OSN

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.

Boje v Jemenu mezi hútíjskými povstalci a vládními silami, které podporuje Saúdská Arábie, neutichají. Vedle globálních důsledků roste počet místních obyvatel, kteří před válkou prchají. Podle OSN humanitární pomoc do začátku bojů potřebovalo 22 milionů Jemenců, víc než polovina obyvatel. Nyní jich rychle přibývá, za tři týdny uteklo z domovů 130 tisíc Jemenců, mnozí z nich se vydávají přes Rudé moře do Džibutska. V přijímacím táboře v Markazi dostávají první pomoc – potraviny, vodu, stany, domácí potřeby a hygienu. Se stoupající hustotou osídlení roste riziko šíření nemocí. O krizi vypovídá i to, že mnozí Jemenci volí jako bezpečnější cíl k útěku Somálsko, Eritreu či Etiopii. Země, odkud Jemen navzdory svým konfliktům a nouzi přijal za poslední roky 65 tisíc žádostí o azyl.

Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová ve středečním projevu před Valným shromážděním OSN v New Yorku slíbila, že se v zemi budou konat volby. O jejich načasování podle ní rozhodnou sami Venezuelané. Konkrétní termín hlasování však neuvedla. Rodríguezová se v úterý na okraj zasedání krátce setkala s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Agresivní postoj Ruska představuje přímou hrozbu pro evropskou bezpečnost, řekl v projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku prezident Petr Pavel. Rizika podle něj rostou každým dnem. Bezprostřednost hrozby prý názorně ukázal nedávný pokus o dronový útok na letišti u Lipska, důsledky ruské agrese ale podle něj sahají daleko za hranice Evropy. Následně vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mimo jiné uvedl, že „cílem ukrajinských úderů v Rusku není ropa, benzin ani diesel, ale ruská schopnost financovat válku a činit ji brutálnější“.

„Jedna věc je hovořit o míru, usilovat o mír a druhá věc je neustále vyvolávat dojem, že nám tady nějak bezprostředně hrozí válka. A to si rozhodně nemyslím, že by České republice hrozila válka,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), podle kterého by se všichni měli pokoušet ukončit ruskou válku na Ukrajině. „Agresivita jakékoliv velmoci je ohrožením bezpečnosti pro všechny, zejména pro státy, které velmocemi nejsou,“ sdělil také poslanec, který se domnívá, že Rusko je bezpečnostní hrozbou pro Evropu.

Rusko i Ukrajina projevují zájem o omezené příměří týkající se energetiky a obilí. Ve středu to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se na okraj všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN setkal s ruskou delegací vedenou šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem. V úterý se v New Yorku v OSN sešli prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj. Zelenskyj poté prohlásil, že Ukrajina by energetické příměří přijala.

V New Yorku v úterý začala všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN, kterého se osobně účastní skoro 130 hlav států a předsedů vlád. Shromáždění zahájil projev generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který vyzval světové vůdce k uklidnění sporů, ukončení bojů, dialogu a spolupráci. Promluvil i prezident USA Donald Trump, jenž se ve svém vystoupení věnoval mimo jiné Íránu. Věří prý, že po amerických listopadových volbách uzavře Teherán s USA dohodu. Zároveň ale pohrozil, že může islámskou republiku zcela zničit.

Pokud Grónsko vyhlásí nezávislost na Dánsku, musí zůstat součástí Severoatlantické aliance. USA rovněž získávají právo umístit na ostrově části svého plánovaného systému protiraketové obrany Golden Dome. Uvedla to agentura Reuters, která cituje části dohody o Grónsku, kterou v New Yorku podepsali americký prezident Donald Trump, dánská premiérka Mette Frederiksenová a předseda grónské vlády Jens-Frederik Nielsen. Trump ujednání označil za „milník pro bezpečnost Spojených států, Arktidy a také Evropy“.

Spojené státy plánují otevřít dvě vojenské základny v Grónsku, které je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa klíčovým územím pro obranu amerických národních zájmů. O plánu v úterý informovala agentura Reuters s odvoláním na tři nejmenované zdroje. Trump má v úterý s premiéry Dánska a Grónska podepsat dohodu týkající se amerických bezpečnostních zájmů.

Prezident Petr Pavel chce na Valném shromáždění OSN podpořit kandidaturu Česka na nestálého člena Rady bezpečnosti OSN v letech 2032 až 2033. Pavel to řekl na brífinku před odletem do USA. Svá bilaterální jednání v New Yorku zaměří právě na země, které mohou s kandidaturou pomoci. Česko bylo naposledy nestálým členem RB OSN v letech 1994 až 1995, v roce 2007 neuspělo v souboji s Chorvatskem.

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že se dohodl s Dánskem na urovnání vztahů kolem Grónska. USA tam nyní budou kontrolovat své bezpečnostní zájmy a žádná nepřátelská země si tam nebude moci vybudovat základnu bez amerického souhlasu, uvedl. Podle dánské premiérky Mette Frederiksenové bude dohoda dobrá pro Dánsko i NATO. Podle jejího úřadu bude podepsána příští týden během Valného shromáždění OSN, informovala agentura Reuters. Profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš pro ČT24 uvedl, že smlouva jen potvrzuje status quo.

Blesková ofenziva proíránských jemenských šíitských džihádistických povstalců narušuje lodní dopravu přes Rudé moře. Hútíové strávili poslední roky vyzbrojováním a zdokonalováním své vojenské taktiky. Podle expertů stojí za jejich triumfem i vnitřní rozpory v oficiální jemenské armádě. Nečinnost USA a dosavadní umírněná odezva sunitského islamistického režimu v Saúdské Arábii ukazují na vysoké náklady případné totální války, kterou si obě země dobře uvědomují.

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.

Nastal posun ve sporu nejvyšších ústavních činitelů, který se týká zahraniční politiky. Na příštím summitu NATO v albánské Tiraně bude Česko jako hlava delegace reprezentovat prezident Petr Pavel, potvrdil České televizi premiér Andrej Babiš (ANO). Vysvětluje to tím, že se vláda už nechce s hlavou státu o účasti přít. Prezident rozhodnutí uvítal. Příští summit NATO se v Tiraně uskuteční buď na podzim 2027, nebo na začátku roku 2028. Přesné datum zatím Aliance neurčila. Prezident Pavel se má zároveň v pondělí s Babišem sejít. Pozvání na schůzku obdržel i šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).

Miliony Syřanů se po skončení občanské války vracejí domů, často ale do zničených měst a vesnic, kde chybí bydlení, práce i základní infrastruktura. S opravami domů a zajištěním nezbytných potřeb proto pomáhají humanitární organizace. Nějakou formu podpory přitom stále potřebuje 16 z 25 milionů obyvatel země. Mezinárodní pomoci však ubývá a OSN loni získala na své programy v Sýrii jen třetinu požadovaných prostředků.

Jemenští povstalci hútíové převzali kontrolu nad pobřežním městem Zúbáb a ostrovem Perim, které leží přímo u strategického průlivu Báb al-Mandab. Jde o klíčové body k získání kontroly nad touto úžinou, kterou se vstupuje do Rudého moře a která je zásadní pro lodní dopravu směřující z Evropy do Asie. Hutíjská televize al-Masíra později oznámila, že Saúdská Arábie zasáhla letiště ve městě Muchá, kterého se islamisté zmocnili ve čtvrtek. Zatím nejsou hlášeny žádné škody.

Čínský soud v Hongkongu v pátek vynesl tresty v rozpětí pět až sedm let vězení pro tři aktivisty, kteří řadu let organizovali vzpomínkové akce připomínající masakr na pekingském náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Případ proti trojici organizátorů je všeobecně považován za barometr svobod v Hongkongu v době, kdy Peking, pod jehož správu toto poloautonomní území spadá, tvrdě potlačuje jakoukoli opozici. Verdikt odsoudila OSN i EU, která jej také označila za politicky motivovaný.

Kyjev a další ukrajinská města čelily v noci na pátek dalšímu náletu ruských dronů, včetně bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Představitelé ukrajinské metropole vyzvali obyvatele, aby se uchýlili do krytů. Údery směřovaly i na ruské území. Úřady v Bělgorodské či Tulské oblasti hlásí mrtvé a zraněné. V Saratově pak dronový útok způsobil požár v logistickém centru ruského internetového prodejce Ozon, prohlásila firma. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Španělští poslanci ve čtvrtek schválili zákon, jenž umožní získat občanství lidem, kteří se narodili v Západní Sahaře do roku 1977, a jejich dětem. Informují o tom španělská média, podle nichž by se to mohlo týkat zhruba 100 tisíc lidí. Agentura EFE napsala, že podle marockých médií schválení této normy může být dalším zdrojem napětí mezi Madridem a Rabatem, jejichž vztahy naposledy poškodila migrační krize v Ceutě, která stále trvá.

Japonsko požádalo o opravu nové mapy světa zveřejněné pod hlavičkou OSN. Zemi vadí, že sporné Kurilské ostrovy jsou na mapě vyznačeny stejnou barvou jako Rusko, což podle Tokia vytváří mylný dojem, že jsou součástí ruského území. Informovala o tom agentura AFP.

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují. Návštěvu později odsoudila syrská diplomacie, která ji označila za nezákonný vstup na území Sýrie, provokaci a nehorázné narušení suverenity země.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.

Indie chce v rámci megaprojektu za miliardy dolarů vybudovat na odlehlém tropickém ostrově Velký Nikobar u Malackého průlivu letiště, přístav, elektrárny a infrastrukturu pro posílení cestovního ruchu. Podle Dillí i expertů se tak snaží posílit obranu a ekonomiku země a čelit vzestupu Číny v regionu. Plán čelí ostré kritice ze strany ekologů, indické opozice i OSN, kteří se obávají o osud původních obyvatel a endemických druhů.