Badenochová nahradí Sunaka v čele britských konzervativců

Britskou opoziční Konzervativní stranu nově povede bývalá ministryně obchodu Kemi Badenochová, nahradí dosavadního lídra a někdejšího premiéra Rishiho Sunaka. Ve stranické volbě Badenochová porazila bývalého náměstka ministra vnitra pro přistěhovalectví Roberta Jenricka. Výsledky hlasování v sobotu oznámila strana.

V souboji o post v čele konzervativců se utkalo šest kandidátů, z nichž straničtí poslanci postupně vybrali dva finalisty. Mezi nimi pak v hlasování od 15. do 31. října rozhodovali všichni konzervativci. Oba kandidáti se podle komentátorů řadí k pravicovým členům strany.

Volby lídra se zúčastnilo 72,8 procenta členů strany. Badenochová dostala téměř 54 tisíc hlasů, Jenrick přes 41 tisíc, oznámil Bob Blackman, předseda Výboru 1922 – organizace sdružující konzervativní poslance bez vládních funkcí, která de facto řídí vnitřní fungování strany.

Badenochová v prvním projevu poděkovala straníkům a své rodině za podporu. Vyzdvihla přínos svého předchůdce Sunaka, který podle ní odvedl „těžkou práci v nelehkých časech“. Domnívá se, že strana musí přijít s plánem, který k ní přivede zpět ztracené voliče. Musí si podle ní také přiznat, že chybovala a že je „pro úspěch naší země je klíčová“. Badenochová hovořila také o nutných proměnách konzervativní strany a nezbytnosti každodenní práce.

„Vím, že bude skvělou lídryní naší skvělé strany. Obnoví naši stranu, postaví se za konzervativní hodnoty a bude bojovat proti labouristům. Pojďme se za ni jednotně postavit,“ uvedl Sunak.

Zpravodaj ČT ve Velké Británii Lukáš Dolanský však poznamenal, že je otázkou, jestli bude nová předsedkyně konzervativců „spasitelkou“ – mimo jiné proto, že se na minulém nepříznivém vývoji strany podílela. „Byla ve vládách jak Liz Trussové, tak i Rishiho Sunaka,“ poznamenal Dolanský.

Nahrávám video

Nová lídryně chce stranu sjednotit

Bývalá ministryně obchodu Badenochová je po odchodu konzervativců z vlády po letošním volebním debaklu stínovou ministryní pro bydlení, komunity a místní vládu. Šéfkou resortu obchodu a také státní tajemnicí pro ženy a rovné příležitosti byla od roku 2022 až do letošního července, od roku 2017 zasedá i v britském parlamentu. Badenochová se o křeslo v čele britských konzervativců ucházela již před dvěma lety po odchodu Borise Johnsona po sérii skandálů a poté, co sama z jeho vlády na protest odešla.

Kandidaturu na šéfku konzervativců oznámila letos na konci července. Slíbila, že opět sjednotí stranu, kterou v posledních osmi letech postihly chaos, skandály a hluboké rozpory kvůli brexitu. Badenochová tehdy v referendu hlasovala pro odchod Velké Británie z Evropské unie.

„Mluvili jsme pravicově, ale vládli jsme levicově. Veřejnost se cítila zmanipulovaná,“ uvedla. „Skutečné vedení stanoví na principech založenou vizi, kam zemi vést, a pak inspiruje lidi, aby se k této společné misi připojili,“ dodala.

Kritika azylového systému

Britský azylový systém podle Badenochové „fakticky otevírá hranice každému, kdo je ochoten lhát“. Stát by podle ní měl dát přednost britským občanům a soustředit se na užší okruh úkolů, než jaké na sebe vzal po pandemii covidu-19. Dále chce snížit daně a je skeptická ke snaze snížit emise prakticky na nulu.

Nová lídryně konzervativců chce také zkrátit mateřskou dovolenou, která v Británii nyní trvá 39 týdnů. „Byla doba, kdy žádná mateřská dovolená neexistovala a lidé měli více dětí,“ tvrdí Badenochová s tím, že současná podoba této dovolené je příliš štědrá.

Prohlásila také, že desetina britských státních zaměstnanců je tak špatná, že by měli „sedět ve vězení“. Obvinila je, že do médií vypouštějí důvěrné informace a snaží se podkopat práci volených politiků. Následně však své vyjádření označila za žert.

Badenochová se narodila v londýnském Wimbledonu do rodiny nigerijských přistěhovalců z kmene Joruba. Její otec byl lékařem a matka profesorkou fyziologie. Vystudovala počítačové inženýrství na jihoanglické Sussexské univerzitě a právo na Londýnské univerzitě. Do Konzervativní strany vstoupila v pětadvaceti letech v roce 2005, v čase svého vládního působení byla pokládána za vycházející hvězdu této strany. Badenochová je první Afroameričankou, která povede velkou britskou politickou stranu, píše BBC.

„První černošský lídr strany ve Westminsteru je okamžikem hrdosti pro naši zemi. Těším se na spolupráci s vámi a vaší stranou v zájmu britského lidu,“ prohlásil britský premiér Keir Starmer.

V září 2021 si však vysloužila kritiku labouristů i části veřejnosti, když v soukromé konverzaci na WhatsAppu, která unikla do médií, napsala, že ji nezajímá kolonialismus. „Tehdy neexistoval žádný koncept práv. Těmi, kdo tratili, byly staré elity, nikoli běžní lidé,“ uvedla také Badenochová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Írán začnou podle Trumpa znovu jednat

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádaly Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež.
před 4 hhodinami

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
1. 8. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 11 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.