OSN

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.

Poslanec za Motoristy a někdejší velvyslanec Karel Beran se vzdal mandátu poslance. Učinil tak notářským zápisem, uvedl předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD). V dolní komoře by Berana podle volebního serveru mohl nahradit jihlavský podnikatel ve stavebnictví a provozovatel čerpacích stanic Libor Forman. Jde o šestou výměnu v poslaneckých lavicích v tomto volebním období.

Velvyslancem České republiky v USA se stane velvyslanec Česka při OSN a bývalý ministr zahraničí Jakub Kulhánek. Američané návrh vlády schválili, sdělil ve čtvrtek večer České televizi (ČT) ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Macinka byl od úterý do čtvrtka na návštěvě Spojených států.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rozkázal armádě, aby ignorovala podmínky říjnového příměří a převzala kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy. Podle agentury AFP to prohlásil ve videu vysílaném v jedné z místních televizí. Izrael momentálně podle Netanjahua ovládá 60 procent tohoto palestinského území. To je více, než předpokládala dohoda o příměří z loňského října.

Ruský útok na ukrajinskou Sumskou oblast si vyžádal dvě oběti, píše Ukrajinska pravda. Agresor během noci na čtvrtek zaútočil na Ukrajinu 147 drony a balistickou raketou Kinžal, informovala na telegramu ukrajinská protivzdušná obrana. Rusko tvrdí, že zlikvidovalo 62 ukrajinských bezpilotních letounů. Kyjev se od února 2022 brání plnohodnotné agresi Moskvy a součástí bojů jsou dronové útoky obou stran konfliktu.

Zpráva neziskové organizace UN Watch odhalila rozsáhlé vměšování autoritářských států do práce zvláštních zpravodajů OSN. U každého pátého z nich vyšetřování poukázalo na přijímání vysokých finančních obnosů a vstřícné vystupování vůči dárcovským zemím. Někteří zpravodajové tak prosazují agendu zemí, jako je Rusko, Čína nebo Katar. OSN se zatím nevyjádřila.

Menší státy nehledají svět bez velmocí, ale svět, v němž i velmoci dokážou přijmout limity své moci, řekl český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v úterním projevu na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Také prohlásil, že svět trpí ztrátou schopnosti vzájemné komunikace, a vyzdvihl Radu bezpečnosti, jejíž hodnota podle něj spočívá v tom, že je prostorem, kde soupeřící mocnosti mohou jednat.

V Sýrii byly nalezeny pozůstatky tajného programu pro výrobu chemických zbraní někdejšího syrského vládce Bašára Asada, píše agentura Reuters. Úřady na místě objevily munici podobnou té, která se v zemi používala za dlouhotrvající občanské války při smrtících plynových útocích.

Ruské ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že za ukrajinský úder na Starobilsk zahajuje „odvetné“ údery na vojenskoprůmyslové objekty, velitelská stanoviště a místa rozhodování v Kyjevě. Moskva rovněž vyzvala zahraniční občany i diplomaty, aby město opustili. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že situaci pečlivě sleduje a všechny informace vyhodnocuje. Ukrajina se již pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi.

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.

Singapur v rámci kampaně proti šikaně umožní tělesné trestání na školách. Opatření se týká jen chlapců starších devíti let, kterým hrozí až tři rány rákoskou. Praxe pochází z dob britského kolonialismu. Singapur přes kritiku OSN a lidskoprávních aktivistů nadále uplatňuje i trest smrti a přísně postihuje drobné přestupky jako plivání, odhozenou žvýkačku nebo jídlo ve veřejné dopravě. Výprask v minulosti dostali i cizinci. Singapur své postupy hájí s tím, že patří mezi nejbezpečnější státy světa.

Mezinárodní trestní soud (ICC) požádal o zatčení izraelského ministra financí Becalela Smotriče, uvedl v úterý na tiskové konferenci podle agentury Reuters a webu The Times of Israel (ToI) sám krajně pravicový člen izraelské vlády. Smotrič krok ICC označil za vyhlášení války, které jej nezviklá v přístupu k Palestincům. Ministr během bojů v Pásmu Gazy požadoval co nejtvrdší postup izraelské armády, dlouhodobě volá po anexi palestinských území a odmítá vznik palestinského státu.

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v neděli označila epidemii eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Cílem je podle agentur Reuters a DPA uvést sousední země do zvýšené pohotovosti a mobilizovat podporu mezinárodního společenství. Šíření nákazy způsobené virem Bundibugyo podle organizace nesplňuje kritéria pro vyhlášení pandemické pohotovosti.

Od začátku května zahynulo na Ukrajině kvůli bojům nejméně 70 civilistů a více než 500 dalších bylo zraněno. Uvedla to Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU), která informace o mnohých hlášených civilních obětech ověřila. Jen v úterý podle zatím neověřených zpráv ruské útoky připravily o život 28 lidí a dalších 194 osob zranily, sdělila mise.

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.

Gaza se potýká s horami sutin, které tu zůstaly po nedávné válce. OSN usiluje o jejich využití coby stavebního materiálu. Každý den se tak do obrovských hromad „zakusuje“ těžká technika. A to za situace, kdy pořád dochází k útokům ze strany Izraele. Zástupce OSN odhadl, že v regionu je na 61 milionů tun sutin, odstranit se zatím podařilo jen zlomek. Organizaci se nicméně daří najít pro rozbitý beton, železo a cihly nové uplatnění – například při obnově silnic nebo při dláždění komunitních kuchyní.

Hormuzský průliv je v současnosti pro námořníky jedno z nejnebezpečnějších míst na světě. Lodě se mohou stát terčem útoku Íránských revolučních gard nebo mohou najet na miny. Od počátku války uvázlo ve strategické úžině přibližně přes osm set lodí s dvaceti tisíci lidmi na palubách.

Německé námořnictvo se chystá poslat na Blízký východ svá plavidla, která by pomohla hledat a zneškodňovat miny v Hormuzském průlivu. Bližší detaily zatím nejsou známy, o nich nyní jednají politici. Ti jako základní podmínku pro jejich vyslání zmiňují, že bude platit příměří. Podle Pentagonu potrvá vyčištění průlivu půl roku.

Ekosystémy, zemědělství a živobytí více než miliardy lidí jsou ohrožené v důsledku stále častějších extrémních veder, varuje zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) zveřejněná u příležitosti Dne Země. Upozorňuje, že následky veder silně trpí hospodářská zvířata i rostliny. V některých regionech světa přitom hrozí 250 dní nesnesitelných veder ročně, poznamenaly organizace.

Haiti čelí nebývalé vlně násilí spojeného s gangy. Zpacifikovat zločinecké skupiny má pomoci nová mezinárodní mise, jež dostala pravomoc zatýkat. Nahradí tak síly vedené Keňou, které neuspěly a čelí obvinění ze sexuálních útoků. Místní policie ve spolupráci se soukromou vojenskou firmou mezitím systematicky vraždí údajné ozbrojence včetně dětí pomocí dronů. Lidskoprávní organizace poukazují na civilní oběti. Nezletilí tvoří podle OSN polovinu členů gangů.

Vytvoření takzvané žluté linie příměří v jižním Libanonu, která omezuje návrat tamních obyvatel, oznámila v sobotu izraelská armáda. Podobná linie funguje v Pásmu Gazy. Izraelští vojáci v uplynulý den již udeřili na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili. V sobotu během přestřelky na jihu Libanonu neznámí ozbrojenci zabili francouzského vojáka mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni.