokračuje i ve vyšším věku. Studie z roku 2022 přičítá vyšší úmrtnost mužů v důsledku chronických onemocnění, jež jsou částečně způsobena vyšší mírou kouření, konzumace alkoholu a dalších návykových látek. Z grafu je patrný rozdíl v délce života mezi pohlavími v průběhu 20. století. Tento nárůst odůvodňují dvě studie z roku 2015 a 2020 vyšší mírou kouření u mužů. Rozdíl se v mnoha zemích v poslední době zmenšuje.

Úmrtnost dětí

Vlivným faktorem v průměrné délce dožití je dětská úmrtnost. Na základě dat webu Our World in Data v posledních letech ročně zemře zhruba šest milionů dětí mladších 15 let, což činí přibližně 16 tisíc úmrtí denně. Mnoha úmrtím však lze dle autorů předejít. Většina z nich je způsobena podvýživou, porodními komplikacemi či infekčními chorobami, jako je zápal plic, malárie či HIV.

Velkou část lidské historie zemřelo přibližně každé druhé dítě před dosažením 15 let. Tento podíl se do roku 1950 celosvětově snížil přibližně na čtvrtinu a do roku 2020 klesl na čtyři procenta. Vyšší podíl úmrtnosti kojenců lze v dnešní době zaznamenat například v některých zemích střední Afriky, Pákistánu a Afghánistánu – tam je podíl úmrtí kojenců na sto porodů zhruba pětiprocentní.

Podíl v regionech je vyšší i v rámci úmrtí mladistvých do 15 let. Například Nigérie v roce 2020 zaznamenala třináctiprocentní úmrtnost a Pákistán sedmiprocentní.

Kam poroste délka dožití

Od poloviny 19. století se průměrná délka života neustále prodlužuje. V roce 1840 ji měly nejvyšší ženy ve Švédsku, a to 46 let. O několik desetiletí později převzal vedení Nový Zéland. Od té doby se délka života v nejvyspělejších zemích prodlužovala zhruba o tři měsíce ročně – tedy o rok každé čtyři roky.

Přesto mnozí vědci dlouho věřili, že existuje horní hranice lidského věku. Americký statistik Louis Dublin například v roce 1928 odhadl, že maximální průměrná délka života nemůže překročit 65 let, přestože na Novém Zélandu už tehdy tuto hodnotu překonali. Takové předpovědi se opakovaně ukázaly jako mylné – rekordní délka života totiž stále stoupá. V roce 2021 dosáhla nového vrcholu: ženy v Hongkongu se dožívaly průměrně 88 let.

Web Our World in Data odkazuje na autory Jima Oeppena a Jamese Vaupela, dle nichž jde o důkaz „pravidelného proudu neustálého pokroku“, nikoli o jednotlivé náhody. Dle demografa z Fakulty informatiky a statistiky VŠE v Praze Tomáše Fialy všechny prognózy předpokládají, že délka života dál poroste a úmrtnost bude klesat, tempo růstu se však bude zpomalovat. Na druhou stranu podotkl, že populace bude stárnout, bude přibývat nemocných a ubývat lékařů a zároveň bude záležet na tom, jak o sebe lidé budou pečovat.

Rekordní předpokládaná délka života za poslední dvě století
Zdroj: Our World In Data

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
09:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 3 hhodinami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 4 hhodinami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 4 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 4 hhodinami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 5 hhodinami

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 5 hhodinami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.