Bělorusko po jednání s USA propustilo 52 vězňů

Bělorusko propustilo 52 vězňů různých národností. Oznámil to ve čtvrtek litevský prezident Gitanas Nauséda a později to potvrdilo i Bělorusko, které krok zdůvodnilo humanitárními důvody. S americkou delegací, která jejich propuštění vyjednala, propuštění zamířili do Litvy, uvedl podle agentury Reuters mluvčí velvyslanectví USA ve Vilniusu.

Podle běloruské agentury Belta je mezi propuštěnými vězni šest Litevců, jeden Francouz, jeden Brit a po dvou propuštěných z Lotyšska, Polska a Německa.

Lidskoprávní organizace Vjasna uvedla, že Bělorusko propustilo novináře Pavla Mažejku, odsouzeného předloni k šesti letům vězení, spolupracovnici polské veřejnoprávní televize TVP Irynu Slaunikavovou, která ve vězení měla strávit pět let, nebo filozofa Uladzimira Mackeviče. Dlouhodobý disident Mikalaj Statkevič podle Vjasny odmítl opustit Bělorusko a je na hranici s Litvou. Tohoto politika soud v roce 2021 poslal na čtrnáct let do vězení spolu s novinářem Iharem Losikem, který byl ve čtvrtek rovněž propuštěn, a v červnu propuštěným opozičním lídrem Sjarhejem Cichanouským.

Ve vězení zůstává tisícovka politických vězňů

Litevský prezident Nauséda ocenil pozitivní signál ze strany Běloruska a propuštění vězňů označil za velký diplomatický úspěch. „Jsem velmi vděčný Spojeným státům a osobně prezidentovi Donaldu Trumpovi za jejich pokračující snahy o propouštění politických vězňů. Dvaapadesát je hodně. Ale více než tisícovka politických vězňů stále zůstává v běloruských věznicích a my nemůžeme ustat, dokud nebudou na svobodě!“ prohlásil. Varoval také Litevce, aby do Běloruska necestovali.

Běloruská opoziční vůdkyně v exilu Svjatlana Cichanouská další propuštění vězňů ocenila, ale kritizovala, že za to USA uvolňují sankce vůči Bělorusku. Nejnovější omilostnění podle ní zahrnuje jen čtyři procenta politických vězňů v Bělorusku, což podle ní nesignalizuje skutečnou změnu Lukašenkovy politiky.

Od roku 2020 zemřelo v běloruských věznicích devět politických vězňů.

Američané znovu otevřou ambasádu a zmírní sankce na Belavii

Propuštění předcházelo jednání autoritářského běloruského vůdce Alexandra Lukašenka s vedoucím delegace a zástupcem amerického prezidenta Donalda Trumpa Johnem Coalem. Ten Lukašenkovi sdělil, že Spojené státy chtějí znovu otevřít svou ambasádu v Minsku a že zmírní sankce na běloruské státní aerolinky Belavia, uvedl telegramový kanál Pul Pervogo, který má blízko k Lukašenkově kanceláři.

Spojené státy svou ambasádu v Minsku uzavřely v únoru 2022, a to poté, co ruský vládce Vladimir Putin využil Bělorusko pro vpád desetitisíců ruských vojáků na Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
07:34AktualizovánoPrávě teď

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 5 mminutami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 11 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 14 hhodinami
Načítání...