Běloruský soud poslal opozičníka Babaryku na čtrnáct let do vězení. Vykonstruovaná obvinění, reagují obhájci

Běloruský soud poslal na čtrnáct let do vězení předního opozičního představitele Viktara Babaryku, uznal ho vinným z korupce, informovaly agentury Reuters a AFP. Babarykův právní tým před vynesením rozsudku uvedl, že obvinění jsou vykonstruovaná s cílem zmařit jeho politické ambice. Verdikt vynesl nejvyšší soud, což Babarykovi brání podat odvolání, upozornila agentura AFP. Babaryka vinu odmítá.

Nejvyšší soud Babaryku uznal vinným z přijímání úplatku ve zvlášť velkém rozsahu a z praní špinavých peněz, napsala ruská tisková agentura Interfax. Soudce opozičníka poslal do věznice s přísným režimem, udělil mu pokutu a zakázal mu na pět let vykonávat veřejné funkce.

Prokuratura pro politika žádala patnáct let odnětí svobody, což je podle agentury AFP nejvyšší možný trest pro daná obvinění v Bělorusku.

Babaryka vinu nikdy nepřiznal. „Nemůžu přiznat vinu za zločiny, které jsem nespáchal,“ pronesl Babaryka ještě před vynesením rozsudku.

Babarykovi zástupci se chtějí obrátit i na OSN

Verdikt vynesl nejvyšší soud, což Babarykovi brání podat odvolání. Jeho obhájci podle listu Kommersant uvedli, že budou hledat způsoby, jak rozhodnutí soudu napadnout. „Budeme usilovat o zrušení rozsudku všemi dostupnými právními prostředky,“ prohlásil jeho zástupce Dzmitryj Lajeuski, který se chce také obrátit na Výbor OSN pro lidská práva.

„Je to šílený trest pro muže, jenž se rozhodl vstoupit do politiky a stát se jedním z lídrů, kteří probudí zemi z dlouhého spánku,“ reagovala z exilu na rozsudek další přední běloruská opoziční představitelka Svjatlana Cichanouská. „Režim dělá vše pro to, aby zabil jakoukoli myšlenku, která byť jen vzdáleně připomíná víru a naději.“

Verdikt odsoudilo rovněž americké velvyslanectví v Minsku, které ho označilo za „krutý podvod“. „Ukazuje, že Lukašenkův režim se nezastaví před ničím, aby se udržel u moci,“ uvedla diplomacie USA.

Vážný Lukašenkův soupeř

Sedmapadesátiletý Babaryka byl před loňskými volbami považován za jednoho z nejvážnějších konkurentů autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Bezpečnostní složky však bývalého šéfa peněžního ústavu Belgasprombanka zatkly a volební komise ho z voleb vyloučila.

Podle oficiálních výsledků loňského klání o prezidentský úřad zvítězil opět Lukašenko, jenž východoevropské zemi vládne tvrdou rukou od roku 1994. Opozice a také některé země však považují oznámený výsledek za zmanipulovaný a Bělorusko zažilo obrovskou vlnu protestů. Policie proti nim tvrdě zasáhla a desetitisíce lidí zatkla. Ochránci lidských práv hovoří o hromadném zatýkání, zastrašování a mučení protestujících.

Evropská unie na Lukašenka a jeho spolupracovníky uvalila sankce. Běloruský prezident, kterého podporuje Moskva, však odmítl obvinění z falšování voleb a nehodlá ani odstoupit.

Zvláštní zpravodajka OSN Anais Marinová v pondělí vyzvala Minsk, aby okamžitě propustil na 530 lidí, které lidskoprávní organizace považují za politické vězně. Bezpečnostní složky podle ní za uplynulý rok svévolně zadržely více než pětatřicet tisíc lidí a desítky tisíc Bělorusů ze strachu před pronásledováním režimu utekly do zahraničí.

Další opoziční představitelé jsou zadrženi či v zahraničí

Policie před volbami zatkla také řadu klíčových opozičních představitelů. Poté, co úřady znemožnily kandidovat Babarykovi, spojila se jeho spolupracovnice Maryja Kalesnikavová se Svjatlanou Cichanouskou, Veranikou Capkalovou a postavily se do čela opozice.

Kalesnikavová je nyní ve vězení, Capkalová a Cichanouská utekly do zahraničí. V cele zůstává také manžel Cichanouské, jehož policie loni zatkla poté, co oznámil kandidaturu na prezidenta. Cichanouskou přívrženci opozice pokládají za skutečnou vítězku voleb.

Evropská unie se minulý měsíc dohodla na rozšíření sankcí proti běloruskému režimu. Učinila tak poté, co běloruské úřady donutily k přistání v Minsku letadlo na trase z Atén do Vilniusu a zatkly opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho přítelkyni, kteří byli na palubě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 6 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...