Ázerbájdžán obvinil před soudem OSN Arménii, že pokládá miny v Náhorním Karabachu

O sporné území Náhorního Karabachu sváděly na podzim minulého roku Arménie a Ázerbájdžán boje, které si vyžádaly přes šest tisíc šest set obětí a skončily po šesti týdnech příměřím zprostředkovaným Moskvou a značnými územními ztrátami pro Arménii.

„Pokračuje kampaň etnických čistek a podněcování k násilí vůči Ázerbájdžáncům,“ uvedl před soudem náměstek ázerbájdžánského ministra zahraničí Elnur Mammadov.

Ázerbájdžán také požádal soud, aby nařídil, že Jerevan musí Baku předat mapy popisující rozmístění min, a pomohl zastavit podněcování k rasové nenávisti a násilí ze strany arménských skupin vůči ázerbájdžánským občanům.

Mammadov uvedl, že miny rozmístěné arménskými silami během loňské války nebo po ní usmrtily nebo zranily od listopadového příměří dojednaného Moskvou nejméně sto šest Ázerbájdžánců včetně pětašedesáti civilistů.

Arménie: Tvrzení o kladení min je nepodložené

Představitel Arménie u soudu Jegiše Kirakosjan uvedl, že Baku se svými obviněními snaží způsobit informační zmatení a vytvořit dojem, že Ázerbájdžán je v konfliktu opravdovou obětí.

Tvrzení, že Arménie pokračuje v pokládání min, pak arménský zástupce nazval nepodloženým. „Neexistuje žádný rozumný vojenský či jiný důvod, proč by tímto způsobem měla Arménie nadále na Ázerbájdžánce cílit a terorizovat je,“ řekl Kirakosjan. Dodal, že Arménie je připravena dodat jakoukoli ze svých map.

Arménie dříve před ICJ obvinila Ázerbájdžán z podněcování k etnické nenávisti vůči Arménům. Jerevan ve své stížnosti podané v září tvrdí, že i po uzavření příměří z 10. listopadu 2020 „Ázerbájdžán nadále vraždil, mučil a špatně zacházel s válečnými zajatci, rukojmími a dalšími zadrženými Armény“, informoval ICJ.

Nejspíše potrvá několik let, než soud v Haagu dospěje v obou případech k rozhodnutí, poznamenala agentura AP. Jednání, která před ním aktuálně probíhají, jsou zaměřena na předběžná opatření, která může soud nařídit.