Benátky se vzpamatovávají z koronavirové krize. Chtějí se vrátit ke své renesanční minulosti

Italské Benátky přemýšlejí o změnách fungování celého města. V posledních letech totiž čelily téměř existenciální krizi. Město, jehož ekonomika těží převážně z turismu, se v minulosti muselo vyrovnat s obrovskou návštěvností až 30 milionů lidí ročně. Příval turistů tak začal ohrožovat věci, které sem přitahovaly cestovatele po staletí. Potíže přinesly už i loňské záplavy a nakonec se návštěvníkům postavila do cesty koronavirová pandemie – a ta také pošramotila ekonomickou situaci města.

V Benátkách, které jsou známé tím, že je navštěvuje příliš mnoho lidí, ale žije zde příliš málo obyvatel, si nyní na hřištích hrají děti, rybáři místním prodávají své úlovky a vodní autobusy převážejí lidi v rouškách a rukavicích do práce, popisuje agentura AP.

Od konce února, kdy město opustili turisté, kotví pověstné černě lakované gondoly u nábřeží, hotelové pokoje zejí prázdnotou, dveře muzeí jsou uzamčené a náměstím svatého Marka prochází jen hrstka lidí.

Obyvatelé Benátek doufají, že současná koronavirová krize je zároveň příležitostí pro to, aby zde mohla vzniknout udržitelnější forma turismu a město přitáhlo více lidí, kteří by se zde chtěli nastálo usadit. Je čas zamyslet se nad životem historického centra, říká starosta Benátek Luigi Brugnaro.

Ilustrační foto
Zdroj: Reuters/Manuel Silvestri

Koronavirová krize postihla turistický průmysl

Po první ráně, kterou hospodářství nejnavštěvovanějšího italského města zasadila série nebývalých listopadových záplav, následoval koronavirus. Ten zastavil tok tří miliard eur (téměř 82 miliard korun), které městu z turismu každoročně plynou a představují většinu jeho příjmů.

V historickém centru Benátek žije přibližně 53 tisíc obyvatel, což je asi o třetinu méně než před dvaceti lety. Brugnarovi se líbí návrh místní Univerzity Ca'Foscari, aby se byty, které byly vyřazeny z městského fondu a sloužily jako turistické apartmány, začaly pronajímat studentům.

Starosta doufá, že ti, kteří do města přijdou za studiem, se do něho zamilují a budou zde chtít zůstat. Brugnaro by také chtěl v Benátkách založit výzkumné centrum pro klimatické změny vzhledem k tomu, že je pravidelně ohrožují záplavy. 

To by mohlo přilákat odborníky, kteří by se zde mohli natrvalo usadit. Starosta si představuje něco jako návrat do renesance a chce přitáhnout do města umělce ze zahraničí, kteří byli po staletí mízou města, píše AP.

Podle Brugnara by se také mělo změnit to, do jaké míry ekonomika města závisí na překotném masovém turismu. „Benátky jsou pomalé město. A právě to je jejich krása,“ uvedl. Debaty o tom, jak turismus zvládnout, zde vždy vyvolávaly vášně a nyní jsou obzvlášť napjaté.

Muž s ochrannou maskou v Benátkách
Zdroj: Reuters/Manuel Silvestri

Turisté se do centra vrátí nejdříve za rok, myslí si Brugnaro

Kontroverzní návrh, že by lidé, kteří sem přijíždějí jen na den, platili speciální poplatek, byl zatím odsunut. Mnozí si myslí, že to by městu dalo ještě větší nádech zábavního parku. Starosta a představitelé turismu se domnívají, že bude trvat ještě alespoň rok, než se do města turisté navrátí v hojnějším počtu.

„Bude to boj o přežití,“ myslí si Claudio Scarpa, hlavní představitel benátské asociace hotelů. Například gondoliéři, kteří na několik měsíců přišli o možnost obživy, dostali od státu pouze jednorázovou pomoc ve výši 600 eur (necelých 16 400 korun).

Brugnaro doufá, že v červenci vyšle signál o ozdravení oblíbená slavnost Redentore. Tato každoroční událost, během níž kanály brázdí regaty a jsou odpalované velkolepé ohňostroje, připomíná konec moru v roce 1577, jednu z nejtemnějších kapitol benátské historie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 6 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...