Bejrút získá stamiliony eur, Izrael zabil vojáky v Sýrii i Libanonu

Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil, že poskytne Bejrútu sto milionů eur na humanitární pomoc. Válka podle něj musí skončit. Zároveň doufá, že čtvrteční pařížská konference na podporu Libanonu umožní rozšíření tamní armády o tisíce vojáků a zajistí peníze pro milion uprchlíků. Dalších 96 milionů eur zemi věnuje Berlín. Izraelské útoky vyřadily podle libanonského premiéra Nadžíba Míkátího z provozu třináct nemocnic. Bejrút dál podporuje návrh na 21denní příměří z pera USA a Francie. Jeruzalém mezitím při dalších úderech zabil tři vojáky na jihu Libanonu a jednoho v Sýrii.

Míkátí v Paříži požádal o mezinárodní pomoc, která podle něj bude potřeba na obnovení infrastruktury v jeho zemi a také posílení libanonské armády. Premiér uvedl, že jeho vláda by na jih země mohla vyslat kolem osmi tisíc vojáků v rámci plánu na příměří a naplnění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1701.

Podle této rezoluce, která v srpnu 2006 ukončila měsíční válku mezi Izraelem a Hizballáhem, může v jižním Libanonu u hranic s Izraelem operovat pouze libanonská armáda a mírové jednotky OSN. Rezoluci ale dlouhodobě porušuje Hizballáh, který z této oblasti ostřeluje sever Izraele, a od letošního října i Izrael.

Nahrávám video

Peníze a výzvy ke klidu zbraní

Francie a Německo slíbily na konferenci Libanonu téměř dvě stě milionů eur (2,9 miliardy korun). Macron kritizoval izraelskou ofenzivu a zároveň vyzval Hizballáh k ukončení bojů. „Válka musí skončit co nejdříve. V Libanonu musí být dosaženo příměří. Více škod a obětí ani další nálety nepomohou skoncovat s terorismem a nezajistí bezpečnost všech,“ zdůraznil. Peníze, které Paříž Libanonu věnuje, mají podle něj sloužit lidem, kteří museli opustit svůj domov, i těm, kteří se o ně starají.

„Konference má reagovat na humanitární katastrofu, která momentálně v Libanonu probíhá, řešit otázku, jak posílit libanonskou armádu, a v ideálním případě by se mělo jednat také o tom, jakým způsobem je možné dosáhnout politického řešení konfliktu,“ uvedl výzkumný pracovník z Ústavu mezinárodních vztahů Jan Daniel s tím, že Macron si uvědomuje, že klíče k příměří nedrží EU, ale hlavně Izrael, případně USA.

„Libanon je bývalé francouzské mandátní území a v zemi je rozsáhlá libanonská komunita a jsou tu také rozsáhlé vazby libanonských křesťanů na Francii. Ukazuje to zároveň, že Francie má zájem na řešení konfliktů ve východním Středomoří a nechce je nechat vybublat,“ komentoval Daniel roli Paříže.

Cílem konference je nalezení nejméně pěti set milionů eur na podporu Libanonců zasažených intenzivními boji posledních týdnů. OSN odhaduje, že je okamžitě potřeba alespoň čtyři sta milionů dolarů.

„Dáváme jasně najevo, že se pouze nedíváme na utrpení těchto dnů v Libanonu, ale jednáme. Podporujeme lidi na místě, kteří většinou chtějí jediné: žít v budoucnu v bezpečí a míru, stejně jako tolik lidí v Izraeli,“ citovala agentura Reuters šéfku německé diplomacie Annalenu Baerbockovou.

Dalších deset milionů eur přislíbila tento týden Itálie. Podle expertů však může být obtížné pomoc efektivně dostat k potřebným lidem, neboť rostoucí libanonská závislost na hotovostní ekonomice zvyšuje riziko netransparentnosti a korupce, napsala agentura AP.

Vedle humanitární pomoci se politici na konferenci věnují také možnostem podpory libanonské armády, která počtem vojáků i výzbrojí zaostává za Hizballáhem, jenž těží z podpory Íránu. Posílená libanonská armáda by mohla na jihu země převzít vůdčí roli Hizballáhu, shodují se západní politici. Přítomnost libanonských vojáků by měla být součástí mírové dohody, které má předcházet třítýdenní příměří navrhované Spojenými státy a Francií.

Stovky civilních obětí

Vzájemné ostřelování mezi Hizballáhem a izraelskou armádou začalo loni 8. října, tedy den po útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael, jímž propukla současná válka v Pásmu Gazy.

V polovině letošního září izraelská armáda výrazně zintenzivnila ostřelování pozic Hizballáhu v Libanonu, kde také zahájila omezenou pozemní operaci. Kromě členů teroristické skupiny ale přitom podle libanonské vlády zemřelo i několik stovek civilistů včetně dětí. Podle libanonské vlády izraelská ofenziva také přes milion Libanonců vyhnala z jejich domovů.

Mrtví vojáci v Libanonu i Sýrii

Libanonská armáda ve čtvrtek oznámila, že při izraelském ostřelování byli na jihu Libanonu zabiti tři její vojáci. „Izraelský nepřítel cílil na členy libanonské armády v oblasti vesnice Játir v provincii Bint Džubajl, když prováděli evakuaci zraněných, což mělo za následek smrt tří mučedníků včetně jednoho důstojníka,“ uvedla armáda.

V oblasti je nyní americký ministr obrany Lloyd Austin, který naléhá na ukončení bojů. Ve středu svému izraelskému protějšku Joavu Galantovi řekl, že Washington je znepokojen útoky proti libanonským ozbrojeným silám a vyzval Izrael k podniknutí kroků, které by zajistily bezpečnost libanonské armády a mírové mise OSN v zemi.

Už v neděli libanonská armáda oznámila, že byli zabiti tři její vojáci při izraelském útoku na armádní vozidlo na jihu země. Židovský stát, který tvrdí, že cílem jeho útoků jsou ozbrojenci Hizballáhu, se omluvil a ujistil, že jeho síly neprovádí operace proti libanonské armádě.

Několikrát se pod izraelskými útoky ocitli i příslušníci mírových jednotek OSN (UNIFIL). Izrael odmítá, že by na jednotky úmyslně útočil a tvrdí, že Hizballáh při svých přeshraničních útocích na Izrael zneužívá pozice UNIFIL jako štít.

Izraelské údery cílí na pozice Hizballáhu také v Sýrii. Nejnovější údery na Damašek a vojenské zařízení poblíž města Homs na západě země podle tamního ministerstva obrany zabily jednoho vojáka a sedm dalších zranily, píše Reuters. Údery způsobily materiální škody, dodal resort. Syrská státní média dříve hlásila, že v Damašku se ozývaly exploze poté, co Izrael v Kafar Susá zasáhl obytnou budovu, uvádí Reuters.

Židovský stát obvykle své údery v Sýrii nekomentuje. Reuters ale upozorňuje, že Jeruzalém tam podniká vzdušné útoky na cíle spojené s Íránem už roky. Od masakru ze 7. října údery ještě vystupňoval.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...